Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zrcadlo osudu-kapitola třetí

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Zrcadlo osudu-kapitola třetíAsi po...no po dlouhé době je tu další díl, omlouvám se, momentálně toho je na mě moc a nestíhám. Ti co něco sami píší tak to snad chápou. K povídce, v této kapitole už je i nějaká akce tak příjemné čtení. Budu ráda za komentáře:)

20.05.2009 (18:51) • LoA • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2534×

Bellin pohled
Mám mu to říct či ne? Ne, to bude lepší, včerejší den byl trochu slabší napadaly mne zvláštní myšlenky a tato byla jednou z nich. Pomalu jsem kráčela na hodinu biologie, bylo asi patnáct minut před zvoněním, na obědě jsem dnes nebyla, proč také? A hlavně jsem chtěla být na ve třídě dříve než on. Ovšem mé štěstí mi opět „nahrálo" do karet, seděl v lavici a četl si látku nebo spíše zíral do poznámek, myšlenkami v úplně v mimo realitu. Zhluboka jsem se nadechla (ach, zas ten lidský zvyk), vešla do učebny, a sedla si na místo. Vypadal, že mne vůbec nezaregistroval. A tím bylo rozhodnuto, nic mu neřeknu. Vytáhla sem si své poznámky a začala imitovat učení.
Po čase mne z myšlenek vytrhl nesmělý hlásek:"Ehm..Ahoj Edwarde" začala malá hnědovláska a po očku na mne vítězoslavně koukala. „Já..víš...nechtěl by jsi se mnou jít někam..ven nebo spíš...ehmm... mně ta biologie moc nejde, byl by si...ehmm..tak hodný a pomohl mi s tím ?" Vymáčkla ze sebe. Konečně zvedl hlavu od zápisků a podíval se nejdřív na mne a potom na ní, já čekala co odpoví.
„Jess, to víš, že ano, po škole na mne počkej před hlavní budovou," řekl sametovým hlasem a k tomu přihodil úsměv za který bych dala cokoli aby patřil mě,
Ona nevěřícně zírala a potom se usmála jako měsíček na hnoji, div neztratila vědomí(já bych jí první pomoc rozhodně nedala, spíš bych ji pomohla...) a odcupitala ke svým kamarádkám.
Ve mně jako by to teď všechno bouchlo a začalo se vařit, nic mu neřeknu! A můžu si za to sama. Kdo si tady hraje na nedostupnou ledovou královnu, co? Ale jak jí řekl „Jess"..AAA, co se to se mnou děje, vždyť mne nic takového nerozhodí, samozřejmě, že bude mít přítelkyni tak proč si ho nárokuji? Z mého přemýšlení mě dostal až zvuk zvonku a příchod profesora. Edward mne periferně pozoroval. A rozhodnutí padlo jako blesk z nebe. Nepromluvím s ním, ale po chvíli soustředění se dokáže můj štít „odpoutat" od mého já a čistě teoreticky se nic nestane...
Nevím jak dlouho jsem se soustředila, ale věděla jsem, že se to povedlo, tenká membrána, která mne chránila byla pryč, nepatrně sebou trhl, už slyší mé myšlenky? Tak začneme. Já..omlouvám se jak jsem minulou hodinu reagovala, ale bylo by lepší..no dobře..pro tebe bezpečnější kdybychom si od sebe drželi odstup, prosím ignorujte mne jako do teď. Soustředění přestalo, můj štít se vrátil a on na mne upřel své topazové oči s mnoha otázkami. Já jen mohla nepatrně zakroutit hlavou, otočit se k vyučujícímu a po skončení hodiny se rychle vytratit. A tak se také stalo, ujíždím svým audi po mokré silnici zelenou krajinou a opět duchem nepřítomná.

