Rozjezd na ohrané téma - Bella a Edward v lese. Co kdyby se nám Edward vrátil o něco dřív?
14.04.2011 (15:45) • Kika57 • FanFiction jednodílné • komentováno 10× • zobrazeno 2917×
„Kdo nemiluje, nemá jsoucnost, neexistuje, umřel.
Kdo chce milovat, vstane z mrtvých, a jen ten, kdo miluje, je živ.“ (Robert Walser)
Před půl rokem…
Před pár dny jsem se přestěhovala ke svému otci Charliemu a zítra mám nastoupit do školy. Co víc si může přát holka, která má ráda samotu a co nejméně pozornosti, než nastoupit v polovině března do školy?
… O pár hodin později…
Ještě nikdy jsem nebyla tak nervózní. Nejraději bych to otočila, ale už je pozdě.
Na parkovišti jsem přijela celkem pozdě, takže pozornosti se nevyhnu.
Otevřu dveře a připadám si jak v němém filmu! Jak na tak velkém parkovišti může být tak velké ticho?! Kdybych do dálky hodila špendlík, tak bych ho slyšela!
„Ahoj! Já jsem Jessica Stanley, ale stačí Jess. Ty jsi ta nová? Isabella, že?“ představila se a poté natáhla Jess ruku směrem ke mně.
„Bella, prosím! A ano, jsem tu nová,“ a oplatila jsem gesto.
„Pojď,“ řekla, „ukážu ti naší partu a provedu tě tu!“ chňapla mou ruku pevně, abych se nemohla vyvléknout a táhla mě za sebou.
Tak takhle jsem si první den v nové škole nepředstavovala ani ve snu. To tu opravdu vítají nováčky tímto stylem?
„Takže… Tohle je Mike, Tyler, Lauren a Angela,“ ukazovala na menší skupinku před námi, „a tohle je Bella.“
„Ahoj!“ ozvalo se sborově a s každým jsem si potřásla rukou.
Ten den jsem poznala Edwarda Cullena a jeho sourozence. Kdybych věděla, co mi udělají, nikdy bych s ním nepromluvila ani slovo. Ale kdyby…
Současnost
Bolest. Neuvěřitelně velká bolest, která mi udělala díru v hrudníku za tu krátkou chvíli, co tu stojím. Nechal mě tu stát a sám si odešel. Vzal mi všechno. Rodinu, přátele, lásku, dokonce i srdce. Řekl, že mě nemiluje, že mě nechce. City se mění, ale proč to udělal takhle? Prč to nechal zajít tak daleko? Věřila jsem mu. Dala mu svůj první polibek, lásku, srdce.
Co když jsem to opravdu pokazila já? Opravdu nejsem pro něj dost dobrá?
„Proč jsi to udělal,“ zašeptala jsem do ticha, „proč si mi sliboval život po tvém boku?“
Nohy se mi podlomily v kolenou a já padala k zemi. Pláč. To jediné, na co se teď zmůžu, je pláč.
Jak dlouho tady vlastně jsem? Už je docela tma. Kolik je hodin?
„Křup!“ Pár metrů ode mne praskne větvička.
„Kdo tam je?!“ vykřikla jsem se srdcem v krku.
„Odpusť mi to, prosím! Já nemůžu! Myslel jsem, že to zvládnu. Že zvládnu být bez tebe, abys byla šťastná. Aby jsi prožila krásný, dlouhý, lidský život plný tvých dětí a později vnoučat. Ale jak mám odejít, když máš moje srdce?! Jak můžu žít bez tebe, bez tvé lásky? Miluji tě Bells,“ ozval se za mnou sametový hlas. Klečel mi u nohou a prosil o odpuštění.
Nezdá se mi to? Opravdu mi u nohou klečí anděl?
„Řekni něco,“ dožadoval se po chvíli mé odpovědi.
Nezdálo se mi to! Opravdu je to on!
„Edwarde… Jak můžu vědět, že mě opravdu miluješ? Že až tě omrzím, tak mě znovu neodkopneš? Jak?!“ zoufale jsem na něj zakřičela.
Mlčel. Zrovna ve chvíli, kdy se má obhájit mlčí?
„Nechtěl jsem ti ublížit. Myslel jsem, že můj odchod bude pro oba lepší. Přijmu každé tvé rozhodnutí,“ zašeptal a chytil mě za ruku, „dej mi, prosím, druhou šanci.“
Ale co mu mám říct? Opravdu mě miluje po tom všem, co mi řekl? Proč bych mu měla odpouštět? Ale co když mě doopravdy miluje… Co když opravdu pouze chtěl, abych byla šťastná. Copak může žít princezna bez svého prince? Udělám osudovou chybu a nechám odejít svého anděla?
„Miluji tě, Edwarde. Ale… Slib mi, prosím, že už mi nikdy takto neublížíš.“
Musela jsem to vědět. Musela aspoň žít v naději, že už to nikdy neudělá.
„Slibuji.“ Pomalu se zvedal a začal si přivlastňovat mé rty.
Nikdy nebudu litovat, že jsem promluvila s Edwardem Cullenem!
Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek I takto to může být... :
Kristýnko, jsem ráda, že si mi to na sebe práskla, protože jsem se do toho uplně vžila a i když víš, jakej mám názor na Twilight, tak tohle je fakt peckaa ! Jen tak dáál bejby
Geniální... Naprosto báječně napsané! Smekám.
To bylo nádherné... Kiko, já nemám slov Jsi absolutně skvělá!
Konečně se Edward probral o něco dříve. A ta poslední věta, úžasné
To bolo tak krásne škoda, že sa to takto nestalo aj v NM.
To je nádhera . Konečne Edward prišiel k rozumu tak skoro . Hodinka , dve a už je naspäť a na kolenách ju prosí o odpustenie . Veľmi sa mi páčilo ako si začala tým čo sa dialo v minulosti a potom si prešla do súčasnosti . A úplne ma dostalo že Bella bola predsa len na pochybách a uvažovala . O tpo krajšie bolo totiž uzmierenie a ten bozk . Napísala si to fantasticky .
jak už jsem ti řekla píšeš úžasně je to pěkná povídka
kráááááásnééé... moc moc moc krásné... takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlela...
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!