Alice a vzpomínky? To nikdy nešlo moc dohromady... Poezie a já? Ještě horší kombinace... Sama nevím, co od tohoto čekat... R.R.1606
09.07.2013 (20:00) • Rebekaah1606 • FanFiction poezie • komentováno 9× • zobrazeno 1497×
Poslední sněhová vločka se pomalu rozpouští na slunci jara,
mrazivé polibky se už v nedohledných dálkách ztrácí.
Slunko se opět usmívat začíná, ani příroda už není tak stará
a z jižních krajů se k nám dávní přátelé vrací,
když potoky si po kamenech a skalách směle prozpěvují
o tom, jak si ti staří známí naši bílými mraky poletují.
Stěhovaví ptáci, naprosto totožní se vzpomínkou,
protože vědí kdy mají odlétnout.
Po pak čase zpět se vrátí a jsou stálou zmínkou,
to moje ptactvo stěhovavé však muselo mne oblétnout,
Minout, ztratit, bez šance na návrat si odletělo kamsi v dál,
život ten se tomu nejspíš jenom sprostě smál.
Možná je to mnou, možná tím zvláštním hejnem,
možná je to světem či cizím snem lhostejným.
Co mi zbývá jiného, než zemi křížem krážem prohledat
a své zapomínavé ptactvo nalézt?
Stíny vzpomínek si alespoň vyhledat?
Ptala jsem se, kam křídla mohla si asi zalézt,
poslali mě na Google... Ignoranti!
Život je husnej, Alice...
Místo sladké vůně
přijde pouhý pach.
Místo smíchu dětí
čekej jejich strach.
Marný je tvůj prohraný sen,
víš, nechceš jen s tou pravdou ven.
Proč temnota obestírá mysl v tom,
v čem já naprosto stínům poddajná?
A světlo opírá o ty nejnesmyslnější zlomy?
Toť otázka má, údajná...
Tímto bych chtěla těch pár slov věnovat všem původcům těch neuvěřitelných komentářů.
Autor: Rebekaah1606 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek Stíny vzpomínek:
Google mě dostal!
Jinak musím říct, že se mi to opět líbilo a připomnělo mi to jednu sbírku básní, které jsem kdysi četla. Takže pro mě to byl skvělý nádech něčeho, co jsem považovala za ztracené.
Musím říct, že je opravdu skvělé jak krásně básníš, protože to jen tak někdo neumí.
Takže ještě jeden palec nahoru , protože je to super!
Krása.
Jo, ještě něco. Ano, Merci... Od ní taky moc ráda, čtu, je to skvělá autorka A ty taky!
Kdybych nebyla tak unavená a neměla tak vyschlé oči, rozbrečela bych se. Opravdu jsi mě potěšila, ani nevíš jak. A ano, krást se nemá, ale v tomto případě se vůbec nezlobím, když to mělo být pro radost ostatních. A jsem moc ráda, že jsme tě podle tvých slov přivedla ke psaní. Bože, to je asi ten nejlepší komentář, který je určen mé maličkosti. A Mutantka? Ano, měla jsem období, kdy jsem na další kapitoly neměl nápady jak to napsat, přestože jsem věděla, co se má stát. Nevím, jestli to víš, ale už jsem napsala 2. i 3. kapitolu a zítra se hodlám pustit do 4. Páni, jsem hodně v šoku a zase pusou vytírám podlahu. To je tak... páni, nemám slov. Už zase. Tak jo, je to tady. Únava, neúnava. Oči, neoči... Už bulím jak malá. Ani si nedokážeš představit jak moc to pro mě znamená.. To já děkuju tobě...
Jak ses stala na mou imaginární listinu vzorů? Samozřejmě že to nemůžeš vědět, to mě také mohlo napadnout!Protože jsi před dlouhými měsíci napsala první kapitolu Mutanky! V té době jsem tu na stránkách byla téměř poprvé a četla jsem zatím jen od Merci... Dlouho jsem čekala na další tvou kapitolu a jelikož jsem nikdy nepatřila mezi ty s alespoň trochou selského rozumu, nepřišla jsem hned na věci jako shrnutí. O povídce jsem řekla svým dvěma opravdu dobrým kamarádkám, přečetli si tvůj článek a když nepřicházela další kapitola, přímo mě uvrtali do toho abych se pokusila o FF tvého FF s podle mě úžasným námětem. Asi se zlobíš že ano? Krást se nemá, vím... Věř že jsem ale zůstala jen na papíru a měla jsem jen dvě ukecané čtenářky, co byli rády, že mé škrábání přelouskali...
Milióny moří plné mých díků patří ti.
Opravdu se omlouvám, ale tímto jsem si splnila jednu ze svých položek na neviditelném seznamu - poděkování Tomu, kdo mě přivedl ke psaní. Kapitolovky už sice píšu jen tak pro sebe, protože je nikdy nedotáhnu dokonce, ale byla jsi to ty, kdo mě přivedl k FF.
To jsem moc ráda, že tě můj koment potěšil, protože sama vím, jaké to je. Úžasné. A čím jsem si zasloužila, že jsem pro tebe vzor? To mě taky těší a zvláště od tak nadaného autora, jako jsi ty... Honem jdu na tvoji úžasnou tvorbu!
Wau... Víš ty do jaké extáze si mě právě dostala?
Něco vznikne? A pak kdo tu lže! Já tě považuji za vzor!
Opravdu jsem ti moc vděčná, protože takový komentář! To opravdu pohladí po duši! Na moji další tvorbu? No další dvě, říkejme tomu poezie - Mat a Zvonkohra; jsou odeslány k vydání.
Ještě jednou to zopakuji! Opravdu moc díku ať přijde na tvou obrazovku!
Úžasné... Nemám slov. Sama ráda skládám básně, přestože jsem na těchto stránkách předvedla něco, co bych spíše nazvala: dávání slov k sobě v naději, že z toho něco vznikne. A jestli ty říkáš, že k tobě básnění vůbec nejde, tak jsi pěkná lhářka! Protože toto je něco úžasného, je to i lepší než - Jsem Jane... - A to už je nějakej kalibr. Vážně úžasný, myslím, že v tomto oboru jsi mooooooooooc dobrá. Takže se těším na tvoji další tvorbu. Krása.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!