Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zachránce - 13. kapitola

Dakota


kapitola č.13 s názvem Alice

Celou noc jsem přemýšlela nad Edwardem a mou - že by? - schopností. Edward jako nadaný čtením myšlenek mě neslyšel, když jsem nechtěla. Fungovalo by to i na Alicina vidění? Vlastně ani nevím, jestli o mě měla nějakou tu vizi. Musela mít, jinak by mě to auto srazilo, ne? Fajn, jenže nevím, jak její vize fungují. To mi Edward nevysvětlil. Zkusím to stejně jako s Edwardem - přes tmu a ticho v hlavě.

Posadila jsem se na posteli do tureckého sedu, zavřela oči a soustředila se na vnitřní klid, na ticho, na tmu.. Tma mě začala postupně pohlcovat jako do pytle. Zavázala jsem pomyslnou šňůrku na pytli. Myslím že jsem to zvládala.

Asi za 5 vteřin zazvonil telefon. Běžela jsem ho vzít, aby nevzbudil Toma.

„Ano, tady Bella." Představila jsem se do telefonu.

„BELLO!" zakřičela Alice. „Jsi v pořádku? Nic se ti nestalo? Nevidím tvou budoucnost! Nejsi mrtvá, že ne? Řekni, že jsi ok! Edward by mě roztrhal na kousíčky a pak .." brebentila Alice strašně rychle.

„Zpomal Alice! Ne, neboj, žiju. Jen jsem experimentovala. Zítra ti to vysvětlím ve škole, ano?" típla jsem to.

„Funguje to!" zavýskla jsem radostně. Já to fakt dokázala!

„Co tady řveš?" vyjel na mě rozespalý Tom. Na něj jsem úplně zapomněla.

„Nic, promiň." Odešla jsem a on mě nechal. Příjemná změna být zas bez modřin.

Usnula jsem těsně nad ránem a pak měla oči jako tenisáky. Sama sebe jsem se v zrcadle lekla. Na hlavě vrabčí hnízdo, napuchlé oči, popraskané rty a bílá jako stěna. Měla jsem co dělat, abych se stihla dát trochu do kupy, než přijede Edward.

Edward! musím si hlídat hlavu a Alici říct, ať na noční hovor nemyslí..

„Dobré ráno, lásko." Pozdravil mě Edward v autě. „Dobré."

„Spala jsi vůbec: Dnes jsem u tebe nebyl. Nevěděla jsem, nesuti ti to nebude vadit."

„No, moc jsem nespala." Přiznala jsem a pořád čekala, jestli něco začne o Alici. Nic ale neříkal.

„Edwarde, jak vlastně fungují Aliciny vize?" nevydržela jsem už.

„Vidí rozhodnutí a cesty, které tím přinesou. Ale vize se mění s rozhodnutím. Proč?" pomalu sjížděl na školní pozemek.

„Jan tak .. Zajímalo mě to." Pokrčila jsem rameny.

„Hm." Zabručel. Pro jistotu jsem začala myslet na písničku z rádia.

Na parkovišti už před audi netrpělivě postávala Alice. „Bello!"

„Alice, teď ne. Po hodině na záchodě." Obešla jsem ji.

„M8š něco s Alicí?" zeptal se mě Edward.

„Jo, po matice na záchodě." Ignoroval jsem jeho povytažené obočí.

Po matice jsem letěla na záchod. Alice mě čapla za ruku a dotáhla do kabinky, kterou zamkla. „Spusť."

„Tak fajn. Víš, Edward mi řekl o vašich schopnostech. Docela mě šokoval svou. Slyšel všechno na co jsem pomyslela! A já hlavně myslela na něj! Tak jsem nemyslela na nic,  jen na tmu a ticho. A on mě neslyšel! A pak jsem to nějak zrušila a zas mě slyšel. Vůbec nevím, co a jak jsem udělala. Večer jsem přemýšlela nad tebou. Udělala jsem to samé co s Edwardem. Myslela na tmu, ale ta mě tentokrát celou pohltila. Pak jsi mi volala." Vychrlila jsem na ni rychle.

„Týjo! To jsem ještě neviděla. To je zajímavé." Řekla po chvíli.

„Co se děje, Alice?"

„ Objevila jsi schopnost. Něco jako štít..jen by mě zajímalo proč. Vždyť jsi člověk!"

„Neříkej to Edwardovi, prosím tě. Mysli na něco jiného."

„Ok. Ale řekneš mu to sama. Někdy." Souhlasila Alice.

„Nechci, aby se o mě bál." Nechci, aby se bál mě.

„Fajn. Slib mi to!"

„Jasně."

Vyšly jsme ze záchodu a já zamířila na biologii. Edward seděl jako socha na svém místě. Dokonalá socha boha. Usmál se a socha ožila.

Samozřejmě mě slyšel.

„Socha boha? Hmm..." zasmál se. „Jak to šlo s Alicí?"

„Jo, v pohodě." Myslela jsem na minulou hodinu matiky.

„Alice myslí na nákupy, ty na matiku. Něco mi tajíte?" zeptal se podezíravě.

„Ne .." Matika. Matika. Matika.... Opakovala jsem si  pořád. Zamračil se a podíval se mi do očí.  Matika ..

Co se mu honí hlavou? Dalo by se to nějak zjistit? Chtělo by to Edwardovu schopnost. Soustředila jsem se na tmu a na Edwarda. V hlavě mi začalo hučet, jako když se ladí rádio. Pak to přišlo a hlava mi málem pukla..

‚ .. doufám, že to tyčince nic nepřiberu ..'

‚.. pozvat na ples? ona mi dá košem ..' hlasy se přiostřovaly a já konečně zaslechla milovaný hlas.

‚..Co mi tají? Alice myslí na nákupy, Bella na .. nic? Zase mi vypadla. Co se děje? Doufám, že nic zlého, nechci o ni přijít..'

Au! Moje hlava! Praskne mi pod tíhou myšlenek, které mi nepatří! Z posledních sil jsem chytla Edwarda za ruku a snažila se vypnout tu schopnost. Vypla se až se ztrátou mého vědomí.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zachránce - 13. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!