O jednom obyčejném dni z pohledu Renesmé. Je ještě malá a ráda vyvádí lumpárny, jako každé jiné dítě. V této povídce - hra na tarantuli.
16.11.2010 (19:45) • KristieNessie • FanFiction jednodílné • komentováno 2× • zobrazeno 2797×
Renesmé a tarantule
„Nessinko, co se to právě chystáš udělat?“ kárala mě naoko teta Alice.
„Pss, budu si hrát,“ odpověděla jsem s úsměvem. No jasně, došlo jí to. Strýčkové a tetičky mě vždy nechali „rozvíjet fantazii“.
„Dobře, neubliž sobě ani těm šatům, co máš na sobě,“ usmála se.
Měla jsem plán – hrát si na tarantuli. Ty se vždy schovaj a pak zaútočí a uštknou.
Šla jsem se schovat nad schody. Alice si sedla na gauč, aby na mě viděla, až seskočím. Čekaly jsme na ostatní, až se vrátí z lovu.
Neuběhlo ani pět minut a vsadila bych se, že jsem uslyšela Emmetta. Těžké kroky ho charakterizovaly a jeho smích ho prozradil. Bingo!
Číhala jsem za zábradlím, tiše jako upíře.
Emm, nic netušící, šel po schodech a já čekala, až bude v lepší pozici.
Těsně než se otočil v mezipatře, aby pokračoval po druhé poloviny schodů, jsem se přehoupla přes zábradlí a skočila strýčkovi na záda. „Zakousla“ jsem se mu do krku.
„Uaa, co to je?“ Emmettův smích zaburácel domem.
„Velká ošklivá tarantule!“ hopsala jsem mu na zádech.
„Kde?“ předstíral zděšení a nakrčil se. Slyšela jsem, jak se Alice na gauči chichotá.
Emm si mě přehodil přes sebe a pořád se zvláštně a udiveně rozhlížel, jako by opravdu tarantuli vyhlížel.
„Vidím jenom mojí překrásnou malinkou neteř,“ divil se s úsměvem.
„Strejdo, to je přece hra,“ plácla jsem se ručkou do čela.
„Áhá, super, Rose přijde za chvilku, zakousneš ji taky?“
„Že váháš,“ začali jsme se smát a plácnuli si.
„Ness, nevím, jestli je vhodný skákat z těch schodů, miláčku,“ začala Alice. „Kdyby to viděli rodiče,“ vzdychla.
„Ségra, no tak, nech ji, koukni do budoucnosti, stane se jí něco?“ ukecávál Emmett. „Vidíš,“ zaradoval se po chvíli ticha.
„Tak honem, už jde,“ vypískla Alice. Bavilo mě, jak jsem vždycky dokázala strhnout celou rodinu.
„Utíkej,“ popohnal mě strýček. Postavila jsem se na to samé místo, kde jsem číhala na Emma.
„Ahoj, Rose,“ zdravila Alice, když se ozvaly podpatky. Ty bláho, na lov v podpatkách.
První schod, druhý... pátý, přehoupnout a hop!
„Ness, chceš si něco udělat?“ kárala mě okamžitě tetička Rose.
„Ježíš, teto, já jsem přece tarantule!“
„Tak to jo,“ kroutila hlavou.
„Nessie! Schovat!“ Teta Alice už byla ve svém živlu, jako strejda Emmett.
Opět jsem zalezla, poslouchala kroky a tichý hlas Carlislea a Esmé.
„Čauky Jaspere, ahoj Bello, nazdárek rodičové,“ zdravila Alice. Byl to pro mě vlastně tajný vzkaz, kdo všechno přišel.
„Ne, Jaspere. Pojď sem.“ Kroky se od schodů vzdálily.
„Kde je Nessie?“ ptala se mamka.
„No, Bello, nevím, co se děje, asi je jí špatně nebo co. Je nahoře,“ řekla Al ustaraně.
„Sama?! Alice! Svěřila jsem ti dítě!“ Máma začala jančit a popoběhla ke schodům. Chtělo se mi smát.
„Esmé, počkej,“ špitla Alice. Esmé asi zřejmě taky měla strach, co se mi přihodilo.
Máma jde, jde... Hop!
„Uááá!“ Seděla jsem na maminčiných zádech.
„Nessie, co je ti?“ Doslova si mě servala ze zad a zuřivě si mě začala prohlížet.
„Tarantulééé!“ poskakovala jsem v jejím náručí. Koukala na mě jakoby... zděšeně? Dole v obýváku se zbytek rodiny začal smát.
„Hraješ si na tarantuli? Hezké, miláčku,“ okomentovala mojí zábavu mamka.
„Mamí, dáš mě do štítu před tátou?“
„Jasně, šel přeparkovat auto, hned tu bude,“ řekla a postavila mě na zem.
Utíkala jsem do svého útočiště.
Slyšela jsem cvaknout kliku. Ha! Táta!
„Děje se něco? Proč nikoho neslyším?“ divil se táta.
„Víš, Nessie...“ Máma je dobrá herečka, když chce. Nahrála to i tátu, s neuvěřitelnou lítostí v hlase.
„Co? Kde?“
„Je nahoře,“ špitla Rose.
„Carlisle, proč s ní nejsi?“ vyváděl.
„Co se stalo?“ volal ze schodů, které vybíhal. Hop!
„Ááá.“ Zakousla jsem se mu do krku.
„Do háje, Ness!“ Uvědomil si to. „Co to tu vyvádíte?“
„Máš skvělou dcerku. Hrajeme si na tarantule,“ začal se smát strýček Emmett.
„To, že je skvělá, jsem věděl i bez toho,“ políbil mě na tvář.
Podívala jsem se na svou rodinu. Alice a Jasper seděli na gauči a pozorovali nás. Emmett a Rose se chichotali od skleněné zdi. Carlisle s Esmé se, jako obvykle, na mě dívali s nevýslovnou láskou. A pak tam stála maminka. Začala se smát a roztáhla ruce. Přelezla jsem tatínkovo rameno a skočila k ní.
„Myslím, že za moment je tu Jake,“ řekl taťka.
„Jupí!“ radovala jsem se. Vyskočila jsem z maminčina náručí a vyhopsala schody.
„Čauky!“ ozval se po chvíli Jakův veselý hlas.
Pár špitnutých „ahoj“.
„Co se... Kde je Ness?“ divil se.
„Víš, ona je nahoře, uvidíš sám,“ řekla mamka.
„Co je s ní? To tu všichni jen tak sedíte a pijete si čajíčky s příchutí krve, nebo co?“ Rozběhl se.
„Co je s ní?“ zavolal znovu. Hopla!
„Je z ní tarantule!“ Vítězně jsem seděla na jeho zádech.
„Pro Krista pána, Nessie!“ Bylo vidět, jak se mu ulevilo. „Ty jsi mě vyděsila,“ řekl a přendal si mě do náručí. Hlavu mi přitiskl na jeho horkou hruď.
Usmála jsem se. Žádné jiné dítě nemělo takového přítele. Žádné. Taky žádné nebylo jako já. Jedinečná Renesmé. Ness. Nessie. Nessinka.
Teď s Jakem se má rodina zdála úplná. Byla jsem neuvěřitelně šťastná.
Tato povídka vznikla o občanské výchově 20. 5. 2010, ještě když jsem chodila na základku. Inspirovala mě látka o požáru, ačkoli se v povídce žádný neobjevuje. Věnovat bych ji chtěla Nikušce, Týnušce a Pavlušce, protože tuto hodinu se mnou seděly v jedné lavici v učebně.
Autor: KristieNessie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Renesmé a tarantule:
Hehe! :D Taky dobrý, škoda, že to není delší.
měla jsem strach, jak nato nachytá Edwarda, no asi jsem zapoměla na Bellin dar
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!