Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tma - 8. kapitola

22.06.2009 (15:30) • Lina • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3756×

Jane, ach ta Jane, někdo pravidla porušit musel, ale že zrovna ona ?

Pohled Jane:

Jmenuji se Jane Vollteriová, byla jsem pravou rukou Ara, dokud nepřišla ta nadaná Isabella. Aro se jí ujal a později z ní udělal jeho pravou ruku, na mě bez milosti zapomněl a odšoupl do vedlejší linie. Potom, co jí Aro povýšil do čela gardy místo mě, uznal jí jako svojí dceru. Zatím co mě nechal někde hnít, dřív jsem byla jeho pravou rukou já, ale od té doby co přišla Isabella se vše změnilo, já ztratila moc a Ara, ztratila jsem autoritu, ztratila jsem vše, zbyl mi jen bratr, které jsem milovala a nenávist, která mě posiluje. Všimli jste si toho minulého času? Ano jistě i mého bratra mi vzala, nejdříve byl na mojí straně a říkal, že jí nenávidí za to co způsobila, už jen svým příchodem, ale postupem času jsem cítila jak se mi brat začíná vzdalovat, postupně jsem začala zjišťovat, že i mého bratra si získala za přítele. Vzala mi vše, vzala mi bratra, vzala mi Ara, vzala mi moc, vzala mi hodnost, zbyla mi jen ta nenávist k ní, která přetrvá dokud se jí nepomstím.

Proto hledám jakoukoliv možnost se jí pomstím a nebo zbavit, když myslím jakoukoliv, myslím to vážně, když jí ublížím,zraním, nebo jen způsobím nepatrnou bolest v tom jejím ledovém srdci dosáhnu své pomsty, i kdybych za to měla jít do cely za tu pomsty mi to stojí,ona mi vzala vše a za to zaplatí.

A zrovna dnes, když k nám zavítala rodina Cullenových se mi k tomu naskytla příležitost. Trénovala s Felixem své smysly, na začátku jejího boje dorazila do sálu část rodina Cullenových, kteří se zaujatě dívali na zápas, který se odehrával přímo před nimi, další  dva chyběli, ale po chvíli dorazili i ti poslední členové té jejich rodinky vegetariánů, Po boji Isabely a Felixe se měl odehrávat další boj, kterého se měli účastnit, nejen ti nejlepší z gardy, ale i Jasper, což se mi náramně hodilo do karet, dávali mi to šanci uskutečnit můj plán, pokud se zdaří, nikdo nebude vědět, že jsem tu vůbec byla a já konečně budu moc být volná od té skličující nenávisti, která mě tíží  už pár let.

Teď nastala ta chvíle pomsty, teď jí ukážu pravou bolest, stačí, když dá dolů ten štít a je moje, až ucítí tu bolest bude si přát jediné a to zemřít. A na tu chvíli se neskonale těším.

Začali bojovat a já čekala na tu správnou chvíli, kdy začnu používat svojí moc, ale pořád se nedostavovala  a já už se začala bát, že můj geniální plán selže, pomalu, ale jistě začali ubývat bojovní, dokonce i můj bratr, který je tak dobrý bojovník jí neuštědřil jedinou ránu, ba ani se jí nedotkl a už byl na zemi a vztekle se rozčiloval nad prohrou, to mu patří.

A pak konečně, po tom krátkém boji nastala moje chvíle. Zbyl už jen Jasper a Isabela, kteří kolem sebe kroužili a propalovali se pohledem, teď nastala moje chvíli, nejdříve oslabím její mysl lehkým útokem bolesti, bude si myslet, že je po tom boji vyčerpaná a nic neřekne, až dostane první ránu zvětším bolest a potom ještě víc a víc až se bude válet po zemi a já uslyším ten krásný křik bolesti, který mi konečně uleví od nenávisti.

Začali bojovat a já uskutečňovala svůj plán, pomalu jsem začala používat svou moc a tím jí způsobovala nepatrnou bolest, která jí rozhodí koncentraci.

Můj plán po minutě zabral, Jasper jí trefil pěstí do břicha a když letěla vzduchem poslala jsem k ní mnohem silnější vlnu bolesti.

Zkřivila se jí tvář do bolestné grimasy a já jsem se tomu musela zasmát, jak slastný pocit je, když vidíte bolest upíra, kterého nenávidíte.

Ale můj plán tak zcela nevyšel nespadla a neprohrála, ale ladně se v letu otočila a dopadla na nohy, které se jí pod bolesti podlomili.

Vyslala jsem k ní další vlnu bolesti tu nejsilnější, ale nic si ní neudělala, po chvíli na sobě dala znát bolest, tvrdě oddechla a zakřičela "Nech toho" a při tom se chytla za hlavu. Jasper k ní přiběhl, ale jakmile ucítil její pocity plné bolesti tak musel odstoupit, ale to už tam nebyl sám přišel tam Aro a starostlivě si Isabelu prohlížel, což mě dohnalo k další vlně nenávisti a já se neudržela a poslala k ní tu největší bolest, které jsem byla schopna.

Isabela jen slabě vykřikla, ale já jsem neměla čas si ten výkřik ani užít, protože mě náhle a bez varování chytli silné ruce pod krkem a mrštili mě přes celou místnost, kde jsem narazila do zdi.

Pohled Edwarda:

V jejích myšlenkách jsem náhle uslyšel bolest a pak zas a zas a pořád silnější, což znamená jen jediné, někdo na ní používá moc. Nevím proč, ale najednou jsem dostal nutkání jí ochraňovat i za cenu svého života.

Bez přemýšlení jsme začal pročesávat každou mysl  v místnosti, až jsem našel jednu plnou nenávisti a vzteku, která působila Belle tu neskutečnou bolest.

Okamžitě jsem za těmi myšlenkami utíkal a nepřemýšlel nad ničím, než jen nad tím,  že jí musím ochránit.

Ten dotyčný, ten kdo Belle způsoboval bolest nebyl nikdo jiný než Jane, s největší rychlostí, kterou jsem dokázal jsem jí chytl pod krkem a než stačila použít svojí moc už letěla vzduchem a narážela do zdi.

Najednou bylo v celé místnosti ticho, tak neproniknutelného, že byl slyšet každá nádech, to ticho přerušil až ten nejkrásnější hlas.

„Díky" řekla.

Nahle se celá místnost naplnila myšlenkami, ale zvláštní bylo, že všichni mysleli na tu samou otázku. Proč to udělal, proč jí zachránil? Ale každý si na ní odpověděl jinak. Jasper si myslel, že jí miluji, nejen proto, že jsem jí zachránil, ale i z mých pocitů, jeho myšlenku sdílela i Tanya, Alice a Rosalie, ale každá v jiném podaní. Carlisle, byl jen rád, protože mu záleželo na Arovi a to znamená, že i na Belle, Esme si myslela, že jsem hodný, že jsem to pro ní uděl,  Emmet, byl jen rád, že jsem se účastnil a tak mě konečně viděl bojovat, byl s toho na větvi.

To co se stalo potom jsem opravdu nečekal.

Pokráčko příště, dneska jsem víc nestihla.

Pokráčko až mě napadne jak pokračovat, ale mělo by se oběvit brzy, už se mi něco rýsuje. Tak jsem zvědavá jestli se vám to bude líbit.

Pro vás napsala Lin

Autor: Lina (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Tma - 8. kapitola: