Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » True Face Prolog + I.kapitola

natáčení

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

True Face Prolog + I.kapitolaIsabella a její bratr Isidor žijí v dětském domově od neobjasněné smrti jejich rodičů. to jim bylo pár dnů. Jsou dvojčata, ale každý vypadá úplně jinak. A nemůžou najít žádné předky s jejich podobou. Několik měsíců před jejich patnáctými narozeninami se Isabelle začne zdát děsivá noční můra, které se nemůže zbavit. Dva dny před narozeninami konečně vidí podoby postav, které jí velice připomínají ji a bratra. Je možné, že existují démoni a andělé? A co jiné nesmrtelné bytosti? A můžou být někým z nich? Co se s nimi stane, když bude tato nerozlučná dvojka postavena proti sobě do boje na život a na smrt?... prosím komenty, kritiku, mám psát dál?

27.09.2009 (14:45) • Fiddi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2366×

Prolog

 

Přikrčila jsme se do bojové pozice a chystala se vrhnout na svého protivníka. Ve své lidské podobě jsem nevydržela ani dvě vteřiny a už jsem byla ve vzduchu nadnášena blánovitými křídli, stavbou vzdáleně připomínající netopýří křídla. Moje nohy se protáhli, osvalili a zkostnatěli a na prstech mi vyrostli dlouhé, tvrdé a jako břitvy ostré drápy. Moje ruce jim byly velice podobné, ovšem pohybovala jsme lépe jednotlivými prsty než u nohou. V levé ruce jsem držela zbraň v podobě pětizubé tyče s ostrými čepelemi na každém bodci. Můj obličej se lehce protáhl asi do lvího tvaru a narostla mi hustá černá hořící hříva, spadající mi vzadu po pas a vepředu po břicho. Nechyběl ani ocas zakončený hořícím bodcem, jako mají škorpióni. Moje oči zčernali a duhovky se roztáhli po celé ploše oka. Jako poslední se mi objevili dva malé, stříbrné rohy nad očima které prozrazovali, že i tomuto tělu vládnu já a ne démon, kterému toto tělo patří. Celá proměna mi nezabrala ani vteřinu a tak jsem se bezhlavě vrhla na bratra, který se přeměnil okamžik přede mnou. Jeho červené oči a velké, protáhlé špičáky vyrůstající z obrovské vlčí tlamy vypadali nebezpečně stejně jako drápy podobné těm mým. Rudá vlčí srst v okolí hlavy a hrudníku červeně jiskřila a prozrazovala tak útočníkovu zuřivost a neovladatelnost. Odrazil se do vzduch ve stejnou chvíli jako já a letěli jsme přímo proti sobě. Byly jsme každým okamžikem blíž. Napřáhla jsem zbraň a chystala se dát první úder.  Myslí mi proběhla myšlenka, že toto je můj první boj proti vlastní krvi. Boj na život a na smrt. Vyhraji já nebo můj bratr?

 

1.kapitola

S křikem jsem se probudila z noční můry, která se mi neustále vracela zpět. Dva démoni proti sobě měli bojovat, ale než někdo dal první úder, vždy jsem se s křikem probudila. Rozhlédla jsem se kolem a zjistila, že ležím pořád ve své posteli v mém a bratrovu pokoji v dětském domově. Rodiče zemřeli pár dnů po našem narození nevyjasněnou smrtí. Můj bratr Isidor seděl na své posteli a nešťastně si mě prohlížel. Byl o dvě minuty starší než já a byly jsme úplně rozdílní. Zatímco moje černé, husté, dlouhé, vlnité vlasy do pasu, černošedé oči rámované hustými řasami a plné, krvavě rudé rty, vynikali ve skoro bílém obličeji; jeho rovné, husté, rudé vlasy a načervenalé oči téměř zanikali na rudě opálené pokožce. Nikdo nechápal, po kom jsme měli podobu, protože ani jeden z našich předků nevypadal tak jako někdo z nás. Byly jsme oba stejně vysocí asi 178cm-vypadali jsme spíš na osmnáct-a i přes naši odlišnost, jsme se jeden od druhého prakticky nehnuli. Pořád jsme drželi spolu a bránili jeden druhého před ostatními dětmi, které si nás vůbec neoblíbili, asi protože jsme oba až moc krásní. Zítra máme slavit patnácté narozeniny a já cítila, že se něco stane, něco bude jinak. Ten pocit se dostavil hned jak jsem si vybavila ty postavy ze snu. Poprvé jsem si je mohla prohlédnout a tak moc mi připomínali mě a bratra, že jsem se začala bát, aby to něco nepředpovídalo. Nebyla jsem pověrčivá a na zlá znamení jsem nevěřila, ale cítila jsem změnu. Podívala jsem se na hodinky a zjistila, že je půl třetí ráno. Omluvně jsem se podívala na bratra a znovu si lehla na polštář doufajíc, že brzy usnu a do rána už mě noční můra trápit nebude.

 

„Isabello! Isidore! Vstávejte, máte službu v kuchyni a vy klidně spíte zatímco kuchařka potřebuje další ruce k práci. Za pět minut vás chci vidět v kuchyni!“ vrazila nám do pokoje vychovatelka Saura. Asi jako všichni tady nás neměla ráda. Teda, kuchařka Marion nás zbožňovala. Vždycky jsme jí pomáhali víc než ostatní a pracovali přes čas a ona nám za to dřív říkala pohádky, později nám dala nějakou sladkost, nebo malí dárek. Teď, když jsme byly starší, se za nás přimlouvala u majitele domova a tak jsme mívali víc času který jsme mohli trávit mimo tyto zdi. Toho jsme také s Isidorem náležitě využívali a abychom měli ještě víc volnosti, chodili jsme zpátky na minutu přesně. Jen co se za vychovatelkou zabouchli dveře, vylítli jsme z postelí a dali závod, kdo bude dřív v koupelně. Dneska jsem vyhrála a tak jsem si rychle vydrhla zuby, učesala vlasy a opláchla obličej. Hned na to jsem byla opět v pokoji a hledala svoji zástěru. Mezitím jsem na sebe natáhla černé rifle a modré triko s potiskem. Potom jsem si uvědomila, že jsem zástěru nechala v kuchyni.

„Side, běžím do kuchyně, zapomněla jsem si tam zástěru!“ křikla jsem na bráchu a už byla na chodbě. Sid byla bratrova přezdívka. Moje byla Bella.

Schody jsem úspěšně přeskočila a vlítla zadním vchodem do kuchyně, kam právě otevřela dveře Marion a s úsměvem mi podávala zástěru.

„Děkuji Marion, co bych si bez vás počala?“ rychle jsem ji objala a to už se z dálky řítil Sid.

„Myslela jsem si, že budeš spěchat vím jak Sauru nemáte rádi a ona vás také ne.“ usmála se na mě.

„Dobré ráno Marion.“ Pozdravil ji Sid když jsme procházeli do kuchyně kde se měla každou chvíli objevit Saura. Byla mladá, mohlo jí být tak 25, měla pečlivě upravené blond vlasy sestříhané na mikádo, modrozelené oči a měla na starost děcka od 10-15 let, takže u ní musíme být ještě den, než si nás vezme na starost někdo jiný. Marion bylo 44 a mezi jejími hnědými vlasy se začali objevovat i stříbrné. Měla hnědozlaté upřímné oči a široký úsměv na tváři.

Chvíli po nás přišla Saura a jen si náš zlobně přeměřila a odkráčela pryč. Pustili jsme se do práce a brzy jsme měli nachystanou snídani pro všech 47 děcek a 12 vychovatelů. Pro každou věkově rozdělenou skupinu jsme museli udělat něco jiného, takže nakonec bylo na stolech přichystáno 14 talířů s kaší, 16 namazaných rohlíků se sýrem, 10 míchaných vajíček a pro kojence 7 láhví s ohřátým mlékem. Vychovatelé si vzali většinou chleba se salámem nebo nějakou zeleninu, ovoce. K tomu všemu jsme museli nachystat 30 hrnků kakaa, 10 hrnků čaje a 12 hrnků kávy. No prostě toho bylo hodně. Potom jsme to všechno museli uchystat na stolech s příbory a asi tři minuty na to do kuchyně vlítli všechny děcka a vrhli se na jídlo. Nechyběla ani fronta na přidávání a tak se snídaně protáhla na dvou hodinovou práci. Následovalo nádobí, úklid jídelny a kuchyně a pak přípravy oběda. Vařili jsme brambory a řízky. Oběd a celé odpoledne uběhlo rychle a my jsme se po šesté hodině večer konečně odebrali do pokoje. Měli jsme štěstí, že pokoj byl jenom můj a bratra. Nikdo jiný s námi bydlet nechtěl a tak i když to byl jeden z nejmenších pokojů, mohli jsme si ho upravit jak jsme chtěli a nikdo jiný než mi a Saura nesměl bez dovolení vstoupit. Koupelna byla taky jen naše a tam jsem taky hned zamířila. Vlezla jsem pod sprchu a dobrou půlhodinku si jen užívala kapky horké vody dopadající na mé tělo. Sid to respektoval a když jsem se uráčila vylézt, ani to nekomentoval. Asi v osm hodin večer jsem usnula bezesným spánkem.

Shrnutí povídek

->

Autor: Fiddi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek True Face Prolog + I.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře