Po dloouhé době další díl ZS..=)..Trvá mi to teď déle a déle..promiňte..=)..Při množství povídek na těchto stránkách se ta moje ztratí,ale to nevadí..=)..Budu ráda, když si ji přečtete a za komentíky budu ráda dvojnásobně..já vím, mám vysoké požadavky..=D
03.07.2009 (19:00) • Adushka9 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1461×
Moje oči stále přejížděli po řádcích,které byli upírech.Na tuto stránku jsem kdysi náhodou najela, když jsme čerpala inspiraci pro moji povídku..Teď mě to co je zde napsáno upřímně děsilo..Stálo zde:Upíři mají uhrančivé oči, velmi bledý obličej s ostrými rysy… Jsou neuvěřitelně rychlí, někteří se domnívají, že jsou rychlejší než světlo..Upír škodil tak, že se zakusoval svými ostrými tesáky do krku oběti, aby prokousli tepnu a mohli sát krev.Bledá pleť,uhrančivé oči,ostré rysy..Chování jako z jiné doby.Neskutečná rychlost. Kdo splňuje tyto požadavky?Že mi to nedošlo dřív..Edward a vlastně všichni Cullenovi jsou-UPÍŘI.
Co se stane, až zjistí, že to vím?Já to nikomu nikdy neřeknu.Nejsem práskač.Možná mě zabijí, ale já se smrti nebojím.Postavím se jim, jsem sice ‚jen‘ člověk..Něco uvnitř mě mi říkalo, že mi nic neudělají, že jsou jiní..Tak jako tak.Musím si promluvit s edwardem a nebo ne.Nikomu z nich nic neřeknu.Nechám si to pro sebe.Ano.Tak to udělám.Vyrušilo mě zaklepání-babička.
„Adélko, nepotřebuješ něco?Nemáš hlad?“
„Nic enchci, dík babi a hlad taky nemám.Nejsem nemocná..Babi kdybych měla hlad tak si pro něco sejdu dolů.Nemněj o mě pořád takový strach.“ Usmála jsem se na ni.
„Ale musíš něco jíst..Asi jsme moc dotěrná, že,Já pořád zapomínám, že už jsi mladá holka a neé má malá Adélka..Ale na co je stará rašple, tak krásné holce, že?“
„Ale babičkóó..Vždyť víš, jak moc Tě mám ráda!!Jen tu svou péči občas přeháníš..“ líbla jsem ji na tvář a ona se usmála.
„Já vím, ale..Už půjdu.Musíš si vydechnout.“ Objala mě a odešla.Šla jsem ještě na internet.Pro jistotu sjem vynechala články o upírech, ale najela jsem na nějaký blog o slavných osobnostech.Co mě udivilo bylo to, že tu bylo i mé jméno.Moje fotky z dob tak dávných.Byla jsme rozomilé dítě- to musím uznat.S tím co ze mě vyrostlo zas tak úplně spokojená nejsem.Ale kdo je, že?Tohle řešit nebudu, zrcadlo mám přes půlku pokoje a ty pohyby jsou táák namáhavé…Ale to co mi vehnalo slzy do očí, byl můj popis.Kromě složky, kde je má veškerá filmografie tu byl i můj životopis.To o mé rodině.Všechno.Bylo tu několik souvisejících odkazů k té nehodě.Tenkrát, jako dítě jsm si neuvědomovala, že to bude takový „trhák“.Kolik bulvárů to tenkrát mělo na titulce.Jak někdo může žít z cizího neštěstí!Ale byly tu i komentáře.Některé typu ‚Ta malá fuchtle si to zasloužila!!‘ mě opravdu mrzely, někteří lidé jsou bezcitní.Já nelituji toho, co si omě kdo myslí, to je mi upřímně fuk, ale toho jak sobečtí někteří jsou.Někdo mě tu litoval,urážel i soucítil.Zaujalo mě pár posledních komentářů, ktetré byli staré pár dní.. ‚Adéla je podle mého názoru milá holkajako malá holčička působila jako porcelánová panenka.Lituji toho, co se jí stalo a zajíímalo by mě, kde je jí teď konec..‘ nebo ‚Adule by se měla vrátit!!Byla super ve filmech Nevědomost zabíjí, nebo Dcerunka za všechny prachy..Na to kolik jí tehdy bylo let byla úžasná!Měla by se zamyslet nad návratem na filmová plátna..‘ někdo mě chce zpátky?Byla to sice hezká představa, ale je to jen jedna kapitola mého života..Nechci na to už vzpomínat.bylo to hezké, ale BYLO.NENÍ..Hodiny na počítači ukazovali půl jedné, ale mě se ještě spát nechtělo..Tak jsem šla psát povídky.Baví mě to.Skvělé odreagování..Po hodině jsem počítač vypla a ulehla do postele.Zdál se mi sen, možná by bylo lepší říct noční můra..
Seděla jsem v lese na kameni..Slunce neprosvítalo žádnou sklulinkou v hustém porostu a najendou se zamnou cosi mihlo.Otočila jsem a myslela, že to byl jen vítr.Pletla jsme se.Opakovalo se to asi 6x až jsme to nevydržela a dala se na útěk.Nemnělo to cenu.To ‚cosi‘ mě po zhruba minutě strhlo na zem.Bránila jsem se, tedy pokoušela jsem se bránit, ale to něco mnělo síly na rozdávání..A pak jsem ucítila ostrou bolest na krku..s křikem jsem se probudila..Celá zpocená jsme pohlédla k oknu..
„já myslela, že už jsem vzhůru..“ zašeptala jsem.
Natáhla jsem se po lampičce, byl pryč.Sen.Přelud..Co by dělal u mě v pokoji?
Autor: Adushka9 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Zkouška srdce-5.díl:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!