Edwardův pohled
Nevěděl jsem co se to se mnou stalo, jak jsem se mohl takto chovat k Jessice? Vždyť ona je jako pijavice (jak ironické přirovnání) přisaje se a už nepustí. A Bella vůbec nereagovala, takže výsledek? Jedna pijavice na krku, vražedné pohledy a myšlenky od Rose, Emmettovi „vtipné" poznámky či Aliciiny vize. Nádhera. 
Nevnímal jsem profesora, stačilo mi slyšet myšlenky ostatních ve třídě, tedy skoro všechny. Myšlenky spolužáků se točily okolo probírané látky a večírku, který se bude konat u Newtonových. Najednou jsem uslyšel hlas navíc, jen část slova, ten krásný hlas jako když hraje zvonkohra- Já..omlouvám se jak jsem minulou hodinu reagovala, ale bylo by lepší...no dobře...pro tebe bezpečnější kdybychom si od sebe drželi odstup.. ignorujte mne jako do teď. A opět ticho. Tato věta ve mě vzbudila tolik smíšených pocitů jak to myslela „no dobře"? S očekáváním jsem se na ni podíval, jen zakroutila hlavou. Zbytek hodiny jsme nijak nekomunikovali, po hodině zmizela jako pára nad hrncem. Nenávidí mne...

Bellin pohled
Ze školy jsem nejela rovnou domů, ale musím na lov, i když se dokáži ovládat velice mě to vyčerpává, a tak budu muset na lovy chodit častěji. Nakonec jsem zůstala ve Forks. Odstavila jsem auto ke krajnici a poddala se instinktům, ucítila jsem tu blahodárnou tekutinu, pulzovala ve zvířecích žilách, sladká s kovovou přichutí, krev. Rozběhla jsem se za zdrojem, vyhýbala se stromům, kličkovala mezi skalami. Že by puma? Nějaká šelma, protože její krev není tak bez chuti jako krev býložravců, je zde peprná příchuť nezkrotnosti, dravosti.
Až pozdě jsem si uvědomila, že krčím nos. Smrděli někde poblíž, psiska. Slyšela jsem sedm blížících se bušících srdcí.Chtěla jsem se otočit a utéct, nechtěla jsem čelit přesile, ale už jsem za sebou slyšela sborové vrčení věděla jsem, že je pozdě, nakrčila jsem se do bojovného postoje připravena bránit se.

Aliciin pohled
Doma vládl klid,seděla jsem v ložnici, opírala jsem o Jaspera, mou lásku, vše bylo v pořádku, rodinná idylka. Jasper se ke mně naklonil a začal mne pomalu líbat na krk a postupoval směrem nahoru. Hladově se přisál na mé rty a já mu polibky s chutí vracela. Jedním šikovným tahem měl dole košili, věděla jsem k čemu to vede a nebránila se. Poddala jsem se mé lásce...Bella uprostřed stojící proti čtyřem vlkodlakům, je zraněná, jako na povel tři skáčou ona se brání, čtvrtý ji stráží k zemi, trhají ji na kusy...ztuhla jsem a Jasper se odtáhl, protože ucítil mé zděšení. Domovní dveře bouchly. „Edwarde.." zašeptala jsem.

Edwardův pohled
Ležel jsem na černém poovce ve svém pokoji a snažil se nevnímat myšlenky ostatních, všichni byly zavření ve svých ložnicích a dělali „tamto" a měli velmi detailní představy, které jsem sdílel s nimi. Ale potom sem uviděl Aliciinu vizi: Bella uprostřed stojící proti čtyřem vlkodlakům, je zraněná, jako na povel tři skáčou ona se brání, čtvrtý ji stráží k zemi, trhají ji na kusy...Jako blesk jsem běžel do La Push. Nezemře, zachráním ji.

Bellin pohled
Už od začátku mi bylo jasné, že mám jen pěti procentní šanci je porazit, této šance jsem se chtěla držet. Všichni vlci na mne doráželi ze všech stran, má schopnost štítu mi momentálně byla na dvě věci, musela jsem na ně jak silou tak takticky. Ani nevím jak jsem to udělala, ale tři vlci leželi opodál a nejevili žádnou známku života, ale ani já jsem nevyšla bez úhony. Vlkodlaci čekali až udělám chybu, já čekala až oni udělají chybu. Z ničeho nic na vyskočili tři vlci, kterým jsem se úskokem vzad vyhnula, ale čtvrtý vlk po mne velkou rychlostí srazil na zem a.....tma. Je toto smrt?

Autor: LoA (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zrcadlo osudu-kapitola třetí:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře