Další ... snad se bude líbit :)
27.04.2009 (19:03) • betuli • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1812×
Alice mi stála po levé ruce a Rosalie po pravé. Svírali mě pevně okolo remen a vlekly mě do domu. Nevěřícně jsem na ně koukala a potom jsem se otočila na Edwarda. Na tváři měl úsměv a v rukou svíral Renesmé. ,,Edwarde? Proč mi to děláš copak už mě nemiluješ?´´ křičela jsem na něj zoufale. Ale on se jen dál usmíval. Co se to dějě? Je to nějaká kletba? Co se to děje s mojí rodinou? Podívala jsem se Alici do tváře a uviděla tam něco zvláštního. Úsměv? Zamyšlení? Radost? Ona má radost. Alice má radost, že já trpím? Proč se usmívá? V Rosalině tváři bylo vidět jak se zlobí ale její úsměv se dral na povrch. Takže všichni tady mají radost, protože já trpím. Určitě je zasáhlo nějaké kouzlo. Nějaké moc zlé a oni už mě nemají radi. Nemá mě rád ani můj vlastní manžel. Můj Edward. Jak mi to mohl udělat? Jak mi mohl takhle ublížit? Pomalu jsme scházeli do domu. Alice mě vedla k ní do pokoje a Rosalie si někam odběhla. ,,Alice? Proč?´´ ptala jsem se jí a v mém hlase bylo jasně slyšitelné to zoufalství, které jsem cítila. Alice jen zakroutila hlavou. ,,Ty mi nesmíš odpovědět?´´zeptala jsem se. Alice jen němě kývla a potom se podívala směrem k našemu pokoji ze kterého vycházela Rosali a v ruce držela něco malého. Pořádně jsem se na to podívala. Byl to drobný zapalovač. Takže mě chtějí zničit. Proč? Tuhle otázku si posledních pár minu nemůžu odpustit. Moje rodina se mě chystá zničit. Podařilo se mi můj štít dostat pryč a nahlas jsem si pomyslela. Edwarde nevim co se dějě,ale strašně moc tě miluji. Sbohem. Alice přikývla směrem na Rosalie a poručila mi. ,,Tady si sedni a nehýbej se!´´ ,,Já- já pořád tomu nerozumím.´´koktala jsem a hlas se mi zlomil na poslední slabice. ,,Zavři oči.´´ poručila Rosalie. Tentokrát jsem ji neposlechla a upřela na ni pohled. ,,No tak bude to!´´ zuřila Rosalie. Pomalu jsem zavřela oči a rozhodla jsem se říct svoje poslední slova předtím než mě Alice s Rosalie zničí. ,,Omlouvám se.´´ prohlásila jsem s vyklepaným hlasem. Oči jsem měla zavřené a celá jsem se klepala. Tohle je moje poslední minuta, takhle jsem si to nepředstavovala. Nemyslela jsem si, že tohle Edward někdy dovolí, že mě nechá zničit svými sestrami. Slyšela jsem jak se ke mě blížili něčí kroky. Byla to Alice. ,,Neboj nebude to bolet´´ pošeptala mi tak potichu aby to Rosalie nemohla slyšet. Jak to myslela. Nechtějí mi snad ublížit? Ale co jiného by jinak znamenalo jejich chování? Potom jsem si vzpomněla na Jaspera. Doufám, že je někde pryč, protože tady v téhle místnosti by asi nevydržel. Moje zoufalství a strach. ,,Děkuju.´´ zašeptala jsem Alici, ale oči jsem nechala zavřené. Najednou jsem na svých víčkách ucítila něco měkého. Hladkého. Oni mě malujou? Nechápala jsem co dělají. Nejprve mě chtějí ublížit a teď tohle. Mají snad nějaký rituál jak mi ublížit. Přemýšlela jsem jak to asi bude vypadat až mě budou trhat na kousky a pak až mě budou pálit. Bude to bolet?
Mohly uběhnout minuty nebo dokonce hodiny, a pak mi někdo poklepal na rameno. ,,Můžeš otevřít oči.´´ byla to Alice. Bylo to divné po takové době vidět zase světlo. Alice se na mě dívala zkoumavým pohledem, ale usmívala se. ,,Chceš se vidět?´´ zeptala se mě. Vidět? O čem to mluví. Co mi to s Rosali udělali? Zničili mi obličj a teď chtějí vidět jak se budu tvářit až to uvidím? Budu mít snad úplně zničenej obličej a budu vypadat jako nějaký monstrum. To by sedělo Edward vždycky říkal, že je monstum, protože je upír, ale já si to nikdy nemyslela. Teď jenom potvrdím jeho názor. Já budu monstrum.
,,Bello?´´ zapískala Alice svým zvonivým hláskem. Vzhlédla jsem a podívala se jí znovu do tváře. Potom jsem sklouzla pohledem do jejích dlaní. Držela v nich zrdcadlo. Copak mi chce ještě víc ublížit a donutit mě abych se po tomhle do toho zrdcadla podívala. ,,Alice proč?´´ ptala jsem se.
,,To vymyslela Rosalie,´´ odpověděla mi vesele ,,byl to od ní skvělý nápad. No a Edward s tím pak souhlasil.´´
,,Myslela jsem že mě máte rádi-´´ skočila mi do řeči jako vždycky, když si stála na svém.
,,Ale Bello o čem to mluvíš?´´ zvedla ruce a to zrdcadlo namířila přímo naproti mě.
odkaz na 14. kapitolku http://stmivani.wz.cz/10-fanfiction-od-vas/temny-uplnek-14-kraska/?PHPSESSID=bcaeaf7d7347024df507a783df3fe4fd
Autor: betuli (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Temný úplněk-13.Strach:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!