Tentokrát je to opravdu krátky, je to z pohledu Alice.
31.07.2009 (18:00) • lucik1 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1973×
Alice
6.Změna
„Jaspere?“ Přišla jsem váhavě k němu, jeho nádherný obličej byl natočený k oknu.
„Ano, miláčku?“ Podíval se na mě a usmál se
„Můžu jít dnes večer hlídat místo tebe?“ Zkusila jsem nahodit prosebný oči, ale zaplavil mě náhle pocit únavy, cha, pocit únavy u upíra. Jistě, Jasper má o mě velký strach. Sedla jsem mu na klín. „Budu hodná, strašně moc chci vidět Bellu.“
„Já vím, že budeš hodná, co kdybys nešla místo mě, ale se mnou a Edwardem, myslím, že Emmett si najde jinou zábavu.“ Cítila jsem jak se mi oči rozzářily, byla jsem moc šťastná a Edward to musí pochopit. Jasper mě políbil na rty, určitě cítil ten krásně teplý pocit, jaký mi touhle zprávou rozporoudil tělem. Políbil mě na rty tak něžně a krásně, že jsem mu hned polibky oplácela.
„Ááá!“ Křikla jsem a kdyby mě včas nezachytil sesunula bych se k zemi, hned byl vedle mě a tiskl mi tváře, před očima se mi objevily obrázky, jako ve filmu.
„Bella nastupuje do autobusu, jede do La Push! Sedí tam nějaká dívka, černé vlasy pod ramena, má brýle bez obroučků, mluví spolu, nejde nic slyšet, vidím v Bellině obličeji nervozitu, ta dívka se tváří lítostivě a pak jí něco říká, něco dlouhého, celá budoucnost se mění. Černo, celá vize se rozplívá, NIC NEVIDÍM!! Určitě se setká s Jakobem!“ Slova ze mě vybuchovala, kdyby byl Jasper člověk, nerozuměl by mi ani slovo, jelikož každé slovo se rychle spojilo s tím dalším.
Oči jsem otevřela, v místnosti jsem nebyla už jen s Jasperem, za zády jsem měla Esme, která mě hladila po vlasech, Carlisle stál mezi dveřmi a Edward stál nehnutě za Japerem. Rosalie tu nebyla, ale Emmett vypadal jinak než obvykle, většinou se smál, nikdy z něj ta nálada neopadla, ale teď měl oči rozšířené hrůzou, stejně jako všichni ostatní. Velký obývák mi najednou připadal v té dusné atmosféře strašně těsný
„Musíme jí odtamtud dostat dřív, než přejede hranice.“ Zašeptala Esme a hlas měla zastíněný bolestným strachem.
„Ona v tom autobusu už sedí!“ Vykřikla jsem, kdybych dokázala plakat se slzami, plakala bych. Teď mnou akorát otřásaly vzlyky.
„Alice, za jak dlouho bude v La Pusch? Mužeš se zaměřit na čas?“
Snažila jsem se uklidnit. Zavžela jsem oči a soustředila se na Bellu, přesně jsem si vybavila její tvář a hlas, ale když přišla vize, byla černá. Všude bylo černo.
„Nemůžu, nevidím vlkodlaky, teď už ani Bellu.“ Zavrčela jsem.
Edward byl divně ztuhlý, vypadalo to, jakoby dostal šok. Carlisle byl hned u něj a třásl s ním. Chvíli s ním kolíbal, ale on se nedokázal probudit. Oči měl stále rozšířené hrůzou, udělal první pohyb – otočil hlavu na Carlislea a zašeptal.
„Musíme ji zachránit, i kdyby překročila hranice. MUSÍME! Nesmí zemřít, né kvůli mně!!“ Poslední větu doslova zakřičel. Emmett se odhodlal promluvit jako další.
„Jaspere, myslím, že to musíme risknout a ukázat se jí. Nemusí si na nic vzpomenout. Edwarde?“ Jeho jiank veselý hlas zněl tak divně, když byl vážný. Celý rozhovor trval něco málo kolem minuty.
„Musíme jít, Hned!“ Edward vyletěl ze dveří a všichni za ním běželi, Jasper mě chytil za ruku a v mžiku jsme byli před domem a pak v lese. Edward byl hodně napřed.
Autor: lucik1 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Západ slunce-6.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!