Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zabít, nebo milovat?7.

06.09.2009 (12:30) • Rochelle • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1295×

Po mém včerejším zhroucení, nastaly přísné sankce z Charlieho strany. Zakázal mi vídat se s Jacobem, musela jsem se přestat malovat. Řekl mi, že pokud chci být zmalovaná jak čert, tak at‘ vypadnu z domu. Nevím co do něj tak najednou vjelo. Taky zavolal Billymu. Řekl mu, že má nezodpovědného syna a Billy se na něj naštval. Vlastně se mu ani nedivím. Charlie se choval jak blázen.

„Ze školy rovnou domů. Ničíš mi tu dobré jméno Isabello.“ Řekl naštvaně a já jsem mu na odpověd‘ práskla dveřma od svého pokoje. Dveře se otevřít neopovážil. Už tak jsme mezi sebou měli velmi křehký vztah. Nechtěl mi dělat mámu. I když máma v tomhle byla dost odlišná.

„Co jen budu dělat?“ Při pomyšlení na to, že Jaeka uvidím tak jednou za týden a to ještě tajně, mi přišel ten trest tak krutý, že bych se nejradši sbalila a utekla. Rychle jsem vytočila Jacobovo číslo.

„Bells?“zašeptal. Asi se mnou mluvil stejně tajně, jako já s ním.

„Jaeku. Nemůžu bez tebe žít ani minutu. Charlie mi dal zaracha. Nevím, co budeme dělat.“ Zase jsem se rozbrečela.

„Utečeme. Zítra se za tebou zastavím před školou. Sbal si jen to nejnutnější.“

„Ale…Dobře.“ Co to do mě vjelo? Opravdu bych chtěla utíkat a skrývat se před policií? Před Charliem?

„Mám tady kámoše. Jmenuje se Embry. Sice se ted‘ chová jako hulvát, ale určitě nám vyjde vstříc.“ V jeho hlase jsem slyšela vzrušení a náznak strachu.

„Fajn. Budu na tebe čekat. Miluju tě.“ Řekla jsem ještě a položila mobil. Šla bych s ním i na konec světa. Co asi udělá Edward? Taky mě bude hledat?

Proč na něj myslíš?

Nemám zdání…

Prospala jsem necelý den. Nechápala jsem, jak mě to včerejš sezení ve tmě mohlo tolik unavit. Opět jsem si lehla do postele a dívala se směrem k oknu. Zítra touto dobou budeme tábořit někde v lese. Zřejmě.

V dálce zavyli vlci. Při tomto zvuku mě zamrazilo v zádech. Můžeme akorát tak doufat, aby se nám nic nestalo. Zývla jsem tak, že jsem si skoro vykloubila čelist. Pomalu jsem zavřela oči a nechala se poddat snění.

Stojím na zelené louce. Když pohlédnu nahoru, vidím bledý měsíc, který svítí mezi hvězdami. Je v úplňku. Dívám se na tu krásu, ale pak si všimnu ještě jedné osoby. Opírá se o strom a zaujatě mě pozoruje. Nevidím mu do tváře- má ji přikrytou temným stínem. A potom se z druhé strany vynoří další. Ale tu poznávám až moc dobře.

„Edwarde…“vydechnu s úlevou. Jeho bílá pokožka se odráží od zářivých paprsků měsíce. Usměje se a odkryje své bílé zuby.

„Bello, tys přišla.“ Řekne fascinovaně a o pár kroků se ke mně zase přiblíží.

„Nemohla jsem zapomenout. Obejmi mě Edwarde. Polib mě.“ Nedokážu se ovládnout a snažím se zachytit jeho blížící se ruce. Na druhou osobu úplně zapomínám. Jsme tu jen my dva.

„Jsi si jistá, že to chceš?“ Ptá se, ale nečeká na odpověd‘. Mou tvář si vezme do rukou a hladí mě po spánku. Upřeně se mi dívá do očí, jako by něco hledal. Přiblíží svou tvář na milimetr od té mé a něžně mě políbí. Jeho letmé polibky se náhle změní v naléhavé, plné vášně a touhy. Cítím, jak se celá chvěju, ale nevšímám si toho. Polibky mu opětovávám.

„Bells?“

Neregistruju žádnou změnu. Oddávám se jenom jemu. Okolní svět nevnímám.

„Miluji tě Bells! Proč mi to děláš?“ Ozve se znova a já až ted‘ reaguju na ten hlas, který se ozývá ze stínu, ve kterém jsem poprvé zahlédla tu povědomou osobu. Odtrhávám se od Edwarda a hledám ho. Vím, že jsem mu moc ublížila.

„Jaeku…Moc mě to mrzí.“ Šeptám a snažím se ho najít. Rozhlížím se kolem sebe, ale stále stojím na louce. Ted‘ už sama.

„A já myslel, že mě miluješ taky…“ Vidím ho, v jeho očích slzy a rozbrečím se taky.

„Promiň. Miluju jen tebe!“ Snažím se lhát, co mi síly stačí. Ted‘ jsem úplně stejná, jako Angela. Mířím přímo k němu, ale on se o krok vzdálí. Zastavuji a hledím mu do očí. Vidím v nich sebe. Sebe, když jsem přesně takhle hleděla na Angelu s Paulem.

„Jaeku já…“ Co já? Podlomují se mi kolena a já dopadám na suchou trávu. Sedá si vedle mě, ale jako bychom si byli cizí.

„Já se tě nevzdám Bells.“Šeptá a já jen kroutím hlavou, jako by se to netýkalo mě a Edwarda, ale úplně cizího páru, který prožívá krizi. Otáčím hlavou na druhou stranu a vidím vedle sebe Edwarda, který se jen samolibě usmívá.

„Miluji tě Bello.“ Říká Edward a chytá mě za mou levou ruku. Vzápětí se ozývá Jacob.

„Miluju tě Bells.“ Chytá mě za pravou a já nevím, komu mám odpovědět, jako prvnímu.

„Miluju Vás.“ Odpovídám zmateně a oni se najednou ztratí. Sedím tam ted‘ úplně sama a hledím před sebe. Miluji je…Oba.

Probudila jsem se s prudkým nádechem. Přestala jsem snad dýchat? Na čele se mi leskly kapky potu a byla jsem udýchaná, jako bych právě běžela maraton. Tep jsem měla o dost zrychlený a rukama jsem křečovitě svírala část své peřiny.

„Musím…Musím mu to říct…“ mumlala jsem zoufale a objala si rukama svá kolena. Položila jsem hlavu do klína a začala ohánět slzy, které mi natekly do slzních kanálků. Začala jsem si představovat, jak říkám Jaekovi pravdu. Že není jediný, koho miluju, i když se toho snažím nenávidět z celého srdce. Jeho krásný obličej se náhle změnil v ukřivděném výrazu a v beznaději, kterou jsem taky kdysi cítila.

„Ale já…Já nemůžu! Nedokážeš si představit, co by udělal.“ Přemlouvala jsem se, abych uvěřila, že to není dobré řešení.

„Bello, je ti dobře?“ Ozvalo se tiché zaklepání. Otřela jsem si všechny slzy z obličeje a snažila se o neutrální tón.

„Jo.“ Jemu se ale nedalo moc lhát. Dveře se otevřely a stál tam, v bavlněných teplákách s mlékem v ruce. Usoudila jsem, že bude pro mě a mlčky jsem se pro něj natáhla.

„Slyšel jsem, že jsi mluvila ze spaní. Tak jsem ti něco udělal, aby se ti líp spalo.“ Pomalu jsem usrkávala, ale stejně mi pořád byla ta zvláštní zima.

„Víš, chtěl jsem se ti omluvit. Za ten dnešek,“ podíval se na hodinky. „Tedy už včerejšek. Neměl jsem být tak krutý. Ty jsi za to nemohla a já trestal tebe, místo abych trestal sebe, že jsem nezodpovědný otec. Promiň.“ Přisedl si ke mně na postel.

„Jake by mi neublížil. Vlastně za to ani nemohl.“ Omlouvala jsem se, jako bych mu chtěla zmírnit tu bolest, která ho čeká, až se dozví pravdu. Zase jsem se zachvěla. Chtěla jsem položit prázdnou sklenici na noční stolek, ale vyklouzla mi ze zpocených rukou. Pokusila jsem se ji zachytit, ale nebylo to nic platné. Když se roztříštila na zemi, omluvně jsem koukla na Charlieho.

„Bells, co se stalo?“ Uhýbala jsem pohldem, jak nejvíc to šlo. Co mu mám říct?

„Ach Bells…Tolik mi chybíš, když tě nemám na očích.“ Řekl smutně a mě jen napadlo ho obejmout. Hlavu jsem si položila o jeho rameno a snažila se zahnat ty slané slzy, které se staly mým nejlepším přítelem.

***

„Kde to sakra je?“ vztekal se mladík a běhal po domě. Muž na vozíčku se na něj jen mlčky díval střídavě s televizí.

„Dnes není dobrý den na odchod Jaeku.“ Řekl neslyšně, ale mladík se zastavil. Slyšel každé slovo.

„O jakém odchodu mluvíš?“ zeptal se, ale Billy jeho otázku ignoroval.

„Celý hoříš. Copak to necítíš? Máš horečku a za chvíli ti bude taky špatně.“ Uchechtl se, když si všiml, jak si Jacob přiložil levou ruku na čelo.

„A tím vzrušením to nebude.“ Pokračoval dál, ale Jake ho neposlouchal.

„Jak víš, že mi bude špatně?“ Podezřívavě se k němu přibližoval.

„Měníš se v opravdového muže. Nechápeš?“ Billy už zase neohromeně sledoval ten nudný historický film.

„Nechápu.“

Billy se z hluboka nadechl.

„Vzpomínáš, jak jsem ti kdysi povídal ten prastarý příběh, kdy jsme uzavřeli tu smlouvu s krvežíznivými tvory?“ Chvíli čekal, ale když Jacob jen tiše zabručel, pokračoval dál.

„Kdybychom byli normální lidé, měli by nás k večeři. Řekli jsme jim, že pokud budou vraždit v naší rezervaci, roztrháme je na kusy.“ Stále čekal na nějakou sebemenší reakci. Tentokrát ale nemusel čekat dlouho.

„Roztrháte na kusy?“ nechápavě zíral Jacob a na těle se mu objevily krůpěje potu.

„My nejsme obyčejní. A tvoje Bella v tom má taky trochu prsty,..“

„Bellu nech být! Nic ti neudělala-“

„Upíři se vrátili, Jacobe Blacku a ty jsi ted‘ součástí nové Quieltské smečky.“

Autor: Rochelle (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Zabít, nebo milovat?7.: