Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » This is hell, but I love fire - 5. kapitola

05.10.2009 (10:45) • Crystal • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3835×

5.kapitola

Zalezla jsem si do koupelny, svlékala se a dala si horkou sprchu. Tohle mi jako jedno z mála věcí chybělo. Nechala jsem na sebe téct vodu a relaxovala. Asi po patnácti minutách jsem vylezla, zabalila se do ručníku a začala si vysoušet vlasy. Po chvilce jsem vzhledla a poprvé za dobou co jsem upír jsem se podívala do zrcadla. Ten pohled mě vážně zaskočil. Osoba na kterou jsem se dívala se mohla krásou rovnat Rosalii. Kdybych jako upír neměla tak dobrou rovnováhu, spadnu na zadek.
Ta osoba byla neskutečně krásná, jediné co její krásu kazilo, byly karmínově rudé oči. Ale jinak byla dokonalá. Nemohla jsem uvěřit, že ona jsem já. Promnula jsem si oči, ale ona tam byla stále.
Nakonec jsem uhnula pohledem a dosušila se vlasy. Zabalila jsem se do ručníku a přemístila se před šatnu. Nemohla jsem uvěřit svým očím.  Tolik oblečení pohromadě jsem ještě neviděla. Ani v obchodě, snad možná jen v šatně od Alice.

Začala jsem se prohrabávat oblečením, abych našla něco co bych si mohla vzít na sebe.
Nakonec jsem našla černé džíny a zelené tričko s potiskem. Rychle jsem se oblékla, šla dolů za Tanyou a nahodila nevinný výraz.

Scházela jsem ze schodů a viděla Tanyu na sedačce před televizí s další upírkou – Kate?
„Ahoj,“ pozdravila jsem. A obě vzhlédly.
„Měla jsi pravdu,“ řekla ta druhá upírka překvapeně. Tanya vstala a  šla ke mně.
„Ahoj, Bello, Irina. Irino, Bella,“ představila nás.
„Nechceš si s námi zajít na lov něž dorazí Kate s Eleazarem. Už musíš mít určitě žízeň,“řekla mi Irina.
„Moc ráda,“ řekla jsem s dokonale zamaskovanou nechutí. Nesmím se tu zdržet moc dlouho. To lovení zvířat bych asi nesnesla.
„Kate a Eleazar by se měli brzy vrátit, půjdeme jen do nedalekého lesa. Souhlasíš?“ ptala se Tanya a u zářivě se usmála.
„Samozřejmě,“ řekla jsem. Irina  a Tanya rychle vyběhly z domu. Já běžela za nimi s menším zpožděním, ale za chvilku jsem je dohnala. Po pár minutách jsme doběhly do lesa. Mírně jsem zpomalila a nadechla jsem se.  Ucítila jsem veliké zvíře. Myslím že medvěda.

Oproti sladké lidské vůni páchl nevábně a hořče. Rozběhla jsem se a nechala se unášet instinkty.
Když jsem uviděla velkého medvěda, zpomalila jsem a přikrčila se.
Chvíli jsem vyčkávala a pak skočila. Svalila jsem medvěda na zem a zakousla se.
Krev medvěda byla oproti lidské hořká. Nechápu jak to někdo může pít celý „život“.
Po minutě jsem dopila a jeho mrtvolu jsem dala pod kořeny mohutné borovice.
Běžela jsem zpátky na kraj lesa a cestou jsem si ještě ulovila srnu, která chutnala ještě hůř než ten medvěd.

Doběhla jsem na okraj lesa a tam už čekala Irina.
„Tak co? Jak ti chutná zvířecí krev?“ ptala se plná očekávání.
„Nebylo to tak špatné. Vlastně mi docela chutnala.“ řekla jsem s úsměvem na rtech.
Vypadá to, že jako upírce mi lhaní jde o hodně líp. Irina si toho ani nevšimla.
Ve skutečnosti to chutnalo… prostě fuj. Dalo by se přirovnat k tomu, že by před vás někdo dal hamburger a tři dny starý, suchý chleba. Co byste si asi vybrali?
Asi po minutě jsem uslyšela běžet Tanyu a tak jsem se otočila. Doběhla k nám a zastavila se.
„Tak co lov?“ zeptala se.
„Nebylo to špatné. Měla jsem medvěda a srnku,“ řekla jsem.
„Už bychom měly jít, Eleazar i Kate už tam asi jsou,“ řekla a rozběhla se. Já s Irinou jsme ji následovaly.

Po chvilce už jsme vcházely do domu. Zamířily jsem do prostorného pokoje s televizí a krbem.
Na sedačce jsem zahlédla další dva upíry – Kate a Eleazara.
„Ahoj. Máme hosta!“ řekla Tanya zvonivým hlasem. Oba vstali, aby mě mohli přivítat.
„Jmenuju se Isabella Swanová. Moc ráda vás poznávám,“ řekla jsem.
„Také tě rádi poznáváme Isabello. Já se jmenuji Kate, tohle je Eleazar.“ řekl a ukázala na upíra po jejím boku.
Neměla bys nic proti kdybys nám pověděla svůj přiběh a jak ses o nás vlastně dozvěděla?“ zeptal se Eleazar. Já sem místo odpovědi kývla na souhlas.

Začala jsem mluvit. Řekla jsem jim o Forks, Cullenových. Jak mě zachránili před Jamesem, o nevydaření narozeninové oslavě. Jak mě opustil, o vlkodlacích, Viktorii, mojí přeměně a i to jak jsem „nedopatřením“ zabila kamarádku.

„Je mi moc líto, že jsi musela tohle všechno prožít,“ řekla Kate smutným hlasem.
„Tvrdíš, že ti Edward nemohl číst myšlenky i když si byla jen člověk?“ ptal se se zájmem Eleazar.
„Ano, je to tak,“ odpověděla jsem popravdě.
„Isabello, ty jsem velmi silný psychický i fyzický štít,“ řekl mi.
„Cože jsem?“ řekla jsem s vyvalenýma očima.
„Štít. A to velmi silný, někoho s tak silným štítem jsem ještě nikdy nepotkal.  To že máš psychický štít znamená, že si dokážeš chránit mysl. Například před čtením myšlenek, nebo psychickým útokům od Jane nebo Aleca. Fyzický štít… můžeš zaštítit svůj pach, zabránit, aby ti Alice viděla budoucnost, nebo Jasper ovládal emoce. Předpokládám, že kdybys cvičila, dokážeš zahrnout do štítu libovolné množství lidí nebo upírů,“ tím skončil svůj projev.
„Aha…“ řekla jsem překvapeně.

<< Shrnutí >>

__________________________________________