Koneč jsem se k tomu dokopala a dopsala další kapitolku. Tentokrát se jmenuje: Upír nezapomíná, já musím. Předem upozorňuji, že je fakt kraťounká, ale snad se bude líbit. Samozřejmě, zase od vás čekám kritiku a to jak pozitivní tak negativní. přeju příjemné čtení - crystal
18.10.2009 (14:45) • Crystal • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2110×
Esme měla v San Franciscu nějaké známé a díky nim sehnala vybavený dům.
Ale jak ji znám, tak ho celý předělá podle svého. Nechtěl jsem pryč, nikdo nechtěl.
Tak to neměl být. Nesmí… Jinak bych Bellu už nikdy neviděl.
Nasedali jsme do našich ‚aut‘ nevím jestli se to tak dá nazvat. Bylo to takové ‚nic‘ na kolech.
Jelo to, ale bál jsem se, že celou cestu to nevydrží. San Francisco sice nebylo daleko, moc.
Ale těmi auty tam budeme nejdřív, tak za pět hodin.
Jel jsem v autě s Esme a Carlislem, protože ty Emmettovy otravné myšlenky se mi celých pět hodin poslouchat nechtěly a už vůbec ne, když byly skoro všechny o Rosalii, teda vlastně, úplně všechny byly o ní.
Carlisle už startoval motor, byl jsem překvapen když opravdu naskočil. Vyjeli jsme po lesní cestě a poté se napojili na městskou cestu. Jeli jsme už nějakou dobu a já přestával vnímat čas.
Zavřel jsem oči a snažil se vybavit její nádherný obličej, dokázal jsem to, ale byl rozmazaný. Mě to, ale nevadilo.
Auto zastavilo a to mě vytrhlo z přemýšlení, už jsme na místě.
Carlisle vypnul motor a vystoupili jsme, hned za námi právě parkoval Emmett.
Všichni jsme se naráz vydali na prohlídku našeho nového domova a doufali, že v něm budeme bydlet déle než v předchozím.
Ještě jsem si vzal ze sedadla desky s hudbou a šel se ‚zabydlet‘. Vyšel jsem po schodech a otevřel dveře od pokoje, který by měl patřit mně , poté jsem vstoupil.
Vevnitř bylo nějaké vybavení - nějaká pohovka, křeslo, starý gramofon a pár poliček na knihy a desky. Upřímně moc se mi nelíbil, ale mě to bylo jedno. Poté jsem si sedl do křesla, které lehce zavrzalo.
Možná kdybych se držel s nimi, kdybych běžel jiným směrem a nepotkal toho čokla. Měl jsem na ně upozornit ostatní. Měl jsem, ale já jsem to neudělal. Co když jsem změnil celou budoucnost? Proč se vlastně ptám… určitě jsem ji změnil. Nikdy ji neuvidím, Možná se nikdy nenarodí, možná ona byla opravdu jen sen.. Ale i tak je to všechno jen a pouze má vina.
Nevím jestli je možné, aby byl upír v depresi, jestli ano, tak je to přesně můj případ.
Zůstával jsem celé dny zavřený ve svém pokoji a vycházel pouze když jsem musel na lov. Esme z toho byla opravdu hodně nešťastná, ale já nebyl schopen jí pomoct.
Tento stav u mě přetrvával ještě asi patnáct let, postupně se začal zlepšovat...
Hodně mi pomohla Alice, která k nám před rokem dorazila i s Jasperem.
Pořád mi ale něco tajila, nikdy mi neřekla co. Chvíli mi to docela vadilo, ale pak jsem to začal ignorovat.
Alice mi opravdu hodně pomáhala, díky ní už jsem se smířil s realitou, že Bellu už neuvidím, balato krutá realita. Brzy jsem na ni myslel čím dál míň. Až jsem zapomněl, téměř. Vzpomínka na Bellu zůstávala ukrytá hluboko, velmi hluboko pod ostatními.
Dnešní datum je 7. října roku 1983. Před třemi týdny jsme se přistěhovali na Aljašku. Dokonce jsme narazily na pětičlennou skupinku vegetariánských upírů. Jmenují se Carmen, Eleazar, Kate, Irina a Tanya. Všichni jsou moc milí, teda až na Tanyu, příliš otravný to upír....
Autor: Crystal (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Vždy je kapka naděje - 3. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!