Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Temný Úplněk 1. Ztráta

07.04.2009 (20:24) • betuli • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2741×

1. ZTRÁTA

Ležela jsem na posteli a přemýšlela o tom co se nám přihodilo minulou zimu. Brzy bude Nessie 1 rok ,ale vůbec na to nevypadá, všichni si myslí, že jí  musí být nejmíň 5 let. Myslela jsem na to jak by mohlo být nebezpečné kdyby tenkrát došlo na boj. Kdo by asi vyhrál? Měli bychom alespoň malinkou šanci je porazit? A kdybysme je porazili kdo by převzal jejich vládu? Ne my bysme je neporazili... Bylo dobře ,že to vzdali a odešli. ,,Nemysli na to´´ ozvalo se z chodby a já slyšela jak se Edward blíží. ,,Už to děláš zase.´´ řekla jsem mu trochu nabroušeně ale on se jen usmál a sedl si vedle mě. ,,Ano lásko co dělám? Poslouchám.´´ odpověděl mi s ledovým klidem a políbil mě do vlasů. ,,Čteš mi myšlenky a -´´ nestihla jsem dořít. ,, Já? Sama to děláš. Necháváš mě nahlídnout ti do hlavy.´´ Jo trochu si za to možná můžu. Už se ani nemusím moc snažit  a můj štít najdenou zmizí. Už je to dlouho co mě Zafrina  učila. Teď už to dokonale ovládám, ale odčas se to nepovede a můj štít zmizí na dýl než bych si přála a to pak Edward slyší vše i to co bych nechtěla.On má z toho pochopitelně radost, že mi může nakouknout do hlavy, ale mě to někdy pořádně vytáčí. ,, Bello?!´´ zatřásl se mnou. ,, Jo promiň přemýšlele jsem.´´ ,, O čem? Chci znát každou tvojí myšlenku.´´ Usmál se na mě svým krásným úsměvem, který tak miluji a lehounce si mě posadil na klín. ,,Jako bys to už nevěděl.´´ odsekla sem a seskočila mu z klína a vydala se podívat za Nessie. ,,Bello no tak? Co je s tebou?´´ ptal se mě a bylo vidět , že je z toho smutný. ,,Edwarde se mnou nic není. Jen mě to už trochu všechno unavuje. No dobře jsem upír´´ řekla jsem to slovo  s takovým zvláštní pocitem a hned jsem si rozmyslela to co jsem chtěla říct a rychle jsem vymyslela nějakou náhradu Edward by to asi nepochopil. ,,jo jsem upír a to znamená ,že asi nemůžu být unavená ale jsem. To stálé předstírání před Charliem ,že jsem někdo jiný a před Angelou a Jessicou.
Já už nejsem člověk.´´ ,,Bello tohle nejsi ty. Co tě trápí? Si stejně mizerná lhářka i jako upírka.´´ Odhalil mě copak se mi to zase nepovedlo a můj štít mě nechráni? Dobře nebylo to kvůli tomuhle. Rosalie totiž pořád básní o malých dětech a pořád se snaží být co nejvíc času s Nessie. To mi ale nevadí. Ať je klidně s Ness ,ale nemusí mi pořád vyprávět jak mi závidí, že já jsem máma a ona ne. Pro tentokrát se rozhodla, že si najde nějakou pěknou blondýnku a přesvědčí Emmetta ,aby s ní měl dítě a pak tu ubohou dívku zabije a děťátko si nechá. S tím ale sama moc nesouhlasí. Nezvládla by tu představu, že to děcko není její ale Emmetta a té dívky. Proto má i záložní plán. Jedno málé si promění. S tím by zase nesouhlasil celý zbytek . Není to tak dávno co tu byli Volturiovi a chtěli zneškodnit celou naši rodinu kvůli Nessie, která teď v klidu spala ve vedlejším pokoji. ,,Bello?´´ zavolal Edward a chytil mě za ruku. ,,Dobře. Rosalie-´´ ,,Co je s Rosalie?´´ ptal se Edward. ,,Dneska večer chce vyjet mimo město někam hodně daleko a proměnit si nějaké malé dítě.´´ dostala jsem ze sebe a připadala si jako zrádkyně. ,,Jakto že o tom nic nevím? ´´ křičel Edward rozlobeně. ,,Tajila to. Edwarde nepokoušej se tomu zabránit. Je zoufalá. Vidí že mi dva máme Ness ,ale ona takové štěstí nemá. Vím že je to bláznovství, ale je to její rozhodnutí.´´,,Bello! Kvůli jejímu hloupému rozhodnutí nebudeme přece všichni zničeni!´´ ,,Edwarde hlavně nedělěj nic čeho by si pak litoval´´ ,,Jdu si s Rosalie promluvit  hned!´´ dopověděl to a odešel pryč.
Po chvíli se zbudila Ness a vyžadovala si moji pozornost. Chvíli jsem si s ní hrála a potom jsem šla zavolat Alici.
,,Ahoj Alice.´´
,,Ahoj! Co se dějě zníš tak divně.´´
,,Alice asi jsem něco zvorala. Řekla jsem Edwardovi co se Rosalie chystá udělat.´´
,,Bello jak tě to napadlo? Rose tě roztrhá.´´
,,Já vim. Ale no já si taky nemyslim, že je to nejlepší nápad to co se Rosalie chystá udělat.´´
,,To vím taky ale když si Rose postaví hlavu. Bello ale tohle si dělat neměla.´´
,,Ale jaktože si mě neviděla a nepokusila ses mě zastavit?´´
,,Měla jsem důležitější věci. Promiň. Blíží se k nám zase Volturiovi aby se podívali na Renesmé.´´
Při tom slově to se mnou škublo a trochu jsem zavrčela. Co jen můžou chtít? ,,Klid Bello´´ ukliňovala mě Alice. ,,Chtějí se jenom podívat ne jí nebo nám ublížit.´´ to mě trochu uklidnilo.
Potom jsem se s Alice rozloučila a šla se podívat na Nessie. Byla v šatně a zkoušela si oblečení. V tomhle po mně asi nebude. Stašně jí baví se převlékat a ráda se nechá od Alice do všeho oblékat. Prohlížela se v zrdcadle a smála se svým krásným zvonivým smíchem. Je začátek srpna a venku je strašné teplo. Šla jsem se taky převléct a pak jsem vzala Ness a šli jsme společně k Autu ,které jsem dostala od Edwarda po přeměně. (tzv. auto na potom) Jeli jsme dolů do La Push za Jacobem. Hranice byly zrušeny a tak jsem nemusela Ness Jacobovi předávat na hraniční čáře.
Když jsme tam dojeli Jacob už stál před domem a za zády měl něco schovaného. Ness se automaticky rozběhla k němu a já šla pomalu z ní. ,,Ahoj Jaku´´ pozdravila jsem. Pozdrav mi oplatil úsměvem. ,,Jacobe to je pro mě jé´´ zavolala Ness jakmile byla u něj. Musela myslet tu věc za jeho zády. ,,Ne to je pro maminku. Zítra to bude rok co je paní Cullenovou.´´řekl Jacob a šel směrem ke mně. ,,Dík Jaku to si nemusel.´´ snažila jsem se o nevzrušený tón ale nepovedlo se. Jacob vycítil jak sem šťastná že si vzpoměl. Vytáhl malou krabičku co skovával za zády a podal mi jí. Pomalu jsem to otevřela a byl v ní malý medailonek. Takový krásný a na sluníčku se zlatavě třpytil. ,,Jééé Jaku to je nádherný.´´ ,,Líbí se ti? Otevři to.´´ řekl celý šťastný Jacob nad mojí reakcí.  Vzala jsem za malé zapínání a otevřela medailonek. Uvnitř byla krásná fotka na které jsem byla já s Edwardem a Nessi. ,,A kde seš ty?´´ ptala jsem se celá zvědavá, protože Jacob určitě něco vymyslel proč tam není.  ,,Já?´´ napínal mě ,, Já jsem tady´´ a ukázal na můj náramek, který mi daroval loni na oslavě zakončení studia. ,,Tady?´´ ptala jsem se nevěřícně. ,,Na žádný fotce to nebylo ono. Nikde mi to neslušelo a myslím že si zasloužíte trochu soukromí alespoň v tvém medailonku, když už jsem u vás pořád nalezlej.´´ řekl Jacob a začal se potichu smát. ,,Ale prosimtě nám nevadíš-´´ ani jsem to nestihla doříct a Jake mě přerušil. ,,Myslím že támhle na tebe někdo čeká´´ a ukázal do dálky k lesu. Stál tam Edward a vypadal smutně. ,,Jo jasně. Tak si to tu s Ness užijte a odpoledne se uvidíme u nás v chaloupce.´´ dala jsem Renesmé pusu a rozloučila se s ní. Rozběhla jsem se směrem k Edwardovi. Ten se jenom pomalým krokