Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zapomněla jsem lásko - 13. kapitola

the host stills


Zapomněla jsem lásko - 13. kapitolaMoc a moc se omlouvám, že jsem už dlouho nepsala. Ale prostě mi to nešlo, ani s touhle kapitolou nejsem spokojená. Není nic moc, ale doufám, že bude stačit. Doufám, že si ještě pamatujete o čem tahle povídka je a že zanecháte nějáke komentáře. Ještě nevím kdy bude další kapitola. Uvidíme, jak mi to půjde, ale budu se snažit co nejdříve.

13. kapitola – Konečně nový domov

 

Bellin pohled :

Zvedli jsme se z obývacího pokoje a zamířili k autům. Carlisle, Edward, Jasper a Emmet šli pro všechny krabice, kterých tu kolem bylo nespočet. Každý z nich jich vzal pár a následovali nás do garáže. Tam to vše efektivně naskládali dovnitř auta a šli pro další a další. Těch krabic bylo nekonečno, ale nakonec se nám podařilo je nacpat všechny do aut.

A mohli jsme vyrazit.  Nasedli jsme do aut. Esme s Carlisle, Rose s Emmetem, Alice s Jasperem a Já s Edwardem. Neodpustila jsem si ještě jeden pohled na náš minulý dům a vtom mě to znovu přepadlo. Znovu ten černobílý zvláštní pohled. Podívala jsem se před auto a tam jsem zřela samu sebe jak s úžasem hledím na dům.

„Tady bydlíte ?...Je to krása“ řekla jsem. Můj hlas mi byl tak cizí.

„To Esme…“ Řekl Edward a přistoupil blíž ke mně a objal mě kolem pasu.

„Miluji tě“ Řekl mi tiše do ucha.

A v tom „vzpomínka“ skončila, tak zčista jasna, jak přišla.

„Bello ?...Bello !...Jsi v pořádku ?“ Šťouchl do mě Edward. Musela jsem vypadat asi jako v transu, ale bylo to neskutečné. Co to bylo ?

„A..ano jsem. Můžeme jet.“ Usmála jsem se trochu roztřeseně a falešně. Byl to takový ubezpečující úsměv, abych potvrdila svá slova.

Chvíli se na mě ještě podezíravě koukal, ale po chvíli, jako poslední, jsem vyjeli. Celou dobu jsem se koukala z okna ven. Na lesy, které postupně se vzdáleností od Forks řídly. Na zamračené nebe, které postupně přecházelo do jasnějšího a jasnějšího sluníčka. Malé domky, které se měnily ve velká sídliště.

Vše mi tu bude neskonale chybět. Ale  přece jenom začnu znovu. Do mysli mi znovu vstoupil ten nádherný černobílý pohled. S určitostí vím že přesně tohle bych si přála. Ale taky s určitostí vím, že tohle se nikdy nestalo a nikdy stát ani nemůže, ale když jsem o tom přemýšlela déle a déle vlastně bych to přivítala. Chtěla bych aby mi Edward pošeptal slova lásky do ucha a možná až přijedeme do nového domu tu šanci mu…nám dám. Nechci být sama jen kvůli mé nedůvěře, která nemá ani racionální podklad. A možná tyhle „sny“ mi chtějí naznačit, že s ním bych mohla být šťastná. A já se o tohle rozhodně nechci připravit. Byla bych blázen. Přece jenom jsem tam vždy vypadala tak šťastně. A to chci být i nyní a tak si nebudu bránit. Chci začít znovu s novým, čistým štítem. A to mi snad bude dopřáno.

„Podívej už tam budeme“ Řekl mi Edward a zářivě se na mě usmál.

To opravdu jedeme tak dlouho ? Měla bych zase začít vnímat. V celém mém přemýšlení jsem zapomněla na okolní svět.

„To je skvělé.“ Usmála jsem se tentokrát už od srdce. Podíval se na mě potěšeně že už dávám najevo, že vím o jeho přítomnosti a o něco zrychlil. Okolí bylo celé zaváté sněhem. Všude kam jsem se jen podívala jenom sníh. A slunce co dnes krásně svítilo se od něj odráželo v krásných odlescích světla. Nádherná podívaná. Už jsme tu na Aljašce…našem novém domově.

Zanedlouho jsme dojeli k našemu úplně novému, podle Esme vybavenému domu. Ještě nikdy v něm nebydleli. Předtím vždy využívali pohostinnosti přátel z Denali, ale nyní tu budeme bydlet déle a tak to chtělo nový dům. A při tom jsme mohli udělat radost Esme. Co víc si přát. Zastavili jsme přímo před domem a já s úžasem vepsaným ve tváři pomalu vystoupila z auta spolu s Edwardem.

„To je nádhera.“ Promluvila jsem jako první. Všichni souhlasně pokývli hlavou a pořád se dívali na dům, jen Esme se spokojeně usmívala. Jedna strana byla, jako u našeho starého domu prosklená a směřovala k zasněžené pláni. Jinak byl dům z venku celý černý s podélným bílým pruhem uprostřed. Všichni jsme tam jen tak stáli a obdivovali… a zářili. I já. Byl to krásný pohled na členy mé nové, druhé rodiny. Všichni jsme se v jednu chvíli vzpamatovali a Esme nás pobídla k nahlédnutí dovnitř.

Emmet se rval dopředu, aby byl v novém domě první, ale to se mu stejně nepovedlo a jako první vstoupil Carlisle a Esme. Pak teprve Emmet a Rose, Alice a Jasper a naposledy já a Edward. Uvnitř to bylo snad ještě krásnější než z venku. Vše bylo zařízeno v moderním jednoduchém stylu. Převládala bílá, stříbrná a trocha černé. Zatím tu nebyli žádné doplňky, jen prázdné poličky. Z předsíně jsme po pravé straně měli obývák, z kterého vedli dveře do kuchyně. Po levé straně prosklená místnost s klavírem a jinými věcmi pro krácení času a schodiště, které vedlo do druhého patra, kde byli pokoje. Každý měl jinou barvu. Já jsem měla po levé straně, prosklený čistě bílý pokoj. Edward měl tmavě modrý. Alice a Jasper jasně zelený, Rose a Emmet jasně žlutý a Esme a Carlisle měli béžový. Když jsme prolezli všechny kouty domu, šli jsme k autům vytáhnout krabice a vybalovat. To nám zabralo čas až do rána a až pak jsme tomuto domu mohli začít konečně říkat domov.

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zapomněla jsem lásko - 13. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!