Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Připravená...

The Hillywood Show

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Připravená... Je Bella připravená na společný život s Edwardem? Je připravená na manželství? (V textu je použit mírně upravený úryvek z Rozbřesku.)

20.02.2011 (18:00) • SiReeN • FanFiction jednodílné • komentováno 3× • zobrazeno 2624×

Připravená...

Cítila jsem se prázdná. Sama. Ale nelitovala jsem, že jsem to udělala. Musela jsem…

 

Když mi došlo, že jsem těhotná, prožila jsem šok. Tedy, spíše megašok. Strnule jsem seděla na posteli a zírala před sebe. V téhle pozici mě později našel Edward. Hned se zajímal, co se stalo. Když jsem mu to celá bledá řekla, byl snad v ještě větším šoku než já. Ale poté…

Poté jásal. Objímal mě, líbal mě, smál se a plánoval šťastnou budoucnost. Ale já byla pořád mimo.

Hned, jakmile odeznělo jeho počáteční nadšení, začal balit naše věci. Když vyšel ven a volal na letiště, rozhodla jsem se. Teď – nebo už nikdy.

Popadla jsem telefon, který ležel na skříňce. Musela jsem si pospíšit, neměla jsem moc času. Edward o tom nesmí vědět. Alespoň prozatím.

Našla jsem číslo, které jsem chtěla a které jsem nikdy předtím nevytočila. Stiskla jsem zelené tlačítko a držela si palce.

„Haló?“ ozval se zastřený hlas, který byl jako ušitý na míru pro svého tajuplného majitele.

„Jaspere?“ zašeptala jsem. „Tady je Bella. Prosím tě. Musíš mi pomoct.“

 

Cítila jsem se prázdná. Sama. Ale nelitovala jsem, že jsem to udělala. Musela jsem…

Rozhlédla jsem se po pokoji. Edwardově pokoji. Vše tu bylo takové, jako když jsem tu byla minule. Až na lidi. Teď jsem tu byla jen já.

Edward. Když mi jeho jméno prolétlo hlavou, zabolelo mě u srdce. Ani otupění z léků mi nemohlo pomoci zapomenout na jeho slova.

To nesmíš! Nedělej to! Ne! Bello, ne! Nemůžeš!

Ale já to udělala.

Nenávidím tě, křičel na mě, když vpadl do svého pokoje poté, co Carlisle odešel. A pak zmizel.

Zarazilo mě to. Myslela jsem, že je rozumný a pochopí to. Ale očividně mě nepochopil. A nebyl sám.

Když jsem večer sešla dolů za ostatními, probodl mě pár zlatých očí. A pak další. A další. Nedokázala jsem snést obviňující pohledy Alice, Emmetta a Esme a vyběhla jsem z domu. A tam, pár kroků od lesa, stála Rosalie. Nemohla jsem se dívat do její tváře, ve které byly jasně čitelné výčitky. Rozběhla jsem se, nedívala jsem se napravo, nalevo. Jen jsem běžela.

 

Nevnímala jsem bolest, která se mi z břicha šířila do celého těla. Běžela jsem dál a dál, dokud jsem se neocitla na silnici. Zadýchaně jsem se opřela rukama o kolena a zhluboka dýchala.

Ani nevím, jak dlouho jsem tam čekala. Už se skoro stmívalo, když kolem projelo první auto. Nestihla jsem ho zastavit, a tak jsem čekala na další. Naštěstí byl řidič ochotný a zavezl mě až domů. Na Charlieho odpověď, co tu dělám tak brzy, jsem odpověděla, že jsme se z líbánek vrátili o pár dní dříve a že chci být pár dní zase doma. A pak jsem utekla do svého pokoje.

Nebrečela jsem. Neměla jsem proč. Udělala jsem to, co jsem považovala za správné. Bylo mi devatenáct a byla jsem vdaná. To už samo o sobě bylo na dnešní dobu příliš. Natož mít dítě…

To, že se Edward nedokázal s mojí volbou vyrovnat, ukazovalo pouze to, že jeho láska nebyla dost silná. Pokud ovšem nějaká byla. Co se mnou vůbec plánoval? Oženil se se mnou jen proto, že moje krev ho tak vábí? Aby mě mohl jednou vysát? Aby ukojil svůj všudypřítomný hlad? Byla jsem pro něj pouhou potravou?

Nejspíš…

Celou noc jsem nespala. Byla jsem roztěkaná. Až se svítáním jsem nalezla klid. Už jsem totiž věděla, co musím udělat. A musela jsem to udělat rychle, aby mi nikdo nemohl zabránit.

Za krátký čas už podruhé jsem vytočila to číslo.

„Jaspere? Potřebuji tvou pomoc.“

 

Položila jsem mobil na noční stolek, sešla schody, oblékla si bundu a obula boty, vyšla ze dveří a zamířila do lesa za domem. Nešla jsem daleko. Na malé mýtince jsem čekala, až přijde.

„Bello?“ ozval se jeho hlas.

„Jaspere, díky Bohu. Přišel jsi.“ Pokýval hlavou.

„Jsi připravený?“

„Já… Jsi si jistá?“

„Ano.“

„Nebude se mu to líbit.“

„To už je jeho problém.“

„Dobře. Musíme si pospíšit. Však víš, Alice...“

„Ano. Nevím, jak dlouho ji můžu blokovat. Však víš, jsem jen člověk. Zatím…“ usmála jsem se na něj.

„Je dobře, že jsi svou moc objevila už za lidského života. Bude z tebe silná upírka,“ stočil rty k úsměvu.

„To doufám. Takže… Dáme se do toho?“

„Ano.“

A pak mě obklopila temnota.

 

Probrala jsem se v nějaké chatě, nejspíš v Kanadě, usoudila jsem podle sněhu, který padal za okny, a okolní krajiny.  V křesle vedle postele seděl Jasper. Prohlédla jsem si ho. Nikdy dříve jsem si nevšimla, jak je krásný. Jeho vlasy ve světle plamenů z krbu zářily. Jeho oči měly jedinečnou temně zlatou barvu. Jeho pohled pálil.

„Konečně ses probrala. Trvalo ti to věky,“ řekl s úsměvem.

„Cítím se, jako bych spala roky,“ svěřila jsem se mu a rozhlížela se kolem sebe. Chata byla zařízena skromně, ale bylo to tu útulné. Pak se mé oči vrátily k Jasperovi. Když na sobě ucítil můj pohled, vzhlédl. Poté vstal, přešel ke mně a natáhl před sebe ruku. Vložila jsem svou dlaň do jeho a ruku v ruce jsme se vydali ven.

V chatě jsme strávili asi měsíc. Nevěděla jsem to přesně, s okolním světem jsme vůbec nebyli v kontaktu. Celou dobu jsem blokovala Alici, aby nás neviděla. Nepřála jsem si to.

Jednou večer, když jsme spolu seděli na posteli, se na mě Jasper upřeně podíval.

„Jsi připravená?“

Váhala jsem s odpovědí. Nebyla jsem si úplně jistá. Nakonec jsem ale kývla. Ten večer jsme se šli do hlubokých kanadských lesů projít naposled. Ten čas mi bude celkem chybět. Je tu tak nádherně. Teď, když sněží, si venku připadám jako v pohádce. Je to tu velmi uklidňující.

Další den jsme se vrátili do Forks. Když jsme procházeli městem, ze všech stran se ozývalo šeptání. Ani se nebylo čemu divit, oba jsme bez vysvětlení zmizeli na celý měsíc. Podle toho, co jsem zaslechla, si všichni mysleli, že se mi v manželství s Edwardem nelíbilo, tak jsem svedla jeho bratra a prchla s ním. Ale na řečech nezáleželo. Teď bylo důležité něco jiného.

Když jsme došli k známé vile, na chvíli jsem se zastavila. Znovu jsem mu nedala na výběr. Ale je to můj život a já si s ním můžu dělat, co sama uznám za vhodné. A já si vybrala tento život. Tuto existenci.

Jasper mi povzbudivě stiskl ruku a já se na něj vděčně podívala. Pak jsem ho objala a vydala se ke dveřím. Před nimi jsem na okamžik zaváhala, pak jsem vešla dovnitř.

Jsem zpátky. Je jen na něm, co udělá. S tou myšlenkou jsem odkryla štít, který celý měsíc chránil mě a Jaspera.

Z druhého patra se ozvalo zděšené zalapání po dechu. Alice. Poté se ozvalo zabouchnutí dveří a slyšela jsem, jak někdo běží po schodech. Edward.

Když jsem ho spatřila, usmála jsem se. Ano, teď už jsem na manželství připravená. Teď, když už nemůžu mít děti…

Věnováno Neyimiss, té úžasné osobě, která musela prožít to, co si vůbec nezasloužila.

Autor: SiReeN (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Připravená... :

 1
3. Boney
19.03.2012 [13:18]

Byla prostě mladá a hloupá! Tet děti nechce ani rodinu ale za čas bude litovat...já zas nepochopila ji a tomu Edwardovi se nedivím...tet už nikdy nebude mít rodinu

2. Kika57
08.10.2011 [10:02]

Kika57Nikdy by mě nenapadlo, že by mohl Edward jásat a Bella by šla na potrat. Sama a dobrovolně. Strašně mě mrzela Edwardova reakce a ostatních taky. Já bych čekala, že ji podpoří... Už tak to pro ni muselo být těžké Emoticon Každopádně tam má (zase Emoticon )Jaspera. Aspoň on ji dokázal podržet a proměnit jí. Je to opravdu krásný, ale zajímalo by mě, jak reagoval Edward na její proměnu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
PS: nechceš se naučit Happy end? Emoticon

1. BellaSwan1992
17.05.2011 [16:26]

BellaSwan1992Ná..ná...nádhera. Krásné. Moc se mi to líbilo. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře