Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Chtěla jsem...

embry

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Chtěla jsem... Další z častých témat - Bellino těhotenství.
Oba se na to malé moc těší. Na takové idylce se přece nedá nic zkazit.
Zdání však klame...

21.03.2011 (17:30) • SiReeN • FanFiction jednodílné • komentováno 5× • zobrazeno 3187×

Chtěla jsem...

A pak jsem se probudila…

 

Strašně jsem se těšila. Těšila na to, až budeme tři. Já, Edward a ten malý. Přestože bylo ještě moc brzy, už jsem přemýšlela nad tím, jaké jméno mu dám. Přemýšlela jsem nad tím, jaké to bude, až budeme tři. Jak moc se naše životy změní. Jak moc to prohloubí naši lásku. Nad tím, jak moc bude náš maličký úžasný. Určitě bude podobný svému otci, věděla jsem to.

Po třech měsících jsem se objednala ke kartářce. Nechala jsem si vyložit osud z dlaně. S předpovědí jsem byla spokojená. Narodí se mi krásný, zdravý klouček, kterému na světě nebude nic chybět, protože bude mít milující rodiče, prarodiče, tetičky a strýčky.

 

Když jsem byla v pátém měsíci, můj stav se začal zhoršovat. Byla jsem strašně unavená, malý kopal čím dál tím silněji, normální jídlo už mi nedodávalo dostatek energie, musela jsem jednou za týden pít krev. Bylo to odporné, ale co bych pro mého synáčka neudělala…

 

Zbývající čtyři měsíce jsem proležela. Nemůžu říct, že bych se nudila, protože většinu dne jsem prospala, a když jsem se vzbudila, vždy u mě byl někdo z Cullenových a zabavil mě. A taky jsem si četla. Za své těhotenství jsem přečetla možná i více knih než za zbytek mého života. Četla jsem knihy o těhotenství, o porodech, o dětech, o výchově a také pohádky, abych jednou měla co maličkému vyprávět, až nebude moci spát. A často jsem taky promlouvala k mému synáčkovi. Vyprávěla jsem mu o tom, jak jsme se s Edwardem potkali, a o tom, jaká krásná budoucnost na něj čeká. Říkala jsem mu, že se všichni moc těšíme, až bude mezi námi.

 

Edward byl z toho malého zázraku uvnitř mého těla stejně nadšený jako já. Když jsem spala, strávil nekonečně mnoho hodin tím, že seděl u mé postele a buď mě držel za ruku, nebo mi hladil bříško. Maličkého si také zamiloval. Prorokoval, že bude krásný po mamince. A já zase tvrdila, že bude celý táta.

Myslela jsem, že se Edwardovi nebude líbit, jakému nebezpečí se vystavuji, když si chci dítě nechat, ale od našeho příjezdu z ostrova Esmé mě jeho chování jen utvrzovalo v tom, že to dítě chce stejně jako já. Těšil se. Už na začátku mého těhotenství začal s přestavbou pokoje pro hosty. Dokončil ho teprve nedávno. Podle všech to byl nejnádhernější pokoj na světě. Já ho však ještě neviděla a do porodu ho nejspíš ani neuvidím. Unavovalo mě i sezení, natož pak chůze. Ale nevadilo mi to. Až ho uvidím, bude celý zářit. Bude tam totiž můj maličký…

 

Ke konci šestého měsíce jsem mu konečně vybrala jméno. Nicholas. Perfektní jméno pro perfektní dítě. Edward sice navrhoval Christophera, ale nakonec usoudil, že Nicholas bude lepší. Má to něco, co Christopherovi chybí. Nějakou… jiskru nebo tak něco. V době Jacobů a Ethanů to bude příjemná změna. Můj syn musel dostat neobyčejné jméno. Ostatně, sám o sobě byl neobyčejný. Obyčejné jméno by se k němu ani nehodilo.

 

 

Prudce jsem se posadila a zaúpěla. Probudily mě sílící bolesti, které se mi z břicha rozlévaly do celého těla. Obranně jsem si zakryla bříško, když se přiřítil Carlisle s bílým kufříkem. Ne, je brzy. Ještě ne. Zbýval mi ještě necelý měsíc! Něco bylo špatně…

„Nicholasi,“ promlouvala jsem k bříšku, „miláčku, co mi to děláš? Ještě nemůžeš. Au,“ vypískla jsem, když mě silně kopl. „To nesmíš, maminku to moc bolí. Šššš. Budeme v pořádku, uvidíš. Za pár hodin už budeš na světě a já budu nejšťastnější člověk na Zemi. A ty budeš to nejúžasnější stvořeníčko pod Sluncem. Uvidíš, bude to úža… Ááááááááá!“ Bolest už začala být téměř nesnesitelná. Zatímco mě Edward držel za ruku, přejížděla jsem si dlaní po břiše a snažila se dítě uklidnit. Vlny bolesti projížděly mým tělem, až mě konejšivá náruč temnoty přivítala ve svém objetí.

 

Byla to muka. Nesnesitelná muka. Chtěla jsem zemřít, abych už nemusela snášet to utrpení. Chtěla jsem, aby to už skončilo. Chtěla jsem konečně vidět svého synka. Skončilo to. A pak jsem se „probudila“…

 

Vše bylo tak zářivé, tak jasné. Viděla jsem smítka prachu, která poletovala vzduchem. Slyšela jsem šustění trávy, která se pohybovala společně s mírným větříkem. Slyšela jsem televizi z dolního patra. Slyšela jsem zabouchnutí lednice. Zahleděla jsem se ke dveřím. Stál tam Edward a v náručí držel růžový uzlíček. Růžový! Zavřela jsem oči. Tohle musí být noční můra…

 

Znovu jsem otevřela oči. U postele, na které jsem stále ležela, stál Edward s tím uzlíčkem.

„Renesmé, tohle je tvoje máma. Krásná, viď? Jsi celá ona. Obě stejně úžasné, obě jste mé štěstí. Můj život. Moje věčnost,“ broukal k tomu dítěti.

„Renesmé?“ zeptala jsem se, ačkoli jsem tušila, co odpoví.

„Ano. Víš, pro holčičku jsme neměli vybrané jméno, a než ses probudila, museli jsme jí nějaké dát. Nemohli jsme jí pořád říkat maličká. A Emmett jí po celou dobu, než jsme ji pojmenovali, říkal prcku. To jsme nemohli dopustit,“ vyprávěl a usmíval se střídavě na mě a střídavě na tu… říkal Renesmé?

„Běž s ní pryč! Nechci ji ani vidět! Podívej se, co ze mě teď je! Upír! V hrdle mě pálí tak, že mám pocit, že i kdybych vypila celý rybník, nepomůže to. Vidím úplně všechno, i když předtím jsem měla problém vidět něco, co bylo dál než pět metrů. Slyším to, co si dole povídá Alice s Jasperem, proboha! A to vše kvůli ní… Kvůli ní!“ A s tím jsem vyskočila z okna a rozběhla se do lesa.

 

Vrátila jsem se až po několika litrech krve ze srnek, které jsem vypátrala na nedalekém potůčku, a po několika hodinách, ve kterých jsem si vše rovnala v hlavě. Pořád jsem tomu nemohla uvěřit. Vždyť ta vědma říkala…

Zachvátil mě vztek. Lhala! Za to mi ještě zaplatí… Vymýšlejíc způsoby, jak se jí pomstím, jsem se vrátila domů. Domů. To slovo mi najednou znělo tak cize. Už to není žádný domov, ne bez Nicholase…

 

A tak uběhl rok. Celý dlouhý rok, ve kterém jsem zvládla nutkání pít lidskou krev. Ve kterém jsem se pomstila té čarodějnici. Ve kterém jsem se bedlivě vyhýbala tomu dítěti, o kterém všichni tvrdili, že je moje. Nebylo. Moje jediné dítě je Nicholas. Byl, je a vždy bude. V mém srdci. A ona nikdy nebude moje dcera. Nechci dceru! Já… Chtěla jsem syna…

Věnováno všem, kterým se taky nesplnilo přání a prožívají nyní zklamání. Tudíž i mně...

A věnováno především Neyimiss, která mě vždy podrží a donutí mě, abych to nevzdávala. Díky.

Autor: SiReeN (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Chtěla jsem... :

 1
5. marushka
28.12.2012 [23:01]

Narazila jsem na tvé povídky a přečetla poslední tři mám pocit, že ti někdo krutě ublížil a vybíjíš si tu vztek. Protože všechny končí špatně. Hrůza! Nemám dál chuť číst další tvoje povídky!

4.
Smazat | Upravit | 05.11.2011 [20:03]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Kika57
08.10.2011 [14:58]

Kika57 Emoticon Páni... Kdyby to dopadlo takto, tak by to nebylo moc dobrý. Vím, že se stává, že matka nechce vidět své dítě, ale... Kvůli pitomé kartářce to nechat zajít až tak daleko? Aspoň má milujícího otce, když už ne matku. Krásný... Opět Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. TeenStar
03.09.2011 [18:09]

TeenStarNádhera! Emoticon Emoticon Emoticon
Presne takúto Bellu mám ja rada! Emoticon Krutú, zlú, neschopnú lásky (Nicholas sa neráta Emoticon). Emoticon Pretože ona takáto je, to len vy ostatní nevidíte, aká je sebecká, hnusná a podlá! Emoticon
Je síce pravda, že ja zo skúseností poznám skôr ženy, čo boli zdeptané z toho, že namiesto dievčatka sa im narodil chlapček, nie naopak. Lenže Bella je iná, ja to chápem. Emoticon Aspoň spravila Rose radosť. Emoticon Emoticon
Rozhodne to bola prekrásna poviedka, ktorá mala skvelú myšlienku, rovnako skvelé spracovanie a veľkú iskru.Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. stmivani158
02.08.2011 [6:37]

stmivani158Hééj ty mě děláš nervy Emoticon ... kde máš do háje nějaký pěkný konce? Emoticon
Ale i tak to bylo pěkný, i když jsem zase řvala jak želva Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře