Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction poezie » Pojď se mnou zabíjet

16.05.2010 (15:30) • GossipGirl • FanFiction poezie • komentováno 0× • zobrazeno 2540×

Asi nejsem, nejsem připravena,

býti s tebou popravena.

Nechci tu stát s oprátkou,

chci zemřít s hezkou památkou.

Bílé plátno krví poleji.

Proč já byla vždy na druhé koleji?

Nechci být jen tou druhou,

nechci být pouhou vzpruhou.

Vždycky jsi vyhrával,

s city si zahrával.

Chtěla jsem být tvou milou,

nemusela jsem tu stát s pilou.

Nechci pít tvou krev,

krmit se z tvých střev.

To pro mě nic není,

jenže časy se mění.

Přijde mi jako pomsta dobrá,

připlížit se jako kobra.

Uštknout tě,

dát do tebe svůj jed,

zabít tě,

tvé srdce změnit v led.

Ještě naposledy zadívej se mi do očí.

Možná tě ten pohled mírně zaskočí.

Jasně červený záblesk smrti,

jako zalknutí jedovatou rtutí.

Tak baby, pojď blíž

a přestaň se bát.

Jsi snad o tolik níž,

mám se ti smát?

Přistup blíž, přilni ke mně,

líbej mě, dravě i jemně.

Buď drsnej a drzej,

však dávej si pozor.

Ať tě slova nemrzej,

já mám nad tebou dozor.

Mám pořád u sebe svoje zbraně,

ani náhodou nevíš, jak asi na ně.

Moje oči karmínové,

jsou proti nim přímo snové.

Má dokonalá krása,

tě na cucky rozdrásá.

Tak pořád jsem tak sexy, ještě?

Když tě mé dlaně drtí jak kleště.

Stále omamný je můj dech?

Když pokládám tě v chladný mech.

Mé zuby jako ostrá břitva,

předem prohraná je bitva.

Zalykám se krví tvou,

brzy to máš za sebou.

Jsem přesná a rychlá,

tvá ústa již ztichla.

Netvař se tak suše,

stejně nemám duše.

Už nedáš mi nic,

vzduch neproudí z plic,

tvá krev právě dotekla,

vrhni se do pekla!

Uvidíme se snad víc?

Já pochybuji silně.

Život má vždy rub i líc,

já však vraždím pilně.

Nezištně a pečlivě,

neosobně a netklivě.

Někdo mne zabte,

pokuste se.

Do pasti mne lapte,

pomstěte se.

To vaše tělo rychle zhyne,

můj život na věčnost plyne.

Život je boj,

tak o něj stoj.

Však pokud chceš vyhrát,

musíš ho dohrát.

Očima těkám,

na tebe čekám.

Tak pojď ke mně blíž,

sám uvidíš...

*** Doteď to můžete brát jako normální báseň o upírce, která se pomstila. Dál už pokračujeme k mé povídce NUELSM***

Já jsem Stella

a ty Bella.

Stále's mě však nezastřela.

Navštiv zase můj tajemný svět,

zkus zachránit umrlý květ.

Jsem jako on,

ten upír zlý,

zakvič poslední tón,

nářek strašlivý.

Zkus mě napravit,

třeba to zvládneš.

Pokus se mě zastavit,

nějak nám chřadneš.

Jsem tvůj výplod,

ale velmi silný.

Zlosti zaseju plod,

můj hněv je náchylný.

Každý se nakazí,

nikdo to nezvládne,

po kolenou se plazí

a pak krve chtíč je popadne.

Snažíš se marně,

jsi obyčejná.

Budem zabíjet svorně,

jak já budeš stejná.

Nejsou zábrany,

neexistuje štít.

Balancujem na hrany,

je čas dobro plít a plít.

Budeš má pomoc,

doplněná fráze.

Rozšíříš bezmoc

a napomůžeš zkáze.

Pojď a nahlédni v mou temnou planetu,

jo, něco takovýho nenajdeš na netu.

Vrhneme se společně zabíjet lidi,

nevinné oběti vesele klidit.

Budeme si užívat,

budeme se smát,

zběsile se usmívat

a brutálně si hrát.

Budeme slavné,

budeme žádoucí.

Hůlka jen mávne

a den nebude za nocí.

Můžeš si dělat,

co budeš chtít.

Třeba se vzdělat,

nebo jen snít.

Máš tu možnosti,

o kterých ani nevíš.

Vybírej dle libosti...

No, copak mi, Bells, povíš?

Nemusíš mluvit,

já s tebou cítím.

Zkus však trochu tlumit

tu zvláštní vůni s kvítím.

Je mi nějak těžce,

hůř se dýchá.

Do stavu běžce,

srdce mi dmýchá.

Je to ta síla,

která mě ubíjí,

ta zlatá žíla,

co stále nepomíjí.

Hned se jí zbav,

ať můžeme žít.

Do postele plav

a jdi pěkně snít...

Shrnutí

Autor: GossipGirl (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie

Sdílet

Diskuse pro článek Pojď se mnou zabíjet: