První setkání Belly a smečky - Paul se neudržel a přeměnil se, Jake bránil Bellu a proměnil se taky. Sam poručil ostatním, aby vzali Bellu k Emily a zmizel za vlky. Co se ale dělo po té (než se kluci objevili u Emily) - celkem krátká vsuvka z pohledu Jacoba.
Předem díky za komentáře.15.04.2011 (18:00) • Aalex • FanFiction jednodílné • komentováno 2× • zobrazeno 2335×
„Paule!“ zakřičeli jsme společně se Samem, ale už bylo pozdě.
Paul vybuchl a místo něj tu stál pětkrát větší stříbrný vlk, nahrbený ke skoku. Nemohl jsem připustit, aby se přiblížil k Belle. Domlouvání bylo zbytečné, a tak jsem se rozběhl. Pocítil jsem teplo, které se mi ze žaludku rozlévalo po těle, a na zlomek vteřiny jsem si užil to, jak rychle se dokážu přeměnit. Nejrychleji ze všech! Teď mi to aspoň bylo k něčemu dobré. Vyskočil jsem do vzduchu a dopadl jako obrovský rudohnědý vlk.
Nechtěl jsem se otáčet, ale doufal jsem, že se mě Bella nebude bát, až se k ní vrátím. Už mě tak sice jednou viděla, ale to ještě nevěděla, že to jsem já. Teď však bylo důležitější postarat se o Paula. Chtěl jsem ho mít od Belly co nejdál. Zuřivě na mě vrčel a já slyšel jeho obvinění.
„Pitomče, jak sis mohl dovolit obejít Samův zákaz? Jak to, že zrovna ona o tom ví? To kvůli jejímu miláčkovi a jemu podobným se měníme. To před nimi přece chráníme naši vesnici.“
Začal jsem do něj vrážet ramenem, abych ho dostal co nejdál – nejlíp do lesa. Tam už bych si s ním poradil. Bellina přítomnost Paula dráždila do nepříčetnosti. Nebyl schopen vnímat, natož poslouchat a já se začínal bát, že ho nezvládnu. Risknul jsem rychlý pohled do Samových očí a ten kývl.
Viděl jsem, jak pohybuje rty, ale slova jsem přes Paulovo i svoje vlastní vrčení neslyšel. Doufal jsem jen, že se ke mně Sam brzy připojí.
„Srabe, zasloužíš, abych tě pěkně pocuchal za tu tvojí debilitu. Nikdo jiný není tak pitomý, aby se zabouchnul do holky upíra.“
Sprška nadávek, která následovala, mu trochu upustila páru, čehož jsem využil a konečně ho dostrkal mezi první stromy.
Paul se přestal snažit dostat k Belle a zaútočil na mě.
„Tuhle bitvu musím vyhrát!“ Na nic jiného jsem nemyslel. Musím ho uklidnit nebo porazit, aby byl ochotný naslouchat aspoň mým myšlenkám, když vysvětlit si nic nenechal.
Uhnul jsem právě ve chvíli, kdy Paulovy ostré zuby secvakly. Chyběly milimetry. Moje vlčí podstata se drala na povrch a já po něm sekl tlapou. Tak to ne, kamaráde. Potřebuješ dostat za vyučenou. Uvidíš, kdo je lepší. Vztekle zavyl, když jsem ucítil, jak kůže na jeho přední noze pod mými drápy povolila.
V tom se mezi nás vedral černý vlk. Jeho myšlenky byly jako prásknutí biče. „Dost už! Paule, uklidni se! A ty Jacobe…, máš co vysvětlovat, tak radši rovnou začni.“
Snaživě jsem o krok ustoupil a zadíval se Samovi do očí. „Nic jsem neprozradil – Bella sama přišla na to, co jsem. A může nám pomoct. Když slyšela o tom, koho honíme, řekla mi, že ta rudovlasá chce ji.“
Paul zavrčel. „To má na čele napsáno extra chutná krev, nebo co? Proč po ní jde každý upír, co se k ní přiblíží? Nepřijde mi, že by byla zas tak vábivá…“
Výhružně jsem po něm loupnul okem a Paul se zazubil (což by pro někoho jiného muselo vypadat dost děsivě, vzhledem k tomu, že jsme byli pořád v našich vlčích podobách). Jak rychle jeho vztek vzplanul, tak rychle ho dokázal transformovat do veselého popichování.
Sam znovu zavrčel. „Jdeme! Jestli je to tak, potřebujeme se dozvědět všechno, co nám o ní Bella může říct.“
Rozběhl se a my s Paulem vyrazili hned za ním. Paul do mě v běhu škádlivě vrazil už téměř zahojeným ramenem. „Jsi dobrej, brácho. Takhle rychle jsem tě ještě zareagovat neviděl.“
Mluvil o mé přeměně nebo o tom, že jsem z našeho pošťuchování (na rozdíl od něj) vyšel bez jediného škrábance? No, to je vlastně fuk. Hlavně, abych už byl u Belly. I když jsem si byl jist, že je s kluky v bezpečí, potřeboval jsem ji vidět. Vědět, že není v šoku nebo tak něco, a že se nezlobí. Přidal jsem a dotáhl se na Samovu úroveň, Paul využil příležitosti. „Kdo bude u Emily poslední, zůstane o hladu!“
Prohnal se kolem nás jako vystřelený z praku. Vyměnili jsme si se Samem pohled a natáhli krok. V myšlenkách jsme mu shodně poslali: „Jsi bez šance!“
Autor: Aalex (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Smečka vs. Bella - první setkání:
Nemůžu si pomoct, ale já v Paulovi prostě vidím sebe. Nervák, cholerik a tak dále. Super povídka!
Úžasné! Miluju Paula (eh, promiň, Edwarde, ale máš 26krát místo na mé zdi, tak tenhle komentář přenech Paulovi; díky), tu jeho agresivitu a nakonec to veselé vlčí pošťuchování. A ty jsi to úžasně zachytila! Doufám, že jednou budu psát alespoň z jednoho procenta tak skvěle jako ty! Skvělá povídka!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!