Edward se k Belle nezachoval zrovna nejlíp. I přesto se Bella nevzdává, protože ví, že jen po jeho boku může být šťastná.
09.02.2011 (16:00) • SiReeN • FanFiction jednodílné • komentováno 5× • zobrazeno 3370×
Nejsladší krev...
Musela jsem odjet. A když jsem se vrátila, našla jsem ho s jinou...
Když jsem se dozvěděla, že má máma rakovinu, neváhala jsem. Koupila jsem si lístek a letěla za ní. Bylo mi líto, že Edward nemůže jet se mnou, ale na Floridě na něj bylo moc teplo. A slunečno.
Když jsem se s ním loučila, nedokázala jsem udržet slzy pod víčky. Věděla jsem, že ho dlouho neuvidím, protože jsem chtěla stát po boku své matky, když bude podstupovat chemoterapie. On něžně slíbal mé slzy a řekl, že ten čas, co nebudeme spolu, nic neznamená, že důležitý je ten čas, co spolu ještě budeme. Se smutným úsměvem jsem si celou cestu připomínala jeho slova. A poté každý den mého pobytu na Floridě.
Uběhly tři měsíce, než se mámin stav začal lepšit. Zůstala jsem s ní ještě týden a pak jsem sedla na první letadlo, abych byla co nejdřív se svou láskou.
Ani jsem nejela domů. Rovnou z letiště jsem se nechala odvést taxíkem na konec Forks a pak jsem se přes les vydala k jejich domu. Nezdržovala jsem se s klepáním, tolik jsem se těšila. S úsměvem jsem, překvapivě bez zakopnutí, vyběhla schody a vtrhla do jeho pokoje. A tam se má nedočkavost rozplynula, spolu s radostí ze shledání a úsměvem.
Nepřítomně jsem vyšla z domu. Nemohla a nechtěla jsem uvěřit tomu, co jsem uvnitř viděla.
Musela jsem odjet. A když jsem se vrátila, našla jsem ho s jinou…
A on? Podíval se na mě s tím svým božským úsměvem na tváři a svým sametovým hlasem pronesl, že jsem byla pryč moc dlouho. Jako kdybyby to snad byla nějaká omluva! Najednou se ten čas, který jsme spolu nestrávili, zdál podstatný. Vlastně, v této situaci byl tím nejpodstatnějším.
Když jsem se večer vrátila domů, táta mě nepoznával. Hned ho napadlo to nejhorší. Bál se o Renée stejně jako já, i když to nemohl dávat najevo. Už na to neměl právo. Když jsem viděla strach v jeho očích, ujistila jsem ho, že máma je už téměř v pořádku. Když jsem viděla úlevný pohled, kterým se na mě díval, musela jsem ho jít obejmout. Nikdy jsem si neuvědomila, že zatímco máma byla po jejich rozchodu znovu šťastná s Philem, otec byl osamělý. Celé ty roky byl sám a kvůli lásce k mámě, kterou k ní doteď chová, zůstane sám do konce života. Bylo mi líto dvou mladých lidí, kteří spolu nerozvážně uzavřeli sňatek, zplodili dítě a poté se takřka beze slov rozešli. Bylo mi líto toho, že jim to nevyšlo. Bylo mi líto toho, že nám s Edwardem to nevyšlo.
Ale proč vlastně? Proč si za mě hned musel hledat náhradu? To ty tři měsíce byly opravdu tolik nesnesitelné? Nebo… Co když to nebyly jen ty tři měsíce? Co když to trvalo mnohem déle? Co když mě podváděl od samého začátku našeho vztahu a matčina nemoc mu přišla jen vhod?
Až za svítání mě opustily chmury a já na chvíli usnula. Ve škole jsem se chovala, jako kdyby se nic nestalo. S jeho rodinou jsem se dokázala dál normálně bavit a na obědě jsem byla schopna prohodit pár vět i s Edwardem. Při biologii se na mě podíval s pochvalným úsměvem na rtech a řekl, že je dobře, že to beru rozumně, a že věděl, že ho pochopím. A že je rád, že může být nadále mým přítelem.
Ale o přátelství já nestála. I když mě podvedl, já ho i nadále milovala. Chtěla jsem, aby se ke mně vrátil. A on se vrátí. Jednou ho ta druhá přestane bavit a on se vrátí. A já počkám a poté budu znovu šťastná. Vrátí se, protože pro něj nikdo nemá sladší krev než mám já…
Věnováno mé milované Nefušce, která je mi oporou vždy, když to potřebuji.
Autor: SiReeN (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Nejsladší krev... :
Ty kráso! Tak tohle jsem nečekala! To, že ji Edward podvede jsem docela čekala, ale ten konec? Vyrovnaná Bella? Ty bláho! Její... myšlenky byly docela hezké, ale nepočítá s možností, že se k ní vrátit nemusí Moc se ti to povedlo. Jsem moc ráda, že jsem se rozhodla pustit se do tvé tvorby
Jak to děláš, že každé slovo napsané tvou rukou je tak úžasné? Jak to děláš, že každá věta složená z těch úžasných slov je tak nádherná? A konečně: Jak to děláš, že každý příběh složený z těch úžasných vět je tak dokonalý?
Už se moc těším, až někdy za pár let půjdu knihkupectvím a tam najdu tvou knihu, která bude snad ještě úžasnější, než všechny tvé příběhy. Pokud to vůbec jde...
Máš vážně neuvěřitelný talent, který nutí čtenáře hltat každé slovo a díky kterému má na konci každý bradu u podlahy...
Pokaždé, když čtu něco od tebe, zapomínám na okolní svět a plně se zaberu do příběhu, který mě pak minimálně do večera nepustí a musím na něj stále myslet... To umí jenom pár mých opravdu oblíbených knižních autorů a ty ses k nim nějakým způsobem sama přidala... A za to jsem moc ráda...
StevieRay, máš pravdu, nechci. Mám dost nápadů na kapitolové povídky, ale uvažovala jsem o navazující jednorázovce. Jmenovalo by se to "Nemá nejsladší krev". Máš zájem?
nechceš z toho urobiť kapitolovku? ;) ;)
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!