Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Věř mi prosím - 4.kapitola

Rob23

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

13.09.2009 (22:30) • Spiritek • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 982×

První den školy a první opravdová kámoška

Pohled Belly:

Ráno jsem se probudila až něco kolem desáté. To jsem spala tak dlouho? Brr a není tu nějaká zima? Vylezla jsem z postele a přešla přes pokoj k oknu abych ho zavřela.

Počkat!! Nezavírala jsem ho náhodou včera?? Ovšem, že ano, tak jak to ,že je otevřené?

Prokrista Bello, co šílíš?!!! Třeba ho zavřela nějaká sestřička. Musela jsem se okřiknout.

Netrvalo dlouho a já , jak mi doktor Cullen slíbil, mohla konečně domů. Dostala jsem ale podmínku, že musím dávat na sebe pozor a že se musím šetřit.

Když jsem s tátou přijela domů z nemocnice, čekalo na mě malé překvapení.

Máma vymalovala skoro celý dům. Takže už nebyl takový prostý bílý, ale místnosti teď měli barvy snad všech duhových barev. Nejvíc mě ale potěšilo, že mi celý pokoj sama vymalovala mojí nejoblíbenější barvou, modrou. Ona mě vážně zná jako svoje boty. Musela jsem se pousmát. „Tak co líbí?“ zeptala se.  „Moc díky mami! Vybrala jsi nádherný odstín.“ Vykřikla jsem a skočila jí kolem krku. „A navíc se s tím už nemusím patlat.“ Dodala jsem a zakřenila se na ní. „ Není zač. Hlavně, že jsi zdravá.“ A zase mě pevně objala. „Já vím“ zašeptala jsem.

Ani jsem se nenadála a už tu byla neděle večer. Zítra mám jít do školy. Mé pocity? Mám jich hodně, ale nejspíš se především bojím. Bojím se, že si nenajdu žádné přátele a budu opět odstrčená jako ve Phoenexu. Ale to co bylo, být nemusí a třeba se na mě usměje štěstí. Kdo ví?  To se uvidí zítra.

Zalezla jsem si do postele a ještě si povzdechla. Hmm stejně mě ale asi nejvíc zajímá komu patřily ty zlaté oči. Zlaté? Není to trošku neobvyklá barva? Naposled jsem si je v mysli vybavila, ale pak jsem už upadla do hlubokého spánku.

Po probuzení jsem se ještě chvíli převalovala. Když v tom mi to docvaklo. Popadla jsem do ruky budík z nočního stolku a zasténala jsem. Ale néééé!!!To musím zrovna první školní den přijít pozdě?? A to jenom kvůli tomu, že já blbá si zapomenu nařídit budík. Vylítla jsem z postele a zamířila si to rovnou do koupelny. Rychle jsem si vyčistila zuby a učesala. Pak jsem zpátky vlítla do pokoje a popadla modré kalhoty a fialový rolák. Rychle jsem seběhla po schodech dolů, kde si rodiče v pohodě snídali.

„Taky jste mě mohli vzbudit.“ Prohlásila jsem. Taky přeji Dobré Ráno. Usmála se na mě mamka. „Ach joo, ti optimisti.“ Povzdychla jsem si. „Budeš snídat?“ Zeptala se .

„Ne nebudu. Promiň . Nestíhám. Mějte se!“ Křikla jsem. Popadla jsem bundu a vyběhala ven do deště ke svému autíčku.

Cesta do školy mi naštěstí netrvala dlouho, takže jsem dorazila do školy v čas. Nejdřív jsem ale potřebovala najít přijímací kancelář a jelikož jsem ani nevěděla kde ji hledat musela jsem někoho zeptat.

V přijímací kanceláři seděla za pultíkem taková celkem milá slečna, která mi poradila co a jak. Nakonec mi podala rozvrh a plánek školy, abych se tu lépe vyznala a nemusela se dokola ptát jak se dostanu na hodinu. Poděkovala jsem jí  a rychle pospíchala na první hodinu.

Angličtina. Brrr. Jeden z mích nejneoblíbeněších předmětů.

Když jsem vešla do třídy, čekalo mě nepříjemné překvapení. Všichni ve třídě zmlkli a stočili na mě pohledy. Byla jsem z toho dost nesvá a v tu chvíli bych se nejraději propadla do země. Bohužel, nestalo se tak a jediná záchrana padla na právě přicházejícího učitele. Díky Bohu. Pomyslela jsem si. Učitel si mě zkoumavě prohlédl a pak mi rukou naznačil abych si sedla do jediné volné lavice vedle nějaké holky. Jen co jsem se posadila učitel začal okamžitě s výkladem. „Ahoj já jsem Angela“ usmála se na mě ta holka vedle mě. „Isabella, ale říkej mi prosím Bello“ oplatila jsem jí úsměv. Po zbytek  hodiny jsme už raději nemluvily. Jakmile ale hodina skončila, Angela ke mně přišla a zeptala se jestli nechci doprovodit na další hodinu. Souhlasila jsem a tak to probíhalo celý den. Vždy se někdo našel, kdo by mě chtěl doprovodit. Bylo to milé , ale spíš se mi zdálo, že mě někteří spíše využívají.

Pohled Edwarda:

Byl jsem ve svém pokoji a přemýšlel. Dnes Bellu propustili. Přijel si pro ní  její táta. Povzdechl jsem si.

„ťuky  ťuk. Můžu dál“ vešla do pokoje Alice. Vypadala jako by jí něco potěšilo, na rozdíl ode mě.

„Jo jasně, potřebuješ něco?“ „Já? Jenom jsem ti přišla říct, že tě zítra čeká ve škole překvapení.“ Ušklíbla se. „Předpokládám, že mi neřekneš jaké ,co?“ na to jí znám až moc dobře.

„Nee.“ Ušklíbla se. „Vydrž to do zítřka.“ A vyběhla z pokoje pryč.

Jaké překvapení?? Ach joo ta Alice je hrozná. Asi si vážně budu muset počkat.

***

Druhý den

 

„Edwarde hejbni kostrou!!!“zakřičela na mě Rosalie z obývacího pokoje. „Nebudeme na tebe čekat celou věčnost! A to, že jí máme pořádně dlouhou!“

„Joo už jdu“ zařval jsem na ní nazpět a vypnul si CD přehrávač.

„Co jsi tam tak dlouho dělal?“ zeptala se.

„Zase poslouchal“ prohlásila Alice a drkla do mě loktem.

„Teda vážně se divím, že z toho nezcvokneš.“ Zakroutila očima Rosalie.

„Tak jdeme ? Nebo co?“ řekl jsem netrpělivě. Už mě vážně nebavilo, jak furt měly něco proti tomu, že poslouchám rád hudbu.

Nasedli jsme všichni do mého Volva a jeli do školy. Jel jsem znovu svojí oblíbenou stošedesátkou, takže cesta do školy vážně netrvala dlouho.

Vystoupil jsem z auta a přemýšlel o čem to včera Alice mluvila. Překvapení? Co tím myslela?

Hmm no tak to půjdu zjistit a vešel jsem do budovy.

 

............................

Zvláštní. Celý den probíhal naprosto normálně, jako vždy. Jediné co jsem se dozvěděl z myšlenek spolužáků bylo, že k nám přišla nějaká nová holka. To ale nevysvětluje to o čem Alice včera mluvila. Musím se jí na to zeptat na obědě.

<< další>>>

Autor: Spiritek, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Věř mi prosím - 4.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře