Jak to bylo s Nessiiným porodem a po něm? Jak se zachoval Edward, když ji viděl poprvé na vlastní oči? Co Bella? Byla v pohodě? Zachránil ji Edward? Co Bella na Ness? A ostatní? Co Bellino sebeovládání? Uvidíte z pohledu Edwarda... Bella Ness
01.10.2011 (18:15) • BellaNess • FanFiction jednodílné • komentováno 39× • zobrazeno 5371×
Renesmé - Nessie
Moje malá holčička. Ty její oči. Oči anděla. Oči jako čokoláda. Tvář andělíčka. Malé třepetající se srdíčko. Nádherné dítě. Její úsměv. Moje dítě. Dítě Edwarda Cullena a Belly Cullenové. Mojí lásky a mne. Naše dcerka. Když jsem ji prvně viděl, chtělo se mi brečet. Byla tak nádherná a tak malinká. Neměl jsem čas si ji pořádně prohlédnout, musel jsem zachránit mou Bellu.
Ale potom… Malá roztomilá holčička s hnědými kukadly se na mě usmála. Dala ručku na mou tvář a najednou jsem uviděl Bellu. Mou Bellu. Ona ji viděla, došlo mi po chvíli. Ale co to má za schopnost? Co to je? A proč tak rychle roste? Už to není ta malinká holčička. Vypadá jako roční děťátko. Bella se zatím proměnila. Byl jsem u ní. Viděl jsem ji v Carlisleově mysli. Dělala mu starosti, rychle rostla a on nevěděl proč. Alice měla radost, protože každou hodinou byla větší a větší. Už sice méně rostla, ale prý dost.
V hlavě se mi motalo tolik tónů. Neuvěřitelných tónů. Viděl jsem každičký její vzrůst. Každičký milimetr, jak rostla v myslích ostatních. Tři dny… Jak stačí, aby takovéhle dítě vyrostlo. Naše malá Renesmé Carlie Cullen. Moje a Bellina dcerka. Byl jsem šťastný. Ale trápila mě Bella.
Když se probrala, měli jsme všichni strach, aby jí něco neudělala, byla přeci jen novorozený upír. Vedla si dobře. Co dobře, nejlíp, jak mohla. Renesmé k ní chtěla hned, ale Rose Belle nevěřila. Všichni jsme byli ostražití. Měla nejlepší sebeovládání z nás všech. To jsem ještě nikdy neviděl.
Sedl jsem ke klavíru a začal hrát tóny, které se mi honily hlavou, a vzpomínal jsem na první okamžiky, kdy jsem ji spatřil a poté v myslích ostatních. Její růst… Ruce mi po klavíru klouzaly samy. Nechal jsem se ovlivnit pocity a svým nadšením. Láskou. Bella si s Renesmé přisedla ke mně a dívaly se, jak hraju. Moje dvě krásky.
Renesmé má oči po Belle. Jako čokoláda, roztékaly se při pohledu. Byl jsem jako ve vězení, byly to oči mé sladké Belly. Vlasy měla světle hnědé. Asi jako já, ale nepřišlo mi to.
Podíval jsem se mlčky na svou Bellu. Usmívala se na mě. Její rudé oči na mě hleděly s láskou. Leskly se jí štěstím. Vsadím se, že kdyby mohla brečet, tak by plakala.
Renesmé se ta písnička líbila. Slyšel jsem to z jejích myšlenek. Byla hrozně ráda, že je Bella u ní. Že je tu. Však také jí to ukázala. Bella se zprvu tvářila nechápavě, ale poté pochopila, že to jí ukazuje Renesmé. Malá se na ni usmívala. Hladila ji po tváři a ukazovala jí vše, co zažila od doby, co se narodila a spatřila mne. Ukazovala jí první krmení a Jacoba. Líbil se jí. Usmála se. A to ještě neví o otisku. Usmál jsem se. Byly tak sladké, ty moje holky. Moje Bella a moje Renesmé.
Bella se na mne podívala a usmála se. Renesmé se dotkla obou našich tváří. Ukázala nám, jak se na sebe díváme a jak se usmíváme. Byla šťastná. Cítila z nás, že ji milujeme, a já a Bella jsme věděli, že ona miluje nás.
Všem se Renesméina ukolébavka líbila. Hlavně Esmé.
Uslyšel jsem Jacobovu mysl. Nessie… Jsi tak šťastná, pomyslel si. Máš obrovské štěstí, že máš za otce Edwarda a za matku Bellu. Podíval se při tom na mne a na mou Bellu. Podíval jsem se na něj a usmál jsem se. Usmíval se. Chtělo se mu brečet, ale nedal se. V jednom kuse zaháněl slzy. Byl šťastný. A kdo by nebyl? Takové sladké dívence nelze odolat. Všechny si omotala okolo svého drobounkého prstíku v prvním momentě. Záviděl jsem jí to. Byla naše. Všichni ji milovali. Zasloužila si lásku. Když jsem uslyšel, co si myslí o Belle a co o mně… Málem jsem se rozbrečel… Milovala nás, ještě než se narodila. Bella se jí nechtěla vzdát, já bych se jí také nevzdával, jenže ubližovala mojí lásce. Mojí Belle. Teď ji miluji. Miluji na ní všechno. Moje malinká Renesmé. Miluji její matku. Miluji svou rodinu. Moje rodina je pro mne vším. Nejvíce ty dvě. Bella a Renesmé. Obě dvě mi ukradly srdce. Můj život. Jen pro ně žiju. Až se mi láskou motá hlava. Jejich úsměvy. Jejich svítící oči. Hlava se mi motala víc. Byl jsem jako v transu. Viděl jsem jen dvě osoby. Dvě dívky, které neopustím. Budu je milovat navždy. Renesmé a Bella.
Jsem šťastný. Jsem ten nejšťastnější otec na světě. Bella je nejšťastnější matka na světě. A Renesmé je nejšťastnější dítě na světě. Všichni jsme šťastní. Jsme ti nejšťastnější lidi na světě. Já a moje rodina. Všichni Cullenovi. Přejel jsem pohledem celou svou rodinu. Esmé, Carlisle, Alice, Jazz, Rose, Emm, Bella a má Renesmé. Bella se na ni dívala s láskyplným výrazem ve tváři. Byla šťastá, cítil jsem to. Cítil jsem její štěstí. Její lásku. Byla tak nádherná. Poté její rudé oči spočinuly na mně.
Tolik věcí se mi honilo hlavou a stále jsem hrál Renesméinu ukolébavku. Nikdy nedopustím, aby se jim něco stalo. Aby se nestalo nic nikomu z rodiny. Nedovolím to. Jsou to jediné, co mohu chránit. Mohu jim dokázat svou lásku. Své city.
Ukolébavka se blížila ke konci. Podle mne tedy. Někteří si ji pobrukovali. Alice si k nim vymýšlela slova. Byl jsem tomu rád.
Renesmé se rozplývala při každičkém tónu. Těžko bych hledal šťastnější lidi, než jsme tu my.
Renesmé Carlie Cullen. Překrásnější jméno Bella vymyslet nemohla. Nádhernější jméno neexistuje. Zprvu jsem jí nerozuměl, ale teď už rozumím.
Miluji je celým srdcem.
Autor: BellaNess (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Renesmé - Nessie :
Přišlo mi to jako moc dlouhý drabble... Mě se to moc líbilo. Nemám ti co vytknout, jelikož taky teprve začínám a slova se mi opakují z většiny taky. Moc hezké, líbilo se mi, jak si popisovala hlavně pocity! Super
fakt úžo
krásné
opravdu krásné , povedlo se ti to !
Díky lidi za zastání, ovšem je pravda, že píšu mnohem delší dobu, jednorázovky mi nechtěly jít a také je pravdou to, že mám raději kapitolové, protože to má víc děje a dokážu lépe formulovat... Na profilu mám odkaz na svůj web, který je plný povídek, takže si můžete některé mé povídky přečíst i tam... Budu jedině ráda a když napíšete komentář, budu ještě raději...
Je od vás všech pěkné, jak se autorky zastáváte. Ano, každý nějak začíná, každému chvíli trvá, než se vypíšu, sjednotí si styl, atd...
Všichni tu básníte o tom, jak je to na prvotinu dobré a že když se podíváte na svá první dílka, jsou daleko horší.
Všiml si však někdo z vás, že tohle není prvotina? Že tomuhle článku jich ještě pár předcházelo?
BellaNess, tenhle komentář není zaměřen vůči tobě, neber si to osobně, ale už jsem se na to v administraci nemohla dívat.
Boiže, lidi, vy jste všichni tak strašně chytrý...
K povídce, Bell, určitě nevěš hlavu, mě se třeba jednorázovka líbila.
Sice je pravda, že pár souvětí navíc by snesla, ale na tom momentálně nezáleží.
P.S.: Tuhle písničku zbožňuju...
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!