Tohle je moje první básnička, tak prosím berte na to ohled. Je to o dívce z Volterry, která vzpomíná na svůj život. Komentáře samozřejmě potěší. Unesu i kritiku.
29.10.2010 (15:30) • Enie • FanFiction poezie • komentováno 0× • zobrazeno 1617×
Celý svět se se mnou smál
a andělem mě nazýval.
Vzpomínám, jak mi život vzali
a jak se stal z anděla
anděl padlý.
Život mi spálil
v onen zimní den
a navždy mě zatratil
vrah - prý spasitel.
Dávno už mi netluče
to srdce mrtvé žalem.
Mé svědomí před tím neuteče,
můj život je zavalen chladem.
Marně přemýšlím o svých snech,
nedotknu se bran nebeských.
Smutně sedím na Volterrských zdech,
jenž nikdy neuslyší můj smích.
A tak tu sedím
tiše, nemluvně.
Vzpomínkami se brodím,
jak anděl skončil smutně.
Roky jen tak míjí
a zas padá sníh.
Snad jste mě ještě stihli,
když jsem měla na ústech smích,
který skončil u bran pekelných.
Autor: Enie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie

Diskuse pro článek Mé vzpomínky:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!