Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zkouška srdce-4.díl

rajčulka


Zkouška srdce-4.dílDalší dílek ZS..Snad se bude líbit..Začíná se to trošku rozjíždět..Za komenty vám hlavy neutrhnu, takže je klidně pište =)

Zvedla jsem to.. „Haló?“ začala jsem rozhovor. „Adule?Jsi to ty..?“ ozvalo se ze sluchátek. „Ne..Jenom její duch.Kdo jiý by to asi byl?Co po mně chceš, Nicku?“ byla jsem na něj právem hnusná! „Ady..Víš já..Ne-nevím, jak začít.“ Řekl pro něj netypicky tichým hlasem. „Co třeba..Už to mám.Vem to od začátku.“ Řekla jsem ironicky. „Fajn, takže od začátku..“ málem jsme se smála nad jeho nejistým hlasem.. „Oba dva víme, co se stalo mezi náma.Co jsem ti udělal.Jsem blbec, že jsem se do toho nechal nabulíkovat.Já..Promiň.Omlouvám se Ti.Zachoval jsem se jako NAPROSTEJ IDIOT, ignorant,budižkničema,kokot,magor a ty sama víš co ještě..Nikdy jsme se do toho nemněl pouštět..Já rád bych Ti něco řekl, ale po Skypu to není ono..“ byla jsem hodně zaskočená tím, co mi právě řekl. „T..Ty se mi omlouváš?“ vydala jsem ze sebe. „Ano a moc!!!Adule, prosím odpusť mi!Moc Tě o to prosím!“ „Není to jen další sázka?další pokus o to, být KING?“ řekla jsem mírně podrážděná.. „Ne, není!!!!Z toho jsme vyrostl..“ „O kolik čísel?“ „Co?O čem to mluvíš?“ „Mno říkal si, že jsi z tohoo vyrostl, tak se ptám o kolik čísel..“ podala jsme mu výklad o tom co jsem řekla. „Řekněme, že z nemluvněte je puberťák..“ „To je, ale někdy ještě horší..“ „Ale no tak..Adule..Omlouvám se ti..Já..Chtěl bych ti ještě něco říct..“ „Tak spusť..“ „Ne po Skypu..Nemohli bychom se..Sejít?“ „Jako MY..MY DVA?“ „Ano,já a ty.My dva..“ „Víš co..Já..Musím si to promyslet..Měj se!“ než stačil cokoliv říct, tak jsem se odpojila.. Musela jsme si jít pročistit hlavu..Vzala jsem si mobil,klíče,svůj blok s perem a sluchátka k mobilu..Ještě, že mám bohatou zásobu písniček..Babičce jsme řekla, že se potřebuji jít projít.Byla to pravda..Řekla mi ať se vrátím brzy..Bylo 18:12..Takže do dvaadvacáté hodiny budu určitě doma..Šla jsme po silnici..Nevšimla jsme si, že jsme minula ceduli s nápisem ‚Vítejte ve Forks‘..Šla jsme prostě stále dál..On se mi omluvil..Proč jsme na něj pořád myslela?Cítím k němu stále něco?Nějak jsme sešla z cesty a dostala se na lesní cestu..Asi v půlce jsem uviděla velký balvan..Sedla jsme si na něj a začala si čmárat do notýsku..Podívala jsem se na hodinky a zjistila, že je něco po půl desáté..Rozhodla jsem se vydat zpět, ale moje baterka v mobilu to nevydržela..Sakra..Jediný zdroj světla je v tahu..Budu muset následovat instinkt..Přišla jsem zprava, nebo zleva?Pravá,levá,pravá…Jdu napravo..Snad jsem se vydala správně. Po zhruba dvaceti minutách cesty jsem došla k rozcestí.A opět předemnou byla volba: doprava, nebo doleva?Moc jsem se nerozmýšlela a dala se doleva..Ušla jsem deset metrů, ale v té tmě jsme přehlédla kámen, který ležel na cestě.Klopýla jsem a už jsem si to válela sudy lesem z kopce.Předtím mi ani nedošlo, že je tu kopec.Kama jsem se to panebože vydala.Nabírala jsme rychlost.Fajn, stejně se časem zastavím o nějaký strom..Netušila jsem jen, že to přijde tak brzy.A taky že to bude tak bolet. „Au!!“ vypadlo ze mě, kdyý jsme narazila hlavou do „stromu“.Ale nebyl to strom..Bylo to ledově chladné,siluetu člověka.Byl to člověk!Tělo měl jako z mramoru,můj náraz s ním ani nehnul.Socha?Blbost, co by dělala socha v lese.A co dělá člověk v téhle době v lese?(Pokud tedy zrovna nepadá z kopce, tak jako já..). „Ale,ale..Copak to tu máme?“ zněl hlas toho muže.Byl krásný, ale naháněl mi strach.V tom hlase bylo něco, co mě opravdu děsilo. „Kd..Kdo jste?Prosím, můžete mi pomoct?Hrozně mě bolí hlava.“ řekla jsem. „Během tohoto týdně jsi devátý člověk co se mě ptá kdo jsem..Mmm, tak lahodně voníš.Pomůžu ti,ale né tak, jak by sis přála“ rozesmál se, ďábelským smíchem.Voním?O-ou..Něco mi říkalo, že tohle je špatné.Opravdu hodně špatné.Najednou se vedle toho muže objevila nějaká žena.. „Ale Cole, nehraj si s ní.Stejně to bude mít brzy za sebou.“řekla krásným, ale strach nahánějícím hlasem. „Megan, chci si to vychutnat.“ Najednou se oba zarazili. „Cítíš to?Další upíři!“řekl ten muž,nebo u..upír(?!) to poslední slovo mě zarazilo. „Up..Up..Upíři?“ vytřeštěně jsem na ně hleděla.Cítila jsem jak mi nějaká teplá tekutina stéká po hlavě.Ach ne.Upíři,krev!Chtěla jsem se zvednout,ale nešlo to.Oba upíři se ke mně skláněli, ale něco na ně zezadu skočilo.Bylo toho na mě moc.Nejspíš jsem omdlela.. Propudila jsem se v nemocnici.Tedy vonělo to tu desinfekcí, a ten pokoj vypadal jako nemocniční.Hlavu jsem měla obvázanou.Na židli vedle postele seděla babička. „Ach Adélko,broučku..Cos to vyváděla v tom lese?“ ptala se mě.V hlase jí byla slyšet úleva.. „J..Já se šla projít.Jak jsem se sem dostala?A co ti up- a co ten strom?“ asi by bylo nerozumné ptát se na upíry.Považovali by mně za blázna. „Zlatíčko, málem si se zabila a ty se ptáš na strom?Našel Tě Edward Cullen.Cracel se domů.Ležela jsi u cesty a když Tě zahlédl ležet na zemi, neváhal a zastavil.Sympatický chlapec.“ Usmála se babička. „Edward,Cullen.Našel mě Edward Cullen.To se mi snad jenom zdá!“ proč mi tu stále něco nehraje?Nebyla jsem nikde u cesty.Okolo mě byly stromy!Z mého bádání mě vyrušil právě vcházející doktor. „Zdravím.Jmenuji se Carlisle Cullen a jsem Tvůj ošetřující lékař.Takže Adélo, máš slabý otřes mozku, ale jinak se zdá být všechno v pořádku.“ „Kdy budu moct jít domů?“ vtrhla jsem mu do řeči. „Patrně zítra ráno, ale doporučuji Ti ještě nechodit do školy.Navíc, je zítra pátek, takže si udělej prodloužený výkend.“ Mrkl na mě. „Takže to je z mé strany k Tobě vše.Máš ještě ty na mně nějaké otázky?“ mile se usmál.Byl krásný.Vysoký,blonďák s křídově bílou pletí..Byl tolik podobný Edwardovi..Tak je to jeho otec, že? „Nemám otázku, ale prosbu..“ „Poslouchám..“ „Mohl byste prosím vyřídit edwardovi, že mu děkuji?“ pokusila jsme se o úsměv, ale stále jsem byla pod vlivem léků. „S radostí.Takže Adélo, paní Morganová..“ pokynul hlavou a odešel. Babička u mě strávila asi ještě hodinku a pak se odebrala domů.Nechtěla jít, ale já ji poprosila, že chci aby se vyspala.Celý výkend po návratu domů jsem si probírala všechny teorie, jak se ke mně Edward dostal..Na internetu jsme si hledala všemožné články o upírech a došla jsem k neuvěřitelnému zjištění..



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zkouška srdce-4.díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!