Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Twilight trochu jinak - 8. část

bello jsem...

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Twilight trochu jinak - 8. částJe tu další díl, tentokrát je o tom co se stalo s Bellou po autonehodě.-------------pro Andreu: Představ si, že to parkoviště bylo fááákt dlouhý a že Bella se zouvá fááákt hodně rychle :D------------Budu ráda za každy komentář díky :) :o*

23.09.2009 (09:15) • Beth • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2093×

BUM!

 

Najednou se všechno seběhlo tak rychle. Někdo mě chytl za ruku a přitáhl si mě k sobě. Viděla jsem jenom jak se k nám dodávka blíží víc a víc.

Chce se snad ten blázen, co mě drží, zabít? Chtěla jsem se mu vysmýknout, ale držel mě příliš pevně.

„Klid“ zašeptal mi jen do ucha a já poznala, že je to Edward Cullen. Jak může řikat klid, když už je prakticky po nás! Auto už bylo u nás, zavřela jsem oči a z úst mi unikl jen tichý výkřik. Ozvala se obrovská rána a bylo po všem. Jsem mrtvá.

Když jsem ale zase otevřela oči, viděla jsem před sebou jenom obrovskou prohlubeninu v Taylerově autě a cítila jsem, jak mě Edward ještě pořád pevně drží.

„Je po všem“ zašeptal. Asi dvě vteřiny bylo naprostý ticho a pak se všichni rozeřvali a spěchali k nám.

„Pusť, jedu domů.“ vylezlo ze mě. Cítila jsem jak Edwardovo sevření povolilo. Ale nepustil mě.

„Nejedeš, musíš do nemocnice.“ Protestoval Edward. Najednou se mi v hlavě začali spojovat postupně události.Co tu dělá??

„Do žádný nemocnice nejedu.“ Vstala jsem a začala se obouvat. Co tu dělá? Nebyl náhodou na druhý straně parkoviště? Byl.

Za hlavou jsem slyšela že ti, kteří se už vzpamatovali k nám běží.

„Ale měla bys….“ Začal Edward nanovo, ale já se k němu sklonila a zašeptala mu.

„Myslím, že to vyřešíme kompromisem, ty řekneš, že jsem v pořádku a nemusim do nemocnice a já na oplátku zase nikomu neřeknu, že seš turbo rychlej mutant, dobrej kompromis ne?“ vpálila jsem mu do očí.

„To je absurdní“ vyjevil se, ale to už k nám dobíhali Mike s Jessicou.

„Edwar….teda Bello, jsi v pohodě?“ vykřikla starostlivě Jessica. Naposledy jsem si upravila vlasy v bočnim zrcátku Taylerova auta a pak jsem opatrně /protože led, jak víme je záludnej/ vyšla zpoza auta.

„Jasný, naprosto, ještě že stál Edward kousek ode mě a strhnul mě z cesty, jsem naprosto v pohodě.“ Úsměv. Neřekla jsem náhodou naprosto dvakrát?

„Ale přece jenom Bellu ještě odvezu domů, kdyby se náhodou dostavil posttraumatický stres“ ozvalo se mi za zádama, až sem nadskočila.

„Ale měli byste zavolat sanitku“ Cože? Podraz!!

„Edvard je tur…..“

„Myslím pro Taylera, asi je v bezvědomí“ přerušil mě Edward vážným hlasem. Najednou jsem byla mimo ohnisko dění, vystřídal mě Tayler, což bylo dobře, jak pro něj, tak pro mě. Někdo mě chytil za ruku v oblasti loktu a táhl mě k Edwardovu autu. No někdo, Edward.

„Pusť“ zaprotestovala jsem, dneska už podruhý.

„A půjdeš sama?“ zeptal se mě smířlivim tónem.

„Jo“ ke svímu autu.

„Dobře“ Edward mě pustil a já udělala čelem vzad a vydala se ke svímu Chevimu. Jak jsem čekala, Edward se nevzdal a zase mě chytil za ruku. Když se jeho ruka dotkla mojí, bylo to jako když na vás sáhne kus ledu. Rychle ruku odtáhl a znervózněl.

„Bello, prosím, nech mě aspoň, abych tě odvezl.“ Ty jeho psí oči jsou fakt hypnotizující.

Ani jsem si nevšimla jak jsem jak jsem se dostala do mojí postele, pamatuju si jenom to, že jsem nastoupila k Edwardovi do auta a už sem moc nemluvila /což se mi zdálo divný/ , no a pak jsem vystoupila a potom si už nic nepamatuju.

Perifernim viděnim jsem zjistila, že někdo bleskově vstal ze židle vedle mě.

„Jsi v pořádku?“ ozval se dosti vylekanej Edwardův hlas. Co tu dělá!?

„Co tu děláš?!“ vyjekla jsem, rychle jsem vstala a dobelhala se k zrcadlu, dobrý, nemohla jsem spát dlouho, vypadám vcelku dobře.

„No“ vypadal trochu zmateně. „Vystoupila jsi z auta a omdlela jsi.“ Vysvětloval Edward.

„Aha, tak to je v pohodě, to já takhle někdy dělám“ Co to kecám? Edward se na mě koukal, jako že mi právě přeskočilo. „Myslela jsem to ironicky?“ hlesla jsem a větu ukončila spíš jako kdybych se ptala, ne to někomu oznamovala.

„Asi nejsi úplně v pořádku, měla by sis jít lehnout a prospat se.“ Edward si zase sednul do houpacího křesla vedle postele.

„Asi bych měla“ odpověděla jsem a dřepla si na postel. Odepnula jsem si síťovaný punčochy a z pod polštáře jsem vyndala moje sexy pyžamko. Minikraťásky a tílko s plno krajkama. Když jsem si začala rozepínat bodýčko, Edward se zase bleskově zvednul a otočil se ke mně zády.

„Mohl bych klidně počkat venku“ nabídl se mi.

„Ne dobrý, já se nestydim, jo a když už seš tady, tak mi rovnou můžeš pomoct s těma háčkama, mě se dole špatně rozepínaj.“ Edward se pomalu otočil zase zpátky čelem ke mně. Měl lehce šokovaný výraz, ale beze slova ke mně přišel a háček po háčku mi bodýčko rozepl až těsně pod zadek, Snažil se, aby se mě moc nedotýkal na holou kůži, protože jak oba víme, studí.

Když rozepnul poslední háček, s úlevou jsem ze sebe bodýčko sundala, Edward se zase tryskem otočil čelem ke zdi. Oblíkla jsem si kraťasy a tričko a svalila se na postel tak, aby věděl, že se může už otočit zpátky, nevim proč s tim tolik nadělá, ve Phoneixu je to normální.

Když jsem si zalezla pod peřinu a koukla se zpátky na Edwarda, zjistila jsem, že na mě zase zírá. Zírá na mě i když je tak blízko, on je neuvěřitelnej.

„Jak se ti podařilo odmrštit to auto rukou“ zeptala jsem se ho po chvíli, když jsme se probodávali pohledy. Okamžitě před míma očima uhnul.

„Neodmrštil jsem ho, ale stáhl jsem tě z cesty“ zašeptal

„Dobře, dejme tomu, ale jak ses ke mně dostal tak rychle přes celí parkoviště?“ nedala jsem se

„Stál jsem přímo u tebe.“ Namítl, neznělo to moc upřímě.

„Jo a já jsem medvídek Pú“ už zase kličkuje, nesnáším to.

„Měla by ses prospat Bello, právě prožíváš trauma po havárii“

„Nemysli si, že se z toho vyvlíkneš, ještě si promluvíme.“ Varovala jsem ho, když už stál ve dveřích mího pokoje.

„Možná někdy ano“ Odpověděl a chystal se k odchodu.

„A Edwarde.“ Zavolala jsem ho ještě zpátky.

„Ano?“

„Děkuju“ Edward se na mě usmál jenom tím jeho dokonalím úsměvem a pak odešel.

Usla jsem prakticky hned a zdálo se mi o Edwardu Cullenovi.

-----------------další díl bude ve čtvrtek 24.9.---------------------

shrnutí

Autor: Beth (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Twilight trochu jinak - 8. část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře