Není ani nejkratší, nejdelší, ale snad ani nejhorší. Tedy doufám... Příště uberu na pohledu ignoranta opovrhujícího vším od popelnic po křiklavě růžové ocasy mini pudlíků...
Obsah
Kdesi, kdysi, kýmsi, jaksi, proč si - byl zabit Afton Volturi, Charmiona se zlobí, chystá a provádí svou vendetu či armageddon či apokalypsu upírstva.
Becky An
09.08.2013 (15:15) • Rebekaah1606 • FanFiction poezie • komentováno 6× • zobrazeno 1432×
Smutné, jak snadno jde zbořit hrad z písku.
V místnosti naivních bláznů stojí,
už ji to nebaví, rány se nehojí,
naštvaná, dalo by se lidsky říci,
imaginární slza stéká po líci.
Štěstí s bezpečím pozbyly na trvanlivosti,
tady už nezáleží na hodnosti,
toto je zlé, toto je armageddon,
blesk pomalu předhání svůj hrom.
Zlomená a přesto hrdě hledící,
na tvář megalomana smutnící,
stáhlé věštbou dalších chvílí,
vendeta, zjišťuje, že se nemýlí.
Pomaličku, potichoučku plánovat,
první bere, té druhé výškrt patří.
Tahle pomsta musí upgradovat,
ať svatá trojice svůj strach spatří.
Lodní uzly se rozvázaly,
což se dalo předvídat,
pravidla se poztrácela,
chaos přišel zavítat.
Přání a noční můry
nasazují 3D brýle,
vidí, jak se řežou stvůry,
chechtajíc se zhýrale.
Hodina prvá:
Smrt si bere další a další
uprchlíky, měli se skrýt,
bojovali spolu radši,
svou smrt mají mít.
Hodina druhá:
Roztavené rubíny
v krustu zasychají,
ta vzdychá, stále nechápají,
jaké zlo napáchají. Příště.
Hodina třetí:
Naivně korunu svírali.
ale zákonu potlesk dát,
rudá očka pozavírali,
prošlému zboží nyň se smát.
Hodina čtvrtá:
Kakofonie zvuků se tříští
o zeď z chaosu ve stresu.
Americký sen doby příští,
těch, co nervní zrůdy nesnesou.
Hodina pátá:
Počty jdou z Mont Everestu níže a níž,
tady nezachrání dřeva kříž,
tohle je něco víc než válka,
tady přišla smrti Rodrigueze pálka.
Hodina šestá:
Svět se kácí jak strom k zemi.
Kdo drží sekeru?
Zřejmě tu zbydou kameny samy.
Sedmá, osmá, devátá...
Desátá? Kulatiny!
Hodina jedenáctá:
Dejte mi ty kovový válečky,
baterce došla štáva.
Ženuška oblékla svatby si šatičky,
skočila tam, kde teče si láva.
Hodina dvanáctá:
Ciferník padá s polednem či půlnocí,
nenacházel pomocí,
zbyl si sám s ručičkou velkou, malou,
času paní světaznalou. Co i teď ztrácela argumenty.
Na nebi je duha,
ulice jsou šedý.
Já nejsem sluha,
mít zadek krále je ošidný.
Věnování patří:
martina946 - Takových komentářů a já ti nijak nevyjádřím vděk sahající nad vršky sekvojí na Plutu! Moc děkuji! Bez komentářů by nic, ať sebevíc špatného, nebylo!
Autor: Rebekaah1606 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek V HD rozlišení:
Toto je jako co!? Děláš ty si ze mně... Uf... Tak toto přesahuje má očekávání. Úžasné! Souhlasím s martina946! Budeš psát i něco delšího? Ne že by toto nestačilo, ale chápej mě.
Jo a poslala jsem ti mail, jukni!
Mimoto, četla jsem tvůj profil. To si jako vymyslela jak? Musela jsem to číst třikrát a stále jsem se křenila jeko idiot!
Nějak nedokážu říct, jestli se mi to líbilo, nebo ne, jsem z toho nějaká paf. No číst se to dá, takže zřejmě hodnotím kladně. ;)
Zase naprosto dokonalé... Mně můžou oči z důlku akorát vypadnout a pusa se němě otevírat a zavírat. Nic víc. Vždycky mě odzbrojí pocit blaha, když si přečtu něco od tebe. Máš originální nápady, a když zrovna originální nejsou (což se u tebe stává málokdy a já nevím, jak to děláš) tak je to i v tvém podání oroginální. Jsem velká ateistka, ale musím prohlásit, že tvůj talent je dar od Boha... Jinak se to popsat nedá. I styl psaní se mi líbí, takže akortá mohu jen říci, že se těším na tvoji další torbu.
kiki11: Moc děkuju, ale já vlastně ani nevím, jak se vždycky překecám to vydat, takže asi tak...
martina946: Věnování ti patří. Děkuji. Něco jiného než Slova a toto? Uf... Snažím se, však...
Každopádně mám nanečisto 5000 slov, ale opět - .
Já sama jsem šíleně náročná, co se týče povídek a tak je těžké překecat samu sebe k vydání svého šíleného sepisu čehosi. Mám ultimátum do pondělka, bohužel jsem hodně komplikovaný člověk, co ani ve svých vodách neumí plavat nic jiného než čubu. Doufám, že se někdy najde osvícení a já se přestanu mrcasit ve vodě!
Vaše Beckyna
Krásná báseň. Nevím jak to děláš, ale píšeš dokonale.
Jej nejdřív díky za věnování
Dálší nádherně napsaná poezie. Já vím, že už se opakuji ale nic jiného prostě říct nemohu
Moc se mi líbí tvůj styl a těším se až si od tebe přečtu i něco jiného než poezii nebo Slova.
Jinak mocinky se těším na dálší tvou tvorbu
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!