Carmen je opera, jež pojednává o temperamentní Španělce Carmen, která je velmi pohledná a má si vybrat mezi dvěma muži. Mezi Josém a Escamillem.
Tuhle operu napsal Georges Bizet. Ale co když to tak není? Co když je autorem Eleazar, jehož životní láska je právě Carmen, která ovšem nemá vůbec ponětí, kdo Eleazar je?
V této povídce se dozvíte, jak se Eleazar cítil a jak Carmen vnímal.
Více prozrazovat nebudu, to si přečtěte.
NatyCullen
16.03.2011 (16:00) • NatyCullen • FanFiction jednodílné • komentováno 3× • zobrazeno 2646×
Stál jsem v zadní části hlediště a pozoroval ji. Tolik vynikala v tom davu šlechtičen, které braly býčí zápasy jako společenskou událost, na které mohly vyniknout.
Ona byla obyčejná dělnice, ale svou krásou obluzovala muže nevídaných postavení. Její havraní vlasy vlály v lehkém větříku, její bílý úsměv na snědé tváři poutal pozornost. Její oči barvy čokolády zářily štěstím. Po boku měla muže Escamilla, známého toreadora, kterému dala přednost před Josém, ukňouraným důstojníkem usilujícího o její srdce, bohužel neúspěšně. Ona si vždy probojovala cestu…
V ruce jsem svíral pergameny papíru. Mé prsty psaly na papír její životní příběh. Pokoušel jsem se zachytit její pocity, které se jí honily obličejem, když jsem ji pozoroval. Velmi často jsem ji pozoroval. Byla mou závislostí, mým důvodem existence. A věděl jsem, že jednou bude má. Mé mrtvé srdce pookřávalo, když se usmívala a drobné vrásky jí naskočily kolem očí. Ale úsměv nikdy nebyl pro mě, a ani nemohl být, protože o mně neměla ponětí.
V mé hlavě se rojily noty a já je horlivě zapisoval a doplňoval textem, který by vystihoval její život. Vlastně jsem dokumentoval její životní překážky a bytosti, které se v jejím životě objevily. Psal jsem texty a monology, které vypustila z úst, a sem tam je prokládal zpěvem, který jsem si buďto sám vymyslel a některé si zpívala ona sama.
Na koridě se strhl poprask, zpozorněl jsem. Sroloval jsem pergameny, dal do kapsy kabátu a díval se. Carmen měla po pravici Escamilla a po levici Josého. José přišel pro ni, přišel jí vyznat lásku, která byla stejně promarněná. Carmen mu do očí řekla, že už se nemá snažit, že její city k němu naprosto vyprchaly. Miloval jsem tu její rozhodnost. José, jehož mozek nedokázal vstřebat tuto informaci, vytáhl z pochvy dýku a rychlým pohybem ji zarazil Carmen do hrudi. Její křik mi trhal srdce. Ležela na zemi a nenávistným pohledem se dívala na Josého.
Musel jsem jednat rychle. Seběhnul jsem k ní, vzal ji do náruče a odnesl ji se slovy, že ji odvezu k ošetření místnímu lékaři. Escamillo chtěl jet se mnou, ale zakázal jsem mu to. Ve skutečnosti jsem ji odnesl do lesa a zakousnul se do jejího krku. Její slabě bijící srdce se najednou dalo do závodu s časem.
Začala křičet pod návalem bolesti a já trpěl. Její krása, tak dokonalá, se teď křížila s bolestnými grimasami, které tak zohavovaly její obličej. V hlubokém lese, kde jsme se teď nacházeli, její výkřiky tišily koruny obrovských stromů, a tak byla opravdu malá pravděpodobnost, že by nás tu lidé našli.
Do ucha jsem jí šeptal sáhodlouhé omluvy a prosby o odpuštění. Sliboval jsem brzké skončení bolesti a věčný život. Bál jsem se. Strašně jsem se bál, že mé city nebude opětovat. Že mě bude chtít zabít za to, že jsem ji proměnil. Ale musel jsem to aspoň zkusit. Kdyby mě nechtěla, nechám ji odejít.
Vytáhl jsem z kapsy papíry. Dopsal jsem její bolestný, lidský konec. Zaznamenal jsem její smrt. Na konec jsem napsal píseň, kterou jsem měl v hlavě už dlouho. Takhle končil její příběh, to, co bude potom, se nikdo z lidí nedozví.
Pod poslední slova, která uvízla na papíře, jsem napsal první jméno, které mě napadlo. Georges Bizet. Sroloval jsem několik stohů papíru do sebe a zahrabal pod zem. Možná je někdy někdo najde a bude si moct přečíst příběh krásné, nespoutané Španělky, která prošla spalující láskou a její lidský život ukončil bláznivý, žárlivý muž José.
Ale o jejím upířím životě se nikdo nedozví, ani její lidská láska, Escamillo. Ten bude žít v nevědomosti a pouze ve vzpomínkách na Carmen… Na tu lidskou Carmen.
Prosím, komentujte, budu moc ráda. A chcete i pokračování?
Autor: NatyCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné
Diskuse pro článek Bizetova Carmen?:
Krásný , Carmen jsem viděla a tohle bylo prostě super, Eleazar je skvělej a úplně vidim krásnou Carmen. Pokračování prosím.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!