Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zachránce - 12. kapitola

1.volterravamp-Stmívání

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

moc moc moc se omlouvám, ale máme ve škole maturity a tak přeházený rozvrh (máme pořád fyziku, biolu a chemii) takže se šprtám a nestíhám .. do víkendu možná další kapča ..

22.05.2009 (17:00) • Yoplait • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2376×

„Vyprávěj mi o sobě." Požádala jsem Edwarda.

„A co chceš vědět?" zeptal se zdráhavě.

„Všechno."

„Takže, narodil jsem se roku 1918, teda spíš znovuzrodil. Říkej si tomu jak chceš. Jako člověk jsem přišel na svět 1901. Přeměnil mě Carlisle, hledal společníka a já byl dobrý adept. Umíral jsem a on mě zachránil. Pak si našel Esme. Po ní Rosalii, která si přinesla Emmet. Naposled se k nám přidala Alice a Jasper." Vyprávěl.

„Páni. Takže vy jsi kolem sto let starý? Jinak ti je ale vlastně pořád 17, že?"

„Ano. Neustále mladý." Zasmál se.

„Jak říkám, páni." Opakovala jsem se. „To je vše?"

„Ne tak docela. Víš, někteří upíři mají zvláštní schopnosti. Já můžu slyšet myšlenky druhých, Alice vidí možnou budoucnost a Jasper dokáže vycítit a změnit emoce." Řekl po chvíli.

„Páni..." zasmála jsem se. „Ještě nikdy jsem tolikrát po sobě neřekla páni." Přemýšlela jsem.

„Všechno je jednou poprvé."

„Takže ty mi čteš myšlenky?" zeptala jsem se.

„Ano." Ztuhla jsem.

„Celou dobu?" vyděšeně jsem na něj zírala.

„Vadí ti to?" zeptal se pobaveně.

„Jasně!" vždyť musel poslouchat celou dobu, jak je úžasný! Pane bože! Vyděšeně jsem se na něj podívala a on se začal smát.

„Sakra." Zaklela jsem a zrudla.

„Nemusíš se stydět. Od tebe je to moc příjemné." Zasmál se. Sakra .. přála bych si, aby mě neslyšel. Začal jsem myslet na ‚nic'.

„Bello?" podíval se na mě šokovaně. „Cos to udělala? Jak?" zeptal se.

„O čem to mluvíš, Edwarde?"

„Už tě neslyším. Neslyším tvé myšlenky. Začni na něco myslet, prosím." Rozkázal mi. Přehrála jsem si esej do angličtiny. „Už?"

„Ne.." Páni! Já to dokázala! Ale jak? „Co jsi slyšel naposled?" zajímala jsem se.

„Řekla jsi ‚Sakra' a pak už nic..Úplné ticho." Bude to fungovat i nazpátek? Vyhnala jsem mlhu a tmu, která plula mou myslí.

„Už." Oddychl si Edward. Páni, jsem dobrá, řekla jsem si hrdě.

Ano, jsi skvělá. Bylo to zvláštní, jako bych chytal špatný signál na rádiu.."

Usmála jsem se. „Moc ráda jsem tě poznala."

„Cože?"

„No, moc ráda jsem poznala pravdu. Už se nebudu užírat, budu v noci klidně spát." Vysvětlila jsem mu.

„Vždycky spíš!" vyhrkl.

„A jak ty to můžeš vědět?" zeptala jsem se.

„Dívám se na tebe, na tvé sny. Jsou moc krásné." Zasmál se. Jasně, vždyť se mi zdává o něm. Škoda, že už musím domů. Co řekne Tom na mou ruku? Pane bože! ... Tom! Edward slyšel všechno o Tomovi! Málem jsem dostala infarkt, zatmělo se mi před očima.

„Bells. Jsi v pořádku?" zeptal se starostlivě Edward.

„Ty víš! Musel jsi slyšet jak přemýšlím." Hysterčila jsem.

„Ne, vždy, když si vzpomeneš na Toma, tak zas nic neslyším. Už jsem nad tím přemýšlel, ale nevím proč tomu tak je."

„Uff." Vydechla jsem a udělalo se mi líp. Takže nic netuší.Nesmí mě litovat. To, co se děje je sice děsný, ale nechci, aby mě litoval. Nesnáším soucit.

„Jakto? Že by automatická ochrana?" přemýšlela jsem nahlas. „ale o Peterovi víš." Vzpomněla jsem si na jeho bolestný výraz v autě, když jsem si vybavila první skoro-pusu.

„Hm. Ano. To mi neuniklo." Prohlásil smutně. Ne! Soucit NE!

„Jaký soucit, Bells? O čem to přemýšlíš, když nic neslyším?" Nádech, výdech, .. musím se ovládat.

„Nic, neřeš to. Pověz mi, to tvé rodině nevadí, že nemáte žádné soukromí?" změnila jsem téma.

„No, oni už si zvykli." Zasmál se. „Ale u nás se nikdy nic neutají. Všechno slyšíš, hodně vidíš. Zbytek buď slyším v myšlenkách nebo to Alice vidí."

„To musí být zajímavé." Podotkla jsem ironicky.

„Kdybych nebyl upír, rozskočila by se mi hlava pod náporem cizích myšlenek." Přiznal se. Pravda, nemusí to být příjemné.

„Už musím domů. Zavezeš mě, prosím?" požádala jsem Edwarda. Přikývl.

Cestou domů jsme nemluvili. Byla jsem zamyšlená, ale hlídala jsem se, abych na nic podstatného nemyslela. Na to budu mít čas doma. Edward mě vysadil před domem, rozloučil se a odjel.

Hradby chránící mé soukromné myšlenky padly se zavřením dveří.

 

Autor: Yoplait (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zachránce - 12. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře