Víte, jak si vyznávají lásku prvňáčci? Květinami to většinou není. Co kdyby se Rosalie a Emmett potkali už tehdy? Padli by si do oka? A dali by si to najevo? Je to sice krátké, ale doufám, že vás to pobaví.
07.08.2010 (19:00) • Aalex • FanFiction jednodílné • komentováno 3× • zobrazeno 6101×
„Paní učitelko, paní učitelko…,“ hlásil se andílek s blond copem do půli zad.
Paní učitelka se usmála. Rosalie Haleová se hlásí jako první – jak jinak a co ostatní?
Rose mávala nataženou ručkou, čelíčko nakrabacené soustředěním, jen aby mohla opět dokázat, že zná odpověď na otázku, kterou jim paní učitelka položila. Nemohla odolat, aby nebyla středem pozornosti. Milovala ji a milovala být nejlepší.
V tom se za ní ozvalo zapitvoření – pištivý hlásek napodoboval její zvonečkové volání: „Paní učitelko, paní učitelko… Aby ses nezbláznila, poníku.“
Rose se zamračila a trochu pootočila hlavu, aby viděla černovlasého klučinu, jak napodobuje i její mávání ručkou. Jak ji tenhle kluk štval. Kvítko z čertovy zahrádky. Tak mu občas říkala paní učitelka.
Už od první chvíle, kdy vstoupil do třídy, se stal třídním šaškem. A od té samé chvíle jako by se zaměřil svými vtípky hlavně na ni. Měla ho plné zuby. Nedokázala ani spočítat, kolikrát ji za tu krátkou dobu sebral penál, pravítko nebo aspoň bačkory. Tahal ji za aktovku, ale nejvíc ho lákal její cop. Využíval toho, že sedí za ní a každou chvíli jí do něj zapíchnul nějakou věc, nebo ji za něj chytnul a předstíral, že je Rose poník a on ji drží za opratě.
Tentokrát se zamračila i paní učitelka: „Emmette, přestaň, nebo půjdeš zase do kouta.“
Měla ale co dělat, aby se nezačala smát. Tenhle klouček se sladkým obličejíkem byl vážně vtipný. Musela udržet tvář, jinak by jí brzy přerostl přes hlavu, ale učit v téhle třídě ji bavilo o to víc, že tu byl. Nebyl hloupý, jen neměl potřebu se učením zvlášť zabývat. Všechno mu šlo v podstatě samo a o to víc času mohl trávit vymýšlením hloupostí.
Kromě toho se mu jeho blonďatá spolužačka moc líbila. Paní učitelka mohla léta sledovat podobné dětské lásky, a tak si byla jista, že ani Rosein vztek není tak opravdový, jak předstírá. Ve skrytu duše ji těšilo, že se ten hezký kluk zajímá právě o ni. I když to dává najevo tímhle způsobem. Rose také není takový andílek, jak napovídá její obličejík. Kolikrát ji viděla, jak se po Emmettovi ohnala, nebo ho bez varování praštila pytlíkem na cvičky. Podráželi si vzájemně nohy a strkali se ve frontě na oběd.
Teď však byl čas někoho vyvolat. Usmála se na Rose: „Ano, Rosalie?“
Rose se dmula pýchou: „Je to 8.“
Paní učitelka se opět usmála a napsala správný výsledek na tabuli: „Máš pravdu, Rose. 10 mínus 2 je 8.“
Venku bylo hezky, a tak mohli všichni o velké přestávce ven. Rose se trochu opozdila, když si brala svačinu, a tak vyběhla, aby dohnala svoje kamarádky. Neodhadla však vzdálenost a vrazila do jednoho ze starších kluků, kterým se všichni prvňáčci snažili obvykle vyhýbat. Náraz byl tak prudký, že se sama zapotácela. Nejistě se zadívala vzhůru, aby zjistila, jak se kluk tváří. Ten se k ní pomalu otočil s výhružným výrazem ve tváři: „Co děláš, prcku? Přinesla jsi mi svačinu?“
Než se Rose nadála, vytrhl jí dózu s koláčem a ještě do ní strčil tak, že se tentokrát zastavila až na zemi. Oči se jí zalily slzami, které brzy přetekly. To je přece tak nespravedlivé. Ani za to nemohla. Oni stáli tak, že se jim skoro nedalo vyhnout.
V tom se ale za ní ozval nebojácný hlásek: „Dej jí tu svačinu zpátky.“
Rose poznala, že je to Emmett, ale neodvážila se na něj ani podívat. Zahřálo ji u srdce, že se za ni tak postavil, ale zároveň si přála, aby to nedělal. Ten kluk je vyhlášený rváč. Zbije Emmetta a docela zbytečně. Svačinu jí to nevrátí.
Emmett se postavil vedle Rose a pomohl jí vstát. Tiše se zeptal: „Jsi v pořádku, Rose?“
Starší kluk byl trochu překvapený. To se mu ještě nestalo, že by se mu někdo postavil. Rozhodně ne nikdo z prvňáků. Má kuráž, ale taky smůlu. Dostane zavyučenou. Nasadil svůj osvědčený zastrašovací pohled, ale na tohohle prcka nějak nefungoval.
Naopak – kluk se posunul trochu před holku, zadíval se mu do očí a znovu zopakoval: „Vrať Rose tu svačinu!“
Rose opět ucítila to hezké chvění u srdce, když vyslovil její jméno. Neřekl jí poníku ani jinou hloupou přezdívkou. V zápětí jí ale zatrnulo.
Ten starší kluk se nad ně výhružně naklonil: „Co jsi to říkal, prcku?“
Rose raději pevně zavřela oči. Jestli je má zbít, nemusí se na to ještě dívat. V zápětí uslyšela ránu a bolestné zavytí. Jenže neznělo jako to, které čekala. Zvědavost jí nedala, a tak pootevřela jedno oko a úzkostně se podívala. Emmett stál pořád tam kde předtím, ale ten velký kluk byl náhle o pár kroků dál. Držel se za nos, ze kterého se mu spustila krev a bolestně úpěl. Už vůbec nevypadal tak sebejistě jako předtím. Spíš vypadal, jako by se chtěl ztratit.
Emmett mu věnoval poslední výhružný pohled: „A už se k Rose nepřibližuj, je to jasné?“
Kluk lehce přikývl a beze slova zmizel zpátky ve škole, aby si v koupelně ošetřil krvácející nos.
Emmett se otočil na Rose, stojící s otevřenou pusou a s úsměvem jí podal svačinu: „Tohle je tvoje, viď?“
Rose si svačinu vzala a usmála se na něj, jak nejlépe svedla: „Díky, nechceš ochutnat? Mám koláč od mamky.“
Emmett byl v sedmém nebi. Její úsměv ho hřál jako sluníčko. Nabídla mu ruku a on ji za ni rád chytil. Páni, koláč. A ještě si mohl bouchnout do toho sraba, kterého kolikrát viděl terorizovat ostatní prvňáky. Dneska je skvělý den!
Neodbytný osud - je na Our stories
Autor: Aalex (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Prvotřídní láska:
Dokonalost sama Emmett a Rosalie jako prvňáčci
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!