Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Na lítost je pozdě, Steph

3.Ranya-Forks


Na lítost je pozdě, StephCo kdyby upíři opravdu existovali? A co kdyby Stephanie jednoho z nich potkala? O čem by mluvili a jak by to dopadlo?

Je to sice krátké, ale doufám, že vás to přesto zaujme. Budu moc ráda za komentáře. Předem díky.

Stephanie seděla na terase svého domu. Když dopsala poslední slovo, spokojeně se usmála a zvedla hrnek s čajem, aby se napila. Znovu přelétla řádky, které právě stvořila, a usmála se. Měla výborné, tvůrčí období. Psalo se jí tak dobře, jako by jí někdo diktoval. Občas měla pocit, jako by byla jen čtenář a prsty se hýbaly samy.

Znovu se napila a vychutnávala tu chvíli. Podívala se přes vršek notebooku a byla opět pyšná na to, co za poslední roky dokázala. Z jednoho snu se zrodila úžasná sága, která brala útokem první příčky knižních hitparád. Filmy, které podle jejích knih vznikaly, byly stejně úspěšné. A navíc se jí povedlo napsat i něco úplně odlišného. Když ságu dopsala, cítila se jako vyšťavená. Každý se jí ptal jen na ni. A tak se pustila do psaní něčeho, co se ságou nemělo nic společného. Byla si vědoma, že Hostitele si většina lidí přečte jen ze zvědavosti. Doufala však, že si najde své fanoušky, jak naznačovaly první ohlasy.

Najednou se vedle ní ozvalo zakašlání. Takové to „ehm, ehm“, které uděláte, když na sebe chcete upozornit někoho, kdo se evidentně ztrácí ve svých myšlenkách. Překvapeně se rozhlédla kolem sebe a pod schody, spojujícími terasu se zahradou, spatřila vysokého, bledého muže v dokonale padnoucím obleku. Kde se tu vzal? A jak mohla přehlédnout jeho příchod?

Vypadal úžasně, ale zároveň ji trochu děsil. A co bylo nejzvláštnější, přesto, že si byla poměrně dost jistá, že ho nikdy neviděla, jí byl zvláštním způsobem povědomý. Že by to byl nějaký herec nebo politik? Někdo, koho zná z televize nebo novin? Nepřipadl jí ale jako člověk, který vyhledává světla ramp.

Když promluvil, jeho hlas byl tichý a okouzlující: „Dobrý den, Stephanie.“

Zřejmě si všiml jejího překvapení, a tak se zářivě usmál: „Omlouvám se, ale mám pocit, že Vás znám už tak dlouho, že nemůžu odolat říkat Vám jménem.“

Stephanino zmatení ještě vzrostlo. Nejistě přiznala: „Jste mi povědomý, ale nemůžu si vybavit, odkud Vás znám.“

Muž se znovu usmál, ale jeho pohled zůstal chladný: „To chápu. Možná, kdybyste si přimyslela černý plášť s kápí. … Stále nic? Pak Vám snad napoví tohle.“

Sklonil hlavu a Stephanie neviděla, co dělá. Když se ale opět napřímil, pochopila, že si vyndával kontaktní čočky. Jeho oči teď byly rudé. Všechno zapadlo na své místo a Stephanie pochopila úděsnou pravdu. Oči měl rudé jako krev, kterou sál. Byl to upír! Jeden z těch, o kterých psala. Ale to přece není možné…

Upíra její zděšení pobavilo. Přikývl: „Ano, chápu, že musí být zvláštní, setkat se s jednou z postav, o kterých jste si myslela, že existují jen ve Vaší fantazii. Měl bych se konečně představit. Jmenuji se Arctus. Ve Vaší knize jste mi ale přidělila jméno Demetri.“

Neměla šanci utéct. Konečně začínala rozumět. Přišel ji zabít jen proto, že se náhodou trefila a popsala svět, který měl zůstat utajen.

Arctus poznal, na co myslí a jako by nic prohodil: „Některé náhody jsou opravdu zvláštní, že? Upíři přece neexistují. A tak to taky zůstane, Stephanie. Jsme si vědomi toho, že nemůžeme zničit všechny, kteří Vaši knihu četli. Znamenalo by to vyvraždění příliš mnoha zásobáren krve a možná i narušení plodnosti populace. To naši vůdci nechtějí riskovat, a tak se rozhodli zamezit tomu, aby ještě kdy došlo k podobnému úniku informací.“

Stephanie začala zmatkovat: „Ale moje knihy… vždyť já už nemám žádný vliv. Můj agent prodává práva, překládají se do dalších a dalších jazyků… Čte je stále víc lidí.“

Arctus přikývl: „To je pravda, ale lidé zapomínají rychle. A my se postaráme, aby se Vaše knihy pozvolna ztrácely. Za pět, deset let si na Vás a váš příběh nikdo ani nevzpomene.“ Jeho krásný úsměv měl náhle děsivý nádech: „A to je pro nás s naší nesmrtelností jako pár dní.“

Přistoupil ke Stephanii a ona poznala, že čas na vysvětlování a prosby uplynul. Vzmohla se tedy na poslední otázku: „A moje rodina?“

Byla v tu chvíli ráda, že manžel vzal kluky na fotbal, aby měla čas na psaní.

Arctus pokrčil rameny: „O nich moje příkazy nic neříkají. Ty knihy jste přece psala Vy!“

Sklonil se k ní a jakkoli se to zdálo šílené, Steph měla pocit, že v jeho očích zahlédla stopu soucitu: „Bude to rychlé. Než se vrátí, budu pryč.“

Díky bohu! To byla poslední slova, která byla Stephanie schopna si pomyslet. Pak už ucítila jen bolest, jak jí ostré zuby prokously kůži na krku. Upadla do sladkého bezvědomí, ze kterého už se neprobrala.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Na lítost je pozdě, Steph:

 1
07.08.2011 [13:12]

Danca11 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!