Zavzpomínejte, také jste měli jako úplně malí špunti plyšáka? Medvídka, pejska, příšerku, kočičku... Já měla například opičku a ta má dodnes místo na poličce. Ness měla také svého plyšového medvídka. Všichni ale musíme vzlétnout od maminých sukní a tátova klavíru. O nostalgii...
Vaše R.R.1606
05.08.2013 (21:00) • Rebekaah1606 • FanFiction poezie • komentováno 9× • zobrazeno 1660×
Ve smutné ráno leží v prachu
ta opora při slz tsunami,
hromádka letého strachu,
co říká - stýskalo se mi.
Hladím po kulaté tváři,
kde navždy mrku tik je,
přesto úsměv mu září
pro mě - plyšově.
Ručkou, zbyla mu samotná,
nechce mávat mi na cestu,
brečí, jednoočka smutná,
že převleču se za nevěstu.
Mám zamávat dveřím,
přitom mazlím se s ním,
jehož žití už ani nevěřím,
objímám, neptám se, zda smím.
Láska od srdce sálá
z měkkého pokladu.
Vzpomínám, jak já si hrála
na tajemnou zahradu.
Hledím do odrazu,
sním a srdce puká
ze samoty mrazu,
zvedá ho dětská ruka.
Nejsem dospělá,
sebevíc bych chtěla,
což hloupá bych byla celá,
pro dětství ódy dospělá by pěla.
Popadá se jehla, niť slabá,
možná to snaha je chabá,
ale líp než nikdy se počítá,
má duše v edenu se ocitá.
Smích přátel ztracených,
žádné pomluvy za rohem,
ve světě pro lásku strohém
znovu slunko směje se nad obzorem.
Méďo? ptám se při strachu z noci,
přitulí se pokaždé, můj věrný přítel navždy,
kouzelník, co umí čáry, dávné tajemné to moci,
lásky, přátelství, věrnosti, empatie a pravdy...
Mé srdce plyšové,
dětské, usměvavé,
smutné a bolavé,
za plyšu ruku,
ano, méďo tebe,
pomalu a vskutku,
předává tě do mé lásky.
Dětství je tak krátké, a přesto si ho všichni krátí...
Ano, je to spíše o mně než o Ness. Jsem dítě a jsem za to ráda. Věnováno mojí Opi a vám. nejlepším kamarádkám už od školky - Naty, Kačí a Teri, jste vším, co snad si ani nezasloužím.
Vaše R.R.1606
Autor: Rebekaah1606 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek Plyšové:
To bylo moc hezké!!! No, co víc k tomu dodat než:
Úžasné, jsem ráda že jsem ještě dítě
Skvostné! Takový nápad tu snad ani ještě nebyl a je to vážně skvělé. Jako vždy se ti klaním a obdivně vzdychám nad tvým nekonečným talentem.
Krásná poezie. Upřimně jsem si při ní vzpomněla na svého plyšáka, který je teď buch ví kde.
Moc se mi to líbí, ono vlastně krom chvály nejde napsat nic jiného. Jen tak pokračuj.
Fantastické! Úplně mě to dojmulo! Jako autor máš zajímavou osobnost a povahu. Myšleno v dobrém slova smyslu.
Moc děkuji za komentáře!
alyce: Jo, amatér to již jde přesunout!
Moc povedené :)
Zobrazuje se to jen mě v novinkách?
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!