Odchod, výčitky, vzpomínky. Songfic, vyprávějící Edward... Uvítám komentáře i kritiku, jelikož je to moje první tvorbička (songfic) :)
13.03.2011 (18:00) • Baruu • FanFiction jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 3433×
Stála tam, chvěla se zimou a netušila, co hodlám udělat. Byla tak křehká, tak nevinná, nebojácná a... A dostala se do světa, který se vymykal úplně všemu. Patřila jinam. Tam, kde na ni nebude číhat nebezpečí. Tam, kde bude milována svým manželem a dětmi. Tam, kde bude žít normální a spořádaný život.
Standing by a broken tree
Her hands are all twisted,
She's pointing at me...
Nevěděl jsem, jak to říct. Jak se rozloučit a jak skoncovat s tak krásným vztahem. Má existence nabyla možností žít a já si na to zvykl. Žít normálně, žít po jejím boku. Blízko, velmi blízko mé milované. Tvořili jsme skvostný pár a já se cítil konečně šťastným.
Nebyla v bezpečí, věděl jsem to. Všichni jsme to věděli, ale nikdo si to nechtěl přiznat. Byla tvrdohlavá a věděla co chce, ale někdy ji to dovedlo jen k dalšímu přešlapu, k další nepleše a k dalšímu trapasu. Tentokrát to bylo jiné. Narozeniny. Den, kdy se můj život opět změnil. Den, kdy se stalo něco, za co jsem se modlil, aby nikdy nenastalo. Nechtěný útok. A pak ta chvíle.
...
Loučil jsem se. Nešlo se tomu vyhnout. Její oči zalité slzami, její zčervenalé tváře od mrazu, její zrychlený tep a nepravidelný dech... To všechno mé mrtvé srdce rvalo na kusy.
Všemu uvěřila. Uvěřila mým tvrdým slovům o tom, jak ji nemiluji, jak ji nechci a jak se k ní už nikdy nevrátím. Přál jsem si jen jedno, aby zapomněla.
Byla to chyba. Měl jsem zůstat. Měl jsem odprosit, žadonit, klečet na kolenou a bojovat za odpuštění. Měl jsem to udělat... Ale mé sobectví bylo silnější a já se nechal přemluvit...
...
Neposlechla a zroutila se. Vše se jí rozsypalo pod rukama. Rodina, přátelé, maturita...
Milovala a nenáviděla.
Byl jsem to já. Ten viník, ten pokrytec, ten srab, co ji nechal na pospas jejímu osamocenému životu. Litoval jsem, ale nikdy se nevrátil. Až teď. Teď, když ona není...
Vzpomínky. Náš strom s obrovskou listnatou chloubou a pevným, skoro stoletým kmenem. Kůra se zdála, i po těch letech, téměř neporušená. Miloval jsem ho, ale ne tak, jako ji.
Sedmdesát let. Doba, kdy jsem se distancoval od všeho známého. Doba, kdy jsem přežíval v ústraní. Doba, kdy jsem byl úplně sám. Daleko od všeho a od všech.
...
Chladnou dlaní jsem přejel po zářezech a vybavil si chvíli, kdy se marně snažila malým nožíkem vyrýt naše iniciály do pevné kůry. Nedala si říct, až se jí nakonec přece jenom něco povedlo. Vyryla velké tiskací E, ale ona chtěla pokračovat. Velmi jí záleželo na tom, aby byla naše jména zpečetěna právě na tomto stromě.
S nožíkem, vypláznutým jazykem a pokrouceným postojem vypadala naprosto úžasně a roztomile. Už už se zařezávala do kmene s úmyslem vyrýt další písmeno, ale na B neměla dost síly.
Chvilku potestovala, protože věděla, co udělám, ale nakonec se s protáhlým obličejem vzdala. Líbnul jsem ji do vlasů, vzal si nožík a ujal se toho, co ona začala.
Autor: Baruu (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Let me sign:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!