Takže, v tomto díle, nám dojde k zvratu. :D Hezké čtení.
03.08.2009 (17:00) • Maja • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2216×
Nadechl jsem se, toho svěžího duchu, ale chyběla mi ta vlhkost. Byly tu lesy, lidi, bylo tu krásně, ale ona mi tu pořád chyběla. Stala se mou součast a teď když tu není... Člověk zapomene, odpustí, miluje. Upír nezapomene, neodpustí, ale navždy miluje. Miluje i přes to, že ho to trhá uvnitř na kusy. Udělal jsem chybu, ale už bylo pozdě na to, abych ji mohl litovat.
,,Půjdeme?“ Zeptal se Anthony a tázavě nadzdvil obočí.
,,Jo,jo.“ Vykoktal jsem ze sebe, ale Antony věděl, nad čím přemýšlím. Dělalo mi to starosti, protože se pak tvářil smutně a to já nechtěl. Jenže ji jsem z hlavy nedokázal dostat, ani jsem to nechtěl. Kdybych ji opustil i v myšlenkách, tak ji ztratím navždy.
Možná jsem byl naivní a hloupý, ale mé myšlenky budou navždy patřit jen ji.
Vstopily jsme do velkého domu, praktická kopie domu ve Forks.
,,Nahoře máte pokoje. Alice a Jasper přijednou za dva dny, takže se tu zatím zabydlete.“ Usmál jsem se na oba, položil kufry a odběhl pro další. Bella jich měla snad milion, opravdu se podobala Alici.
,,Půjdu se podívat po okolí, nevím, co od toho můžeme čekat.“
Pořád mi tohle všechno připadalo nereálne. Byl jsem tu, cítil jsem, dýchal jset tento vzduch, ale i přes to jsem si nebyl jistý, zda-li jse opravdu tady.
,,Dobře.“ Zavolala na mě z prvího patra.
Šahal jsem po klice, ale Anthony mě zastavil.
,,Tati?“
,,Ano?“
,,Můžu si s tebou promluvit?“
,,Jistě.“
Spou jsem vyšli před dům, bylo jisté, že nás Isabella neuslyší, jelikož z jejího pokoje řinčela hudba. Mohli jsme doufat, že nechá naše myšlenky plout a že se jimi zabírat nebude.
,,Co se děje?“ Zeptal jsem se. Anthony vypadal nervozně a bylo zřejmé, že se necítí ve své kůži.
,,Anthony?“
Tvářil se zamyšleně a zdál se, nejistý.
,,Anthony, co se děje?“
,,Už jsi toho viděl dost.“ Odpověděl a najednou se tvářil, úplně klidně.
Nechápavě jsem se na něho díval.
,,Je čas.“
,,Antohony, co se děje? Já to nechápu. Na co čas?“
Natáhl ke mně ruku a já ji bezmyšlenkovitě chytil.
,,Otevři oči.“ Zašeptal.
Nechápal jsem, co mi tim chce říct.
,,Otevři oči, tati.“ Zašeptal znova.
,,Zachraň ji..."
,,Edwarde...“ Cítil jsem,že mi někdo třese s ramenem.
,,Edwarde.“ Nebyl to hlas Anthonyho, ale... Nebyl jsem si jistý.
Iluze je první ze všech radostí.
Volteire.
Autor: Maja (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek You left me,but something your is forever my- Pokráčko 6:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!