Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tma - 11. kapitola

15.07.2009 (10:08) • Lina • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 3245×

Přátelství

Pohled Belly:

Po tom co jsem otevřela dveře k mým dvou svěřencům pro mě začal tvrdý týden plný tréninků a procvičování mocí, radění a bojování a pořád dokola.

Když mě ti dva poprvé spatřili měli v očích chlad a nezájem, když jsem jim řekla, že je budu cvičit vysmáli se mi, ale po tom co jsem na ně zavrčela spolu s Edwardem už to nebrali jako vtip a vzpírali se, řekli “Nebude nás přece učit ženské, ne?“ tuto reakci jsem přesně čekala byla jsem na ní připravená, stačilo na ně použít mojí moc a bylo po vzpoře a já mohla začít s tréninkem, samozřejmě s pomocí Edwarda.

Když jsme je začali trénovat, byla to zábava a hodně jsem se sblížila s Akimem a Devilem, stali se z nás přátele a proto trénink nebyl boj, proti nepřátelům s nucený respekt, ale zábava, která byla občas docela srandovní.

Pokud se jedná o vztah Edwarda a mě, stali se z nás velmi dobří přátelé, nebála se jsme mu říct žádné tajemství a byla jsem si jistá, že mě podpoří, což také v době tréninku mnohokrát udělal a tak mi moc pomohl. A předchozí opovržení ? Bylo ta tam, nejen proto, že se z nás stali přátelé a on měl možnost mě poznat, ale také proto, že změnil názor na Ara a to kvůli jeho moci, která mu pomohla odhalit pravdu, odhalit to, že Aro je hodný a že nerad někoho posílá na smrt.

Proto dny s ním ubíhali jako voda, vždy ráno jsme trénovali schopnosti, potom jsme se vrhli na boj a po třech dnech tréninku, už nebylo co je učit, byli sice novorození, ale chovali se velmi chytře a kultivovaně, což mě velice překvapilo. Oba dva byli velmi chytří a mazaní, nenechávali se unést tak moc instinkty, jak by to bylo předvídatelné u novorozených a tím nám mnoho usnadnili trénink.

Aro se za námi hodil dívat každý den, aby zjistil jak pokračuje trénink jeho ceněných talentů, když viděl, že do jejich tréninku dávám mnoho mých osobních chvatů, zahlédla jsem v jeho očích otazník, jako by se ptal o má za lubem. Kdyby jen věděl co za tím stojí, snad by mi je nikdy nedal na výcvik, ale já chci odtud už pryč a tak mi zbývá jen jedna možnost a to vycvičit tyto dva, abych z nich udělala ty bojovníky mě tak podobné, abych konečně byla uvolněna a mohla si žít svůj vlastní život mimo Vollteru. Neříkám, že se za nějakých sto let nevrátím, ale chtěla bych alespoň na chvíli vypadnou a odpočinou si od boje a od neustále hrozícího nebezpečí. těla jemuž kolikrát odejít, ale vždy jsem byla potřeba pro svoje schopnosti a nikdy bych nebyla uvolněna ze služby “ochrana země před prozrazením upírů “ ale teď, když zde budou lepší a silnější talenty než jsem já, mohu opustit Vollteru bez výčitek. A až budu uvolněna konečně snad budu  moc žít tak jak jsem vždy chtěla. Nebudu neustále muset snášet ty jejich pohledy typu “to je ta o pije zvířecí krev“ nebo “jak jí muže pít vždyť je to hnus“ nebudu neustále riskovat život v boji a snad konečně budu žít klidnou a nudnou věčnost po které tak prahnu.

A tak trénink proběhl velmi rychle a tak nám Aro dal po zbytek týdne “dovolenou“ teda tak to mu říká Aro. Nejdříve nás, ale pochválil za dobře vykonanou práci a řekl ať nezapomeneme na ten slavný ples. Mi oba mu samozřejmě slíbili, že nás tam uvidí. No a to byli ty slavné tři dny s Edwardem plné tréninku a mi konečně mohli vyjít ze dveří tělocvičny.

„Tak co budeš dělat teď když nám skončil úkol“ zeptala jsem se ho zvědavě, možná až moc. S úsměvem na rtech mi odpověděl „No tak po tom tréninku si asi zajdu na lov a pak si půjdu koupit oblek na tu slavnost, protože jak vidím a vnímám“ přitom si poklepal na čelo „ tak moje sestřička pořád cvičí což znamená, že mi oblek nekoupí“ a zatvářil se mučednicky, což mě rozesmálo.

„ A mohla bych s tebou na ten lov i na nákupy, potřebuji někoho kdo mi schválí model na ples a zatím jsi tu jen ty, kdo by mohl pomoct a navíc jsi můj přítel, prosím“ zeptala jsem se ho váhavě a nasadila prosík a gestikulovala rukama.

„No já bych také potřeboval poradce, protože já nákupy nějak nemiluji a na lov semnou půjdeš“ přikázal na oko přísně.

A tak jsme se vydali na lov, já ho vyvedla z hradu tajnou chodbou přímo do lesa a potom už jsme si šly každý po své kořisti, já utíkala ze medvědem mým oblíbeným, chvíli jsem si s ním hrála, ale pak mě začal nudit a já jsem se něj už celkem hladově vrhla a hltala tu lahodnou tekutinu, která hasila ten požár v mém krku. Když jsem dopila uslyšela jsem za sebou smích a tak jsem se prudce otočila, abych zjistila kdo se to směje a samozřejmě, že to nebyl nikdo jiný než Edward.

„Co je tu směšného?“ zeptala jsem se malinko se pousmála, jeho usměv byl totiž nakažlivým a tak neodolatelný.

„No právě jsem zjistil, že máš ráda medvědy a jak jsem viděl jak si s ním hraješ tak jsem si vzpomněl na jednu velice směšnou příhodu, která se stala mému bratrovi, když si hrál s medvědem“ dořekl a pořád se mu cukali koutky, které se zvedli do oslnivého úsměvu.

„Aha“ řekla jsem dosti omámeně, asi si toho všiml a jeho úsměv se ještě více se zvětšil.

„Tak jdeme na ty nákupy?“ zeptala jsem se, abych zahnala tuhle trapnou chvíli.

„Jistě, jen mě naviguj do obchodu s oblečením moc to tu neznám víš“ řekla a já už běžela do města, do obchodu, který má ještě takhle pozdě otevřeno, zamířila jsem tedy do “upíří obchodu“ jak mu říkáme, nejen proto, že je otevřený pozdě večer, ale také kvůli tomu, že v něm obsluhují upíři. A náhle jako by si to Edward uvědomil „ A bude někde ještě otevřeno“ jen jsem přikývla a naznačila rukou ať běží zamnou.

Když jsme vešli do “upířího obchodu“ okamžitě ke mně přiběhla prodavačka a začala se mě ptát potřebuji.

„No asi nejdříve oblek na něho, včetně košile, kalhot, saka a bot, nejlépe v černé barvě a košili v bílé barvě a pro mě společenské šaty “ odpověděla a mile jsem se na ní usmála.

Nejdříve nám přinesla obleky, které si Edward vyzkoušel a vždy když vyšel z kabinky, tak  jsem z měj nemohla zpustit oči, on se vždy jen zasmál a začal si ze mě utahovat. Nakonec po tom náročném výběru mezi dvě obleky, ve kterých vypadal jako bůh jsem vybrala ten klasický, vše černé až na košili ta je bílá, potom si stačí dokoupit kapesníček, který si strčí do kapsy u saka, jeho barva se určuje podle barvy šatů partnerky, ale  to vyřešíme potom, teď je řada na mě.

Pokaždé když jsem vylezla s kabinky mě ohodnotil až jednou vybral vítěze, poznala jsem to z toho, že ze mě nemohl spustil oči, tyto šaty se mi také mimořádně líbili, byly modré barvy, dlouhé až k zemi, měli větší výstřih a odhalovali celá záda, byli velmi přiléhavé a tak zdůrazňovali mé křivky, k těmto šatům byly i doplňky a boty, takže jsme po půl hodině měli oblečení a byli jsme připraveni k odchodu, ale najednou jsem si vzpomněla na ten kapesníček.

„Jaký chceš kapesníček do saka? Teda jakou barvu?“ dodala jsem když jsem si všimla jeho nechápavého pohledu.

„Asi modrý, je to moje oblíbená barva“ řekl

„No většinou se, ale určuje podle barvy šatů partnerky a pokud vím zatím mám modré šaty jenom já, teda promiň já nevím jestli tvoje partnerka má tuhle barvu šatů, promiň“ po tom co jsem naznačila jsem si připadala malinko trapně, ne malinko, ale hodně, nechtěně jsem naznačila, že si mě vybral za partnerku, jsem fakt ale trouba.

„To nic, řekl taky trochu vykolejeně, nevím jakou mají barvu Tanyiny, takže přesto vezmu to modrou jestli ti to nevadí, teda ohledně těch šatů“ řekl taky rozpačitě.

„Ne nevadí“ odpověděla jsem.

Po té trapné chvilce při nákupech mezi námi na chvíli převládlo rozpačité ticho, které jsem prolomila a tak jsem oživila naší konverzaci.

Tři dny uběhli jako voda a mi jsme byli u mě v pokoji a neustále si povídali a vyměňovali si názory na hudbu, styl boje a různé věci o které jsme se zajímali už jsme o sobě věděli vše, ale přesto jsme měli pořád o čem bavit, až jednou k nám vtrhla jeho sestra a začala na Edwarda ječet.

„Jak si ti jako představuješ koupit si oblek sám, vždyť víš jak ráda pro vás nakopánu, jen doufám, že je hezký, když jsem přišla do toho vašeho “upířího obchodu“ tak mi řekli, že tam prý nějaký Edward byl s Izy a hned jsem věděla koho myslela, tak mi přece ukaž ne, jestli nemá zaběhnou ještě pro jeden.“ řekla celkem rychle a než jsem stačila mrknou tak jí ho Edward přinesl ukázat ze svého pokoje, který má hned vedle mě, ale samozřejmě spojený s Tanyou, která pořád trénuje to jediný důvod proč jsem byla nákupech s ním a proč je tady a povídáme si, kdyby tu byla nemám ho ani na minutu.

Když Alici ukázal ten oblek, jen přikývla, že ho schvaluje a pak okamžitě vyběhla z pokoje za ostatními členy její rodiny.

„Už je čas na přípravy ples začíná za pět hodin a já se musím připravit, takže zatím ahoj, uvidíme se na plese“ řekla jsem mu, když jsem se podívala na hodinky a uvědomila jsem si kolik je hodin a s omluvným úsměvem jsem ho vystrkovala ze dveří.

„Tak na plese“řekla a nehal mě se začít připravovat.

Pro vás napsala Lin

Autor: Lina (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Tma - 11. kapitola: