Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Twilight trochu jinak - 4. a 5. část BONUS

15.09.2009 (11:15) • Beth • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1667×

Jessica

Vytrhnu jeden list papíru a začnu si na něj bezcílně čmárat. Profesorovo blábolení je opravdu velice nudné a k nepochopení.

Najednou se ozve zaklepání na dveře a dovnitř vejde nějaká dívka…..no spíš děvka. Nevím jak to zvládla, ale nasoukala se do hrozně úzkých tmavě modrých rour a jako protiklad si na sebe vzala OPRAVDU volné šedivé triko. O botách ani nemluvím….hrůza, stříbrné a vzadu s nejmíň patnácticentimetrovým podpatkem.

To musí být Isabela Swan. Šepot ve třídě zesílil. Všichni jsme na ní koukali a ona vypadala tak, jako že o tom ví.

Hned jak Isabela vstoupila, objevila se ve dveřích hlava paní Copové, která něco zadrmolila směrem k profesorovi a pak vypálila ze třídy rychlostí blesku.

„Dobrý den slečno Swan. Jaktože jste přišla tak pozdě?“ zeptal se učitel. Možná se mu ta coura líbí…čumí na ní jako na…na…já nevím na co.

„Omlouvám se, ale paní Copová se mnou musela dořešit ještě jisté záležitosti“ zašveholila Isabella. No jistě, tři hodiny s tebou řešila rozvrh hodin a mapku školy. Kdo ti to má sežrat?

„Uhm…Ano to je celá ona…Posaďte se, třeba tady vedle Jessici. Takže pokračujeme.“  Vykoktal ze sebe učitel a zatleskal, abychom se uklidnili. OPRAVDU JÍ TO  SEŽRAL!! No ale aspoň jí posadil vedle mě, pěkně si jí zpracuji a budeme nejlepší kamarádky, všechny holky mi budou závidět!

„Ahoj Isabello, já jsem Jessica, určitě budeme kamarádky.“ Velice přesvědčivě jsem se na ní usmála. Isabella mě propíchla pohledem říkající: Proboha, co to je za exotku?

„Tak Jeleno“ začala.

Ale já jsem přece Jessica!!!! „Jessica“ opravila jsem jí s úsměvem.

„Jessico, jestli chceš bejt moje kamarádka, tak mi už nikdy neříkej Isabello, jsem Bella.“ Přísahám, že až jí příště řeknu Isabello tak mě zabije.

„Dobře, promiň Belly..“ snažila jsem se to vyžehlit, ještě není nic ztraceno.

„Bella, jsem Bella a řikám ti to naposled“ Tak to bylo hodně nahlas! Všichni se na nás otočili a profesor po nás házel zlostné pohledy. A nakonec se zeptal.

„Máte nějaký problém slečno Swan?“ Teď se omluví a už si nikdy nic takového nedovolí. Vyhrála jsem!

„Ano pane profesore. Tady, Jasmína“

„Jessica“ špitla jsem. Co si to dovoluje? To je nejhrozivější učitel ve škole, u toho je lepší mlčet a šoupat nohama.

„Jessica, mi říká Isabello, nebo dokonce Belly – to je jak pro poníka! Dyžtak jsem pro všechny Bella. Díky.“ Ze zadu se ozvalo pochechtávání adresováno mě. No skvělé. Jsem za trapku.

Učitel nevěděl co říct a ta coura si mu dovolila ještě říct.

„Pokračujte“ a usmívala se při tom, jak na polární záři.

A učitel se rozkoukal a pokračoval dál. Ani jí nenapomenul!!

Ale já jsem to nevzdala. Když skončila hodina, zeptala jsem se, jestli nechce s  námi poobědvat a ona se znechucením souhlasila. Vypadala, jako že stejně nemá  na výběr.

Když jsme stáli ve frontě na oběd, přišli za námi kluci, Mike a Eric. Bella je zhlédla kritickým pohledem a myslím, že u ní zrovna nezabodovali, ale zato ona zabodovala u nich! Byli na ní nalepení pohledy, až to bylo nechutné. A troufám si tvrdit, že Mike na ní zíral víc než Eric!! To je hrůza. Mike je přece můj!Mike se s ní dal hned do řeči.

„Ahoj, já jsem Mike Newton a ty jsi určitě Is..“

„Bella. Čau.“ Vlítla mu do řeči.

„Já jsem Eric. Ahoj.“ I Eric se pokusil jí zaujmout svým šarmem, ale tomu radši ani neodpověděla.

Vystáli jsme frontu v trapném mlčení. Kluci i já jsme se Bellu báli oslovit a věděli jsme najisto, že Bella sama od sebe mluvit nezačne. Když jsme konečně přistoupili k okénku, Bella si koupila jen dietní kolu. Třeba je to anorektička!?

U stolu už na nás čekali kámoši. Hned jsem je představila, abych ukázala jak se už s Bellou znám.

Seděli tam Taylor, Ben, Angela a Lauren. To mi připomíná, pak to všechno musím povědět Lauren!

„Kdo to je?“ vytrhla mě z přemýšlení otázka Belly. Aha, právě přišli Cullenovi, takže alespoň něco jí tu zajímá.

„Kdo?“ zeptala jsem se jakoby nic a zabrala jsem se víc do svého jídla, což jsem zjistila, že je brokolice.

„No kdo asi? Ty lidi, který si právě sedli támhle k tomu zadnímu stolu.“

„Jo myslíš Cullenovi“ Myslíš si, že se ti tu rozpovídám o Cullenových? Na ty nemáš ani ty, holka. Pomyslela jsem si.

„Cože? To je rodina? Dyť to vypadá, že spolu nejmíň čtyři chodí!“namítla Bella, takže tohle není normální ani ve Phoneixu?

„No ono je to tak. Pán a paní Cullenovi je adoptovali, protože prý paní Cullenová nemůže mít děti nebo co, no a oni už takhle byli. Vždycky byla Rosalie s Emettem a Alice s Jasperem.“ Radši jsem jí to vysvětlila. Ještě aby si pak myslela, že máme v městečku divné lidi!

„Kdo je Rosalie a Emmett?“ Nedala se odbít Bella.

„No Rosalie je ta krásná blondýnka a ten tmavovlasý kluk vedle ní je Emmett.“

„Takže ten druhý pár je Alice s Jasperem“ …přikývla jsem.

„A kdo je ten poslední? Ten kluk jak je sám?“ Edward! Je opravdu k sežrání!!!!

„To je Edward Cullen, nejmladší z nich. Pěknej, co?“ Třeba alespoň v této věci si s ní budu rozumět.

„Není zrovna ošklivej“ řekla Bella. Ale pověděla to takovým tím stylem, jako že to není zrovna její typ. No aspoň mi ho nebude okupovat.

„No nedělej si moc velké naděje, nerandí…víceméně je totálně nepřístupný“ Odrazovala jsem jí. Jen kdyby se náhodou rozhodla, že se jí nakonec líbí. Všimla jsem si, že jsme upoutaly Edwardovu pozornost…no spíš Bella.

„I když teď na tebe doslova zírá“ Pitomě jsem se zachichotala jako to dělají nejlepší kamarádky. Ale štvalo mě to, proč čumí zrovna na ní, proč ne na mě??

„Nediv se, jsem nová“ chlácholila mě, ale pak se otočila jeho směrem, probodla ho pohledem stejně jako on probodával jí a pak se na něj dokonce usmála!!! Vždyť před chvílí říkala, že to není její typ!!!

„Co to bylo?“ zeptala jsem se rozhořčeně. Takhle mě podfouknout, prý to není můj typ. No alespoň on se na ní neusmál, teď je tu za trapku ona.

„Nic. Ale je nějakej divnej, tváří se jako by měl zánět varlat.“ Všichni u našeho stolu se začali hrozně smát. Cullenovi se v tu chvíli také začali smát a já se smála taky…aby se neřeklo.

„Tak já vás opustim. Je ještě patnáct minut do konce pauzy, že jo?“ ozvala se Bella potom co jsme se jakž takž uklidnili. Kam jde na těch patnáct minut?

„Ano“ odpověděla jí Angela. Možná jsem měla pravdu.

„Dobře, má teď ještě někdo biologii?“ přihlásili se dva lidé. Angela a Mike….Možná, že je opravdu anorektička…..

„Za patnáct minut budu čekat před jídelnou, jestli to teda nevadí, pudem na bižuli spolu.“ Řekla Bella Angele.

„Jasně!“ rozzářil se Mike. No snad si nemyslel, že to bylo na něj!! To si s ním ještě vyřídím.

„Angelo.“ Dopověděla Bella a Mike sklapnul pusu.

„Ehm….jasný.“ usmála se ostýchavě Angela. Ale já jsem věděla, že kdyby mohla, tak skáče až do stropu. Proč si Bella vybrala zrovna jí? Vždyť je divná…

Když pak Bella odešla, ještě chvilku jsme se bavili o zánětu varlat – jaká je to zákeřná nemoc a kdo z lidí v naší blízkosti tu nemoc měl a potom jsme zase kecali o všem možném, až do konce přestávky. Ach jo. Teď mám angličtinu….tu budou muka.

Ale až Lauren povím, že je Bella anorektička, ta bude zírat!!

Edward

Měli jsme namířeno do jídelny. Já, Alice,Jasper,Rosalie a Emmett. Další obyčejně nudný školní den, až na to, že dnes přišla do školy nová dívka. Isabella Swan. Není zrovna nejpřátelštější a všechny důrazně opravuje, že se jmenuje Bella.

„Tak jak jste přežili první tři hodiny?“ zeptala se s nevyčerpatelnou energií v hlase Alice.

„Nuda“ řekli jsme všichni čtyři dohromady.

Zrovna jsme prošli dveřmi do jídelny a šli se usadit k našemu obvyklému stolu. Jako vždy jsem si našel svou prasklinku na stropě a upřel na ní pohled. Slyším jak si o nás Jessica s Bellou povídají.

„Hej brácho, co si ta nová holka o nás myslí, po tom co jí Jessica o nás nakecala.“ Zeptal se vzrušeně Emmett.

Odtrhl jsem pohled od své prasklinky. A upřel pohled na ní. Něco mi tu nehrálo. Když jsem se na Bellu nedíval, tak jsem na jejím místě nic necítil. Žádné myšlenky..jako by to místo bylo prázdné.

„Něco tu nehraje..“ řekl jsem

Upřel jsem na Bellu pohled ještě úpěnlivěji.

„I když teď na tebe doslova zírá“ říkala zrovna Jessica. proč čumí zrovna na ní, proč ne na mě? Jessica nikdy nepřestane doufat že má u mě šanci….

„Nediv se jsem nová“ odpověděla jí Bella a podívala se na mě. Neuhla pohledem, když viděla že se na ni dívám a sladce se na mě usmála. Je krásná. Ale já se snažil skrze oči dívat až hluboko do ní, /má krásně hnedé oči/ jí jsem při tom ignoroval./bohužel/ Po chvilce se úsměv z její tváře vytratil a vystřídal ho na půl naštvaný a napůl nechápavý pohled. Pak to vzdala a otočila se. Já se ji ale dál snažil přečíst.

„Co to bylo?“ zeptala se Jessica. Co si o sobě myslí?? Ještě před chvílí říkala že to není její typ!!

„Nic. Ale je nějakej divnej, tváří se jako by měl zánět varlat.“

Celá moje „rodina“ dostala záchvat smíchu. Mě, když došlo, co ty slova znamenají, okamžitě jsem odtrhl pohled od Belly a snažil se tvářit normálně.

„Tak jsem určitě nevypadal“ namítl jsem nakonec.

„Jenom trošku bráško“ zasmála se Alice.

„No já myslim, že to Bella vystihla.“ Řehtal se Emmett jako blázen.

Vypadal tak do slova a do písmene usmíval se pro sebe Jasper.

Taky se mi to někdy stává,  že čumim jako blbec chlácholila mě zase Rosalie, ale navenek vypadala, že souhlasí s Emmettem.

O patnáct minut později už jsem seděl znuděně v učebně biologie.Najednou vstoupila do učebny Bella s Angelou. Věděl jsem, že ta chudinka si bude muset sednout vedle mě, protože to bylo jediné volné místo ve třídě. Bella se porozhlédla po třídě, nasadila znechucený výraz a šla se ohlásit učiteli, který jí poslal…no kam jinam než ke mně./lhal bych kdybych řekl že mi to neudělalo ani trochu radost/

Když prošla Bella okolo ventilátoru, dovál mi vítr její vůni. Bylo to neočekávané a neočekávaně silné! Kdo to je tato dívka? V krku mi vzplál extrémně horký plamen žízně. To není možné, aby někdo voněl takto! Jak to mám zvládnout? Neudržím se! Na chvíli jsem se podíval na protější stěnu a snažil se uspořádat myšlenky. Po vteřině mi došlo, že s vůní přišlo ještě něco. Něco co bylo velice silné, ale já si toho kvůli té hloupé krvi nevšiml. Byl to kouř. Přesněji cigaretový kouř. Který se za Bellou táhl několik metrů. Kouřila. A to hodně. Když se budu soustředit na ten kouř a ne na vůni její krve, možná by ani nemusela přít o život.

Bella si sedla vedle mě a spustila.

„Ahoj, já jsem ta holka, co se snažila bejt přátelská už v jídelně.“ Soustřeď se na kouř. Jenom na kouř!

„ Ehm…..Bella že ano? Já jsem Edward Cullen, těší mě.“ Snažil jsem se vykouzlit úsměv, ale zdálo se mi, že se mi zrovna dvakrát nepovedl. Potom jsem si posunul židli co nejdál od ní abych tolik necítil…tu….ten kouř!!

„Edwarde?“ zeptala se Bella Vypadala trochu naštvaně.

„Ehm….ano?“ Ne, nemůžu se udržet to není možné….Ale nemůžu to udělat rodině…Carslislovi, Esmé a všem dalším!

„Co máš za problém?“ Zeptala se otevřeně. Asi si všimla, že něco není tak úplně v pořádku. Klidně bych trpěl bolestí tisíce let. Kdybych jí mohl zabít. Ale to já nemohl. Jak já jí v tu chvíli nenáviděl./ I když byla krásná/ Nejradši bych jí to všechno řekl a seřval jí….ne….nejradši bych jí zabil…

„Ech…já, žádný….opravdu.“ snažil jsem se vypadat, že je mi to jedno. Od této chvíle přestávám dýchat. Už na ní ani nepromluvím. Ať si myslí co chce.

„Jasný“ řekla už opravdu naštvaně. Načež vstala a chystala se odejít.

Načež jsem se zvedla vzala do ruky svou novou učebnici a mířila ke dveřím.

„Kam jdete?“ zeptal se zmateně učitel.

„Odcházím, je mi špatně“ Odsekla mu Bella a vyhrnula se ze třídy.

Pro mě to byla hrozná úleva, protože už vedle mě neseděla, ale zase jsem měl dilema, jestli jí nemám sledovat. Někde jí chytit a zabít jí.

Někdo zaklepal na dveře.Byla to Alice. Viděl jsem v jejích myšlenkách, že viděla v jaké jsem situaci a přispěchala mi na pomoc.

„Dobrý den pane profesore. Omlouvám se, že narušuji hodinu, ale právě jsem dostala naléhavý vzkaz od matky, abychom okamžitě přijeli domů. Je mi to líto, ale Edward bude muset vaši hodinu pro tentokrát opustit.“

„Zajisté, když je to akutní, tak musíte být s matkou.“ Přikývl učitel a pak udělal gesto, kterým mě propustil z hodiny.Zvedl jsem se a co nejpomaleji, jak mi to ještě poslední zbytky lidskosti dovolovali, jsem vyšel ze třídy.

V pořádku? Zeptala se mě Alice přes myšlenky.

Jen jsem zavrtěl hlavou na znak nesouhlasu. V pořádku už to nikdy nebude.

Myslím, že bys měl navštívit naše dobré přátele v Denali. Nadhodila Alice.

„Taky myslím“

----------------------------------příští díl bude ve čtvrtek 17. 9.-------------------------------------

shrnutí

Autor: Beth (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Twilight trochu jinak - 4. a 5. část BONUS: