Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Už žádná bolest

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Už žádná bolestBella po Edwardově odchoudu. Já vím, že je to velmi ohrané téma, ale tahle povídka mi už dlouho ležela v počítači a mě ji bylo líto ji nevydat. Budu Vám vděčná za jakýkoliv komentář a i kritika je vítaná.

11.04.2011 (21:00) • NessCullen • FanFiction jednodílné • komentováno 2× • zobrazeno 2534×

„Ne, Edwarde, prosím neodcházej… prosím... já tě miluju.“

„Bello, ty jsi mě už omrzela a nechci s tebou mrhat svůj čas. Sbohem,“  řekl můj anděl a odešel pryč.

„Edwarde!“ zakřičela jsem na něj a v tu samou chvíli jsem se probudila uprostřed noci. Zase se mi zdál ten samý sen. Sen, který se mi zdá už půl roku. Půl roku od doby, kdy mě on opustil v lese. Nechal mě tam samotnou, i když mě on nemiluje, ale já jeho stále miluji. Miluji ho z celého mého srdce. Miluji ho, i když vím, že on mi moje city neoplatí. Miluji ho. Nedokázala jsem se s jeho odchodem smířit. Nedokázala jsem to. Prostě věřím, že se sem jednou vrátí a zase budeme spolu šťastni. Šťastni jako jsme byli před mými osmnáctými narozeninami. Narozeninami, které vše změnily. Kdybych aspoň jednou dávala v životě pozor a nespěchala bych, tak bych se nemusela říznout o papír, a jedna kapka mé krve by nezpůsobila hotovou katastrofu.

Vzpomínám si,  jak říkal bude to jako kdybych nikdy neexistoval. Snažil se mi vše vzít, co by mi mohlo jeho připomínat. Vzal  mi fotografie, na kterých byl on anebo jeho rodina. Dárky od něj a od jeho rodiny. Prostě mi vzal vše, co by mi ho mohlo připomínat, jak slíbil. Ale i když se snažil mi vše vzít, co by mi mohlo jeho připomínat, tak jedna věc tady přece zůstala, která mi ho bude připomínat. Díra  v mém hrudníku. Díra, která o sobě dává pořád vědět. Ale jsem za ni vděčná. Jen s ní vím, že byl skutečný, že se vše stalo. Že se všechny ty krásné události staly a nebyly jen výplod mé fantazie.

Fantazie, která si ráda se mnou hraje a vytváří překrásné přeludy mého anděla. Přeludy, které jsou jako skutečné. Přeludy, které dokážou do posledního puntíku vytvořit jeho krásný obraz. Ráda mé fantazii podléhám  a užívám si pohled na svého anděla.

Díky mé fantazii přežívám. Díky ní se ráno dokážu vyhrabat z postele, protože vím, že uvidím ten překrásný přelud. Díky nim vlastně aspoň trochu dokážu předstírat, že žiji normální život. Život, který se už ale blíží ke konci. Poslední dobou se totiž mé iluze přestávají objevovat a já upadám do hlubin temnoty. Ty iluze mi dávali chuť do života, ale když nejsou iluze, tak není chuť do života a bez chutě do života není smysl žít na tomto světě.

Dny pomalu ubíhaly a mé iluze se už vůbec neobjevovaly. Má fantazie mě zklamala. Má vlastní fantazie mě zklamala a já už nemám důvod, abych se ráno vyhrabala z postele a předstírala, že žiju normální život. Nemá to cenu. Ostatní to už stejně poznali, že jsem přestala žít, ale že jen přežívám. Ve škole, mě všichni spíše znají jen za tu holku, která nevnímá okolí a vše jí je jedno.

Nedokážu bez mých iluzí žít, a proto jsem se rozhodla pro jedno řešení, které vše vyřeší. Smrt. To je jediné řešení v mém případě. Bez něho nedokážu žít. Bez něj a jeho rodiny jsem troska a bez mých přeludů jsem chodící mrtvola. Věděla jsem, že sice  tímto řešením někomu ublížím, ale musí pochopit, že tak to pro mě bylo lepší, než abych se trápila do konce života. Věděla jsem, že mají aspoň právo vědět, proč jsme se k takovému činu rozhodla. Proto jsem tedy usedla k mému psacímu stolu. Uchopila čistý lis papíru a tužku a začala jsem psát dopis na rozloučenou.

Drazí rodiče,

chci, abyste věděli, že Vaše vina to není. Je to jen moje rozhodnutí, protože tady už dále nedokážu žít. Nedokážu žít bez něj. On byl můj život. On byl podstata mého ubohého lidského života. To on si odnesl moje srdce sebou a bez něj já prostě nedokážu žít. Nedokážu žít bez mého anděla. Prosím, nemějte mu to za zlé. Prosím. Bude to pro mě vysvobození. Chci, abyste věděli, že Vás vždy budu milovat, ať bude kdekoliv. Budu na Vás dávat pozor tam shora, jestli se tam teda dostanu. Miluji Vás a prosím Vás užívejte si život, dokud budete moci.

Mám Vás ráda, vaše Bells

Dopis jsem přehnula a vložila jsem ho do prázdné obálky, kterou jsem nadepsala jmény mých rodičů, které tady zanechávám.  I když dopis na rozloučenou jsem měla už napsaný, tak jsem musela napsat ještě jeden dopis. Jeden dopis, který možná sice nikdy neuvidí svého majitele, ale stejně ho musím napsat. Musím ho napsat pro klid duše. Uchopila jsem tedy v pořadí druhý list papíru a začala jsem psát dopis pro moji drahou sestřičku.

Drahá Alice,

byla jsi jako moje sestřička. Sestřička, kterou jsem tolik milovala. Sestřička, která mě sice opustila a ani se semnou nerozloučila, ale i tak tě stejně miluji. Nikdy na tebe Alice nezapomenu. Vlastně na tebe by zapomenout, ani nešlo. Na tvoji lásku k nakupování. Nikdy jsem někoho jako ty nepoznala. Opatruj se a pozdravuj ostatní.

Sbohem, Bella.

Druhý dopis jsem dala k prvnímu dopisu a naposledy jsem se rozhlédla ve svém pokoji. Tolik jsem tady toho prožila. Tolik šťastných chvil. Poprvé jsme se tady s Edwardem políbili.

„Dost!“ okřikla jsem se a rychle jsem běžela do koupelny. Vzpomínky bolí. Už nechci trpět. Teď už ne. Vzala jsem ze zrcadla tu malou věcičku. Přiložila jsem ostrou hranu žiletky k mému zapěstí. A bez zaváhání jsem přitlačila a řízla. Z místa, kde jsem řízla, se začala objevovat rudá kapička krve a po ní hned druhá  kapička mé krve. Kapičky, které se začaly pomalu spojovat v malý potůček krve. Potůček, který pomalu dopadal na hladinu vody, která se začala zbarvovat do rudé barvy. Do barvy mé krve. Sledovala jsem každou kapičku mé krve, jak stéká, dokud jsem neupadla do hlubin temnoty. Do hlubin, kde jsem vše přestala vnímat, kde jsem přestala vnímat čas, prostor a i mé myšlenky. Stalo se to, co jsem chtěla, zemřela jsem a věděla, že už mě nic tížit na mém srdci nebude.

 

Pohled nikoho

Dívka ležela bez známky života v rudé koupeli. V koupeli ve své vlastní krvi. Nevěděla, že onen hoch ji stále miluje. Miluje ji, a proto ji pustil. Nechtěl, aby byla s ním v nebezpečí, a proto ji tedy opustil. Když si myslela, že si ho představuje, tak to byl on.  Celou dobu to byl on. Byl u ní, ale nepromluvil na ni. Bál se, že by ho odmítla, kdyby ji požádal o odpuštění.  Když zmizel po druhé z jejího života, tak zmizel navždy.

 

shrnutí

Autor: NessCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Už žádná bolest:

 1
2. AddyCullen
30.12.2011 [11:25]

AddyCullen Emoticon Emoticon

1. AddyCullen
30.12.2011 [11:25]

AddyCullen Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře