Další kapitolka :) snad se bude líbit... :) děkuju vám co to čtete a dávate komentáře :)
24.04.2009 (20:00) • betuli • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1806×
Cesta domů byla strašná. Pořád jsem musela myslet na Volturiovi. Vždyť Phil je ten koho chtějí a ani o tom neví. Po chvíli jsem si vzpomněla co mi před pár dny na pláži v LaPush řekl Edward: Může ti našeptávat myšlenky. Je to skvělý dar. Když u tebe stojí dost blízko a zaměří se na tebe může úplně měnit tvé rozhodnutí. Malinko jsem sebou trhla, naštěší se Edward zrovna koukal z okna a byl plně zabrán do rozhovoru s Emmettem, tak se na mě neopodíval a nezeptal se co se děje. Rozebírali strategii pokud by došlo na boj. Renesmé mi položila svojí malinkou ručičku na tvář a zeptala se mě. Maminko copak se děje. Potichounku jsem jí odpověděla ,,Nic spinkej je to ještě kus cesty.´´ a znovu jsem se ponořila do svého zamyšlení. Takže Phil má schopnost ovládat lidi okolo sebe. Ale nevšimla jsem si, že by svůj dar někdy použil. Třeba o něm zatím ani on sám neví. A co když ho budou chtít Volturiovi za každou cenu? Pomůžou nám zase naši přátelé, abychom je zastrašili? Nebudeme po nich chtít moc? Vůbec jsem netušila proč si takovéhle otázky pokládam, když na ně stejně neznám odpověď. Pak mě ale najednou napadla jiná věc. Jak to bude s maminkou. Bude se chtít stát upírem? Nebo se budeme muset odstěhovat, aby na nás zapoměla a už se s ní nikdy nevidět? Bude si myslet, že už nejsem její dcera. Najednou moje myšlenky zase začali směřovat jiným směrem. Co když se ale maminka rozhodne, že se upírkou stane. Bude chtít být vegetariánka, jak si říkali Cullenovi. Odejde s Philem někam sama a budebe se vídat jen občas nebo dokonce vůbec? A jestli se tedy doopravdy rozhodne být upírem bude mít nějaký dar? Jaký by to asi mohl být. Přemýšlela jsem usilovně. Maminka taková křehká, milá. Bude něco jako Alice nebo Esmé. Z mého zamyšlení mě probral až něčí hlas. ,,Bello. Lásko jsme doma.´´ byl to Edward kdo na mě promluvit tím sametovým hlasem a pak mě oddařil svým neodolatelným úsměvem.
,,Jo jasně.´´ vykoktala jsem.
,,Něco se děje?´´zeptal se ustaraně.
,,Ne nic. Jen přemýšlela jsem,´´vymlouvala jsem se ,,jsme tu nějako brzo.´´
,,Celou cestu si byla mimo. Na co si myslela?´´ ptal se mě. Mám mu říct pravdu? Je to to nejlepší? ,,Bello?´´ promluvil a natáhl se pro Renesmé. ,,Je s tebou něco?´´ pomalým pohybem jsem mu ji podala. Spinkala tak klidně. Vypadala jako andílek. Ucítila jsem jak se někdo blíží. Zvedla jsem hlavu a uviděla Esmé a za ní se vlekla Rosalie. ,,Myslím že Rosalie se zlobí.´´ řekl mi Edward tak tichounce, že jsem to mohla slyšet jen já. Proč se Rose zlobí? Copak jsem jí udělala? ,,Co? Co?´´ptala jsem se Edwarda.
,,Prozradila si mi její tajemství. Pamatuješ?´´
,,Ksakru.´´ na nic víc jsem se nezmohla. Věděla jsem, že si zasloužím její vztek a byla jsem připravená, že se na mě bude zlobit, ale tohle není ten nejvhodnější okamžik. Právě jsme přijeli. Pomalu jsem si sáhla na medailonek od Jacoba, který mi dal jako dárek za moje a Edwardovo výročí a začala jsem ho obracet v ruce tam a sem. Musela jsem opatrně, protože kdybych trochu přitlačila hned by bylo po něm a to jsem nechtěla byl nádherný. Na slunečním svitu se krásně lesknul a odrážel sluneční paprsky. Vzhlédla jsem a Rosalie stála přímo naproti mě. V očích jí bylo vydět jak se zlobí. Bylo to však už pár dní, ale jak bylo vidět její zloba a naštvanost z ní nevyprchaly. ,,Rose já ti to vysvětlím.´´ promluvila jsem tichým hlasem.
,,Ty! Proč si mi to udělala?´´ v jejím hlase už ale nebylo znát nic,že by byla předtím naštvaná. Byla smutná.
,,Promiň. Nechtěla jsem ti ublížit. Jen nechci abys toho jednou litovala.´´ zdálo se že mým slovům uvěřila a po tvářích se jí roztáhl úsměv. Nevěřícně jsem se podívala na Edwarda. Ten jen přikývl. Nevím co viděl v Rosaliných myšlenkách,ale nic špatného to nebylo. ,,Myslím že tohle si zaslouží.´´ odpověděl na Rosalinu myšlenku. ,,Co já? Edwarde? Přece nejseš na její straně-´´ nestihla jsem to ani doříct a už mi do řeči vpadla Alice. ,,Rosali? Myslím že můžeme?´´ ,,Co můžeme?´´ Nechápala jsem jak mě v tom Edward mohl nechat. ,,Jo to bude velkej trest za to co si mi provedla.´´ řekla Rosalie a táhla mě do domu. ,,Edwarde?´´ vykřikla jsem. Ten jen pokrčil rameny a usmál se. Copak mě už nemiluje nebo co se dějě
odkaz na 13.kapitolku http://stmivani.wz.cz/10-fanfiction-od-vas/temny-uplnek-13-strach/?PHPSESSID=15e65622a01e82e3f9f0ed22e50c5e66
Autor: betuli (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Temný Úplněk- 12.Pomsta:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!