Staletí a tisíciletí existence ve stínu talentovaného bratra může přestat bavit. Co kdyby se Caius rozhodl žít pár let na vlastní pěst daleko od Volterry jako někdo docela jiný? Dojde uspokojení jeho touha po moci?
Předem díky za komentáře.11.08.2011 (16:00) • Aalex • FanFiction jednodílné • komentováno 8× • zobrazeno 1612×
Caius neslyšně pospíchal chodbami hradu. Litoval, že nemůže použít svou skutečnou rychlost, ale jeho stráž mu i tak málem nestačila. Role francouzského kardinála mu bohužel nedovolovala obklopit se nikým jiným než lidmi. Chladně se pousmál – stálo to ale za to, na chvíli vyměnit nudu a stereotyp volterrského hradu za lesk Paříže. Z řadového kardinála se během pár let vypracoval v nejmocnějšího muže Francie. To, čím opovrhoval u Ara, se mu teď hodilo pro jednání s králem. Díky taktizování, podlézání a síti všeho schopných špehů byl skutečným vládcem on a ne ten šašek s korunou na hlavě. Král potvrdil každé jeho rozhodnutí bez mrknutí oka - jen, když měl dost svobody a času na své dvě záliby: lov a krásné ženy.
To teď ale Caiovi náladu nezlepšilo. Svým dokonalým sluchem už slyšel dohadující se hlasy z auly. Bez zaváhání v jednom z nich poznal hlas kapitána své gardy – hraběte de Rochefort.
„Taste zbraň, sluho královny. Za svou pýchu zaplatíte vlastní krví!“
Hlas jeho protivníka zněl mladě a pobaveně. „Pane, už byste měl vědět, že se nikdy nevzdávám. V soubojích mě provází štěstí – to mé protivníky musí obvykle odnést, nicméně pro tentokrát udělám výjimku a slíbím Vám život.“
Rochefort běsnil zuřivostí. „Rád se mi vysmíváte, že? Já ale nebývám velkorysý – ukažte se. Prohraje ten, kdo zemře!“
Křížení kordů už bylo slyšet i lidskýma ušima. Stráž přidala, což Caia popohnalo k ještě většímu spěchu. Ne, že by příliš stál o to zachránit hraběti Rochefortovi život, toužil však pokořit toho odvážného mladíčka, který si dovolil postavit se proti němu ve prospěch královny Anny.
Konečně před sebou spatřil ochoz. Stačilo na něj vkročit a měl souboj jako na dlani. Mladík jasně vyhrával a jeho nadšená tvář ukazovala, jak moc si své vítězství užívá.
Gardisté se chtěli rozběhnout na pomoc svému šéfovi, ale Caius jim dal gestem pokyn, aby zůstali na svých místech. Náhle ho víc zajímalo, jak se mladík zachová. Rochefortův život už pro něj neměl cenu - příliš často chyboval a to se nepromíjí.
Mladík udělal výpad, kterým kapitána odzbrojil, místo smrtícího úderu však kord sklonil a škodolibě se rozesmál. „Dnes máte opravdu špatný den, pane hrabě.“
Věnoval mu ještě poslední pohled a pak se prostě otočil k odchodu, jako by mu za tu poslední ránu nestál. Caius si byl až příliš dobře vědom, že takovou potupu Rochefort nikdy nestrpí… a nespletl se. Hrabě vytáhl z vysoké holinky ostrý nůž a vrhl se na odcházejícího. Než ale mohla rána dopadnout, zajel mladíkův kord do Rochefortova srdce tak přesně, jako by bylo pro něj stvořeno.
Ve chvíli, kdy mladík kord vytáhl, konečně pokynul Caius svým gardistům. „Pane, zapomněl jste, že souboje jsou tu zakázané? Chopte se ho.“
Vrhli se na něj a za okamžik už stál mladík před ním. S úsměvem sledoval, jak se kardinál zahloubal do svitku, který mu vytrhl jeden z gardistů - Caiovo vlastnoruční potvrzení, jehož vlastník je nedotknutelný, jelikož pracuje pro blaho krále a Francie.
Caius svůj glejt poznal téměř okamžitě. Pobaveně se usmál, obdivoval připravené. Možná by mu přece jen mohl dát šanci. Zadíval se mu do očí – odvaha by se měla ocenit. Vzápětí ale pochopil, že jakoukoli nabídku na spolupráci mladík odmítne.
Caius vyzval stráže, aby mladíka pustili a nechali je o samotě. „Nabídl bych Vám místo poručíka ve své gardě, schopní lidé jsou potřeba… ale mám pocit, že stejně odmítnete, že?“
Mladík se trochu uklonil. „Bylo by mi ctí sloužit pod takovým pánem, ale ještě raději budu proti Vám bojovat.“
Caius se pousmál. Škoda, nic takového nehodlal připustit. Tady nejde o lidi, tady jde o moc a její posílení nebo oslabení. Mladík už se nezvládl ani narovnat, aby se kardinálovi znovu podíval do tváře. Rychlostí, kterou nedokázal postřehnout, se Caius přesunul za něj a jeho zuby protnuly mladíkovu kůži v místě, kde tepala horká krev. Když tělo vyschlo, nechal ho Caius spadnout na podlahu. Trochu štítivě mu upravil límec tak, aby zakryl ránu na krku a tleskal.
Oddaný a navždy mlčenlivý sluha se před ním uklonil. Caius kývl k tělu a on se dal bez prodlení do práce. Neodstraňoval je poprvé. Znal občasnou podivnou zálibu svého pána, ale smířil se s ní. Nebylo komu, ani jak to říct. Psát se nenaučil, a tak jediné, co mu zbývalo, byla poslušnost a naděje, že s ním kardinál jednou nenaloží stejně jako s tímhle chudákem.
Caius se díval, jak si sluha přehodil bezvládné tělo přes rameno. Když zmizel za dveřmi, povzdechl si pro sebe. Možná byla mladíka škoda, ale takový už je život. Jen přes hřbety (nebo mrtvoly) nepohodlných se lze dostat až na vrchol… a tam on už po staletí patří.
♦ THE END ♦
Povídka je inspirována částí muzikálu Tři mušketýři a použila jsem z něj několikrát trochu upravené citace.
Autor: Aalex (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Kardinál Caius:
Obdivuji tvou fantazii.
Zbožňuju, jak zasazuješ příběhy do historie. Tři mušketýry mám moc ráda. A to počkej, až se k tomu dostane Kej, ta je miluje:D. Skvělá povídka
Velmi zajímavá povídka Aalex...
Úžasné, jako vždy. Zajímavý pohled na Caia. Upřímně, vůbec se mu nedivím, že ho omrzel život ve společnosti Ara, lépe řečeno v jeho stínu... Velmi originální námět. Tleskám
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!