Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ve spárech temnoty - 2. kapitola

Bella

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Ve spárech temnoty - 2. kapitolaDruhá kapitola. Ještě se tam nic moc neděje, ale v další už přijdou na scénu Cullenovi. Tak kritizujte a pište, jestli mám vůbec pokračovat...

30.09.2009 (19:30) • Terez14 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3245×

Kaptiola 2. - Úvahy (Bella)

Je sobota ráno a já se ani nesnažím vyhrabat z postele. Jen ležím a přemýšlím. Je mi jasné, že do pokoje za chvíli přijde můj otec Charlie a budu mě budit abych nepromarnila ten ´krásný´ den. Povzdechla jsem si a vstala z postele. Popadla jsem svou toaletní taštičku položenou na poličce a vydala se do koupelny. K mému udivení jsem slyšela chrápání nesoucí se od dveří Charlieho ložnice. Ještě spal. To se často nestávalo.

Vešla jsem do koupelny a vyřídila běžné ranní záležitosti. Potom jsem šla zpět do pokoje a převlékla se z pyžama do džín a volnějšího trička. Všimla jsem si budíku na svém nočním stolku a došlo mi, proč Charlie ještě spí. Bylo teprve půl sedmé! Já obvykle spím dlouho, takže to byl celkem šok. I přesto jsem věděla, že už bych neusnula a tak jsem se vydala dolů po schodech abych ukořistila nějakou snídani… Pokud nám ještě zbylo jídlo.

Pomalu jsem scházela schody hezky krok za krokem. Popravdě hlavně proto, že jsem se ještě necítila probraná a s mou nemotorností bych ještě spadla ze schodů a vysloužila si tím přednášku od Charlieho. Bezpečně jsem se dostala do kuchyně a otevřela ledničku. Skoro nic v ní nebylo, ale snídaně se z toho ještě udělat dala. Byl jsem celkem ráda že toho doma moc nemáme, protože jsem měla zařízený program na zbytek den místo obvyklého zíráni na stěnu v pokoji.

Vyndala jsem z ledničky nějaké jídlo a dala se do přípravy snídaně abych ji měla hotovou dřív než se táta vzbudí. Nezabralo mi to moc času. Když byla snídaně hotová Charlie ještě spal a tak jsem si sama sedla ke stolu a začala jsem jíst. Ani jsem nevnímala chuť jídla, prostě jsem potřebovala zahnat hlad. Asi po pěti minutách bezmyšlenkovitého žvýkání snídaně jsem uslyšela kroky po schodech. Do kuchyně během pár vteřin vešel Charlie s lehce udiveným výrazem. Určitě mu bylo divé, že už jsem vzhůru.
,,Dobré ráno, dneska si asi zaspal.“ Zažertoval jsem.

,,Ahoj Bello.“ Řekl pořád se stejným výrazem ve tváři.

„Co že dnes vstáváš tak brzy?“ zeptal se. Pokrčila jsem rameny.

„Už jsem nemohla usnout když jsem se probudila a tak jsem si řekla, že taky někdy neuškodí vsát brzo.“ Odpověděla jsem a usmála se. Předstíraný usměv jako vždycky. Už jsem to měla nacvičené.

,,No už bylo načase.“ Zasmál se. ,,Takže zítra zase brzo?“ zeptal se aby mě trochu popíchl.

,,To asi ne.“ Řekla jsem a ušklíbla se.

,,Takže…“ Začal.

,,Hmm..“ zeptala jsem se když nic neříkal.

,,Máš dneska něco v plánu?“ Nechápala jsem co tím myslel. Nikdy jsem nikam nechodila…

,,Nic zvláštního.“ Odpovídala jsem. ,, Jenom musím jít koupit nějaké jídlo…Už nám nic nezbylo.“Nejdřív se na mě podíval trochu podezřívavě, ale nakonec se jeho výraz vrátil zpět do původní podoby.

,,Tak dobře.Hlavně si se sebou vezmi peníze.“ Řekl a pustil se do své snídaně. Já už jsem tu sou dojedla  a prázdný talíř položila do dřezu. Nádobí. Další náplň mé práce, ale to až večer. Teď půjdu rovnou nakoupit.

Vyběhla jsem nahoru do svého pokoje a převlékla jsem se do něčeho v čem můžu jít do města. Vzala jsem si peněženku a ještě jednou jsem si učesala vlasy. Seběhla jsem schody tentokrát už normální rychlostí a dole si vzala klíče od auta. Rozloučila jsem se s tátou a vyběhla jsem před dům.Nasedla jsem do svého náklaďáčku a rozjela se směr do města.

Zaparkovala jsem na parkovišti před malým obchodním domem ve Forks. Vystoupila jsem z náklaďáčku a zamknula dveře. Venku pršelo jako vždycky tady. Rychle jsem zaběhla dovnitř a nakoupila během 2 hodin i s cestou všechno potřebné pro přežití.

Odemknula jsem dveře a vešla i s nákupem dovnitř. Všechno jídlo jsem uklidila tam kam patřilo a potom jsem šla do obýváku. Sedla jsem si na vybledlou béžovou pohovku v rohu pokoje a přemýšlela. Charlie byl u Billiho a já měla dům pro sebe. Teď jsem zase nechala své myšlenky a pocity kolovat tělem.

Ve vlnách mě zase zaplavovala bolest a zoufalství z mojí samoty. Lehla jsem si a nechala slzy aby mi volně stékaly po tváři. Pořád jsem zírala do stropu a poddávala se svým pocitům. Malé kapičky slané vody si pořád brázdili cestičky po mé tváři a po chvíli jsem usnula.

Zdál se mi velmi zvláštní sen. Byla jsem v lese a mluvila jsem na neskutečně krásného anděla s velkými bílými křídly. Mluvila jsem plynule a se slzami v očích jsem mu říkala o všem v mém životě o tom co mě trápí a o mé bolesti. Nikdy jsem o tom s nikým nemluvila i když jsem věděla, že by mi to možná mohlo pomoct. Potom jsem jen viděla jak ten anděl odchází. Chtěla jsem ho prosit aby se vrátil zpátky, ale už mě svíraly jiné ruce a já se nemohla hýbat. Byly to ruce ďábla. Stahoval mě pryč. Pod povrch do temnoty…

S trhnutím jsem se probudila. Byl to jenom sen. Uklidňovala jsem se v duchu. Vstala jsem z pohovky a postavila se na nohy. Charlie ještě nebyl doma jinak by mě určitě vzbudil. Podívala jsem se na hodiny. Vůbec mi nepřišlo, že bych spala tak dlouho. Bylo  půl šesté a já jsem se rozhodla začít dělat večeři. Až se Charlie vrátí z rybaření s Billim bude mít hlad. Vyndala jsem z ledničky věci potřebné k přípravě a dala se do práce.
Za půl hodiny se vrátil Charlie.

,,Ahoj holčičko.“ Pozdravil mě.

,,Ahoj tati.“ Odpověděla jsem a nasadila na svou tvář úsměv.

,,Doufám že máš hlad.“

,,To si piš.“ Řekl, když si odkládal svoje rybářské náčiní do skříně. Potom dal ulovené ryby do ledničky a šel se dívat na televizi.

Během půl hodiny jsem už měla uvařené těstoviny i s masem a volal jsem Charlieho k večeři. Vůbec jsem nemluvili. Oběma nám to vyhovovalo. Mlčky jsem jedla a zírala do talíře natáčejíc špagety na vidličku. Když jsem dojedli, sklidila jsem ze stolu a pustila se do umývání nádobí. Charlie se šel kouknout na baseballový zápas a já jsem potom odešla do svého pokoje.

Tam jsem si vzala svůj MP3 přehrávač, pustila si své oblíbené písničky a lehla si na postel. Přede mnou teď ležela jedna otázka. Co budu dělat zítra? Pro někoho by to byla jednoduchá otázka, ale pro někoho jako jsem já to byl složitý problém. Nenapadala mě jediní věc, kterou bych mohla dělat abych utekla před svými pocity. Charlie nebude doma za což bývám normálně ráda, ale nemám toho jak využít.

Musela jsem tam takhle ležet dlouho, protože jsem po uslyšela kroky po schodech. Charlie šel sice dnes spát brzo aby vstal do práce, ale já jsem taky nehodlala ponocovat. Jakmile jsem měla jistotu, že je ve svém pokoji šla jsem si vyčistit zuby a osprchovat se. Sprcha mi pomohla. Jakoby ze mě na pár vteřin smyla všechny starosti.

Když jsem vylezla ze sprchy, oblékla jsem si svoje roztrhané pyžamo a šla do postele. Po chvíli jsem se ponořila do spánku…

1.Kapitlola << Shrnutí povídek >>3.Kapitola

Autor: Terez14 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ve spárech temnoty - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře