Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Temný Úplněk- 3.NEZNÁMÁ HROZBA

Interview magazine


Temný Úplněk- 3.NEZNÁMÁ HROZBADalší díleček :) doufám že se bude líbit. Jen bych potřebovala vědět jestli se vám to líbí a máte zájem o to abych pokračovala :) díky moc :)

Venku už byla pořádná tma, když jsme přijížděli před maminčin dům. Maminka seděla před domem na verandě a hlavu měla v dlaních. Edward vystoupil jako první a šel mi lidskou rychlostí otevřít dveře. Pomalu jsem vystoupila z auta a mířila směrem k domu. Edward mě doběhl a položil mi paži kolem pasu.Cítila jsem jak se celý napjal, ale vůbec jsem neměla tušení proč. ,,Edwarde?´´ zkusila jsem na něj promluvit. ,,Někde v okolí se potuluje nějaký upír a má pěknou žízeň. Řeknu ti, že tvoje maminka má veliké štěstí, že jsme tady.´´ Cítila jsem jak se mi zrychlil dech, i když jsem jako upír vůbec dýchat nepotřebovala. Byl to jen jeden ze zvyků který mi zůstal z mého lidského života. Řeknu ti že tvoje maminka má veliké štěstí, že jsme tady. Přemýšlela jsem nad Edwardovými slovy. Co tím asi myslel? Co to bylo za upíra? Na myšlenky už mi však moc času nezbývalo pomalu jsme se blížili k domu a teď už jsem stála dva metry od maminky. Co mám říkat aby nebyla ještě víc smutná? Cítí se tak jak jsem se cítila já ,když mě Edward tenkrát opustil pro moje dobro? Ale on žil a já to věděla. Phil je teď však nadobro pryč a mamince ho už nikdo nevrátí. Ani kdyby skočila z útesu jako tenkrát já. Na co to vůbec myslím? Musím být mamince oporou. ,,Mami?´´ řekla jsem poichu. Pomalu vzhlédla a na tváři se jí udělal lehounký úsměv. ,,Bello? Co ty tady?´´ zeptala se ochraptělým hlasem. Vycítila jsem, že už dlouho nespala. ,,Mami je mi to tak líto.´´ řekla jsem směrem k ní a pomalu se přibližovala abych jí objala a utěšila. ,,Ach Bello.´´ natáhla ke mně ruce. Já se jí pomalu dotkla a přitiskla ji k sobě. Jakmile ucítila moji tvrdou a ledovou kůži trošičku  s sebou cukla, ale potom mě objala silněji. ,,Mami měla by ses prospat.´´ kárala jsem ji. Podívala se na mě zmučeným pohledem a přikývla. Pomohla jsem jí vstát a odvedla ji do ložnice. Za zády jsem uslyšela něčí chůzi. Byla to Alice a šla za mnou svým tanečním krokem. ,,Bello měli bysme jít na lov.´´ upozornila mě. Sama jsem už cítila, že mi ubývá sil, ale copak jsem tu mohla nechat maminku samotnou? Teď mě potřebuje víc než jindy. Dívala jsem se do její spící tváře vypadala tak ztrhaná tak smutná. Cítila jsem bolest nad jejím utrpením. V obličeji byla celá bílá a čelo měla celé zvrásněné. Kdybych mohla udělala bych cokoliv jen aby byla zase šťastná. Najednou se o mě opřeli něčí ruce. Pomalu jsem se otočila a za mnou stál Edward.
,,Bello vážně by si měla jít na lov´´
,,Já nemůžu. Podívej se na ni. Je celá zoufalá.Nemůžu ji tady nechat.Vím jak těžký to pro ni musí být.´´ to jsem ale neměla říkat.Ublížila jsem tím Edwardovi.Ještě pořád se nesmířil s tím jak předtím odešel a nechal mě tu.Neustále si to dával za vinu.
,,Promiň to jsem neměla jsem hloupá.´´ vyhrkla jsem jako omluvu.
,,Ty? To já jsem ten kvůli kterému jsi trpěla! Ty jsi nikdy nic neudělala Bello. Kdy to konečně pochopíš? To všechno já.´´
,,Nechci se o tom bavit. Bolí to.´´
,,Promiň. Bello pojď si zalovit. Alice tu zůstane a než se tvoje maminka probudí budeme zpátky.´´
Nakonec jsem tedy souhlasila a šli jsme s Edwardem do nedalekého lesa na medvěda. Na jídlo jsem sice teď vůbec nemyslela, ale nechtěla jsem přece ublížit mamince. Co by se asi mohlo stát kdybych nebyla na lovu moc dlouho.
Když jsme s Edwardem dolovili běžela jsem co nejrychleji zpátky k domu. Maminka už seděla s Alice na verandě a popíjely kávu.
,,Dobré ráno.´´ pozdravila jsem. ,,Ahoj holčičko. Jakpak si se vyspala? Promiň že jsem vám včera neodestlala byla jsem moc unavená.´´ omlouvala se mi maminka. Proč se mi omlouvá? Ona se nemá co omlouvat. ,,Mami to nic nebylo.´´ dostala jsem ze sebe. ,,Proč se mi omlouváš?´´ ptala jsem se zděšeně právě přišla o manžela, ale omlouvá se že nerozestlala. Chudák maminka musí teď prožívat hotová muka.
Dnes nastal ten den. Jdeme na pohřeb. Edward říkal, že od našeho příjezdu už žádného upíra necítil ani neslyšel. To mě trošku uklidnilo a tak jsem už nemusela být tak ostražitá a nemusela jsem za maminou pořád běhat jako její ocásek. ,,Mami je čas´´ volala jsem směrem ke koupelně, kde se maminka připravovala. Alice s Edwardem už seděli v autě. Po chvíli vyšla maminka a mohli jsme vyrazit.....



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Temný Úplněk- 3.NEZNÁMÁ HROZBA:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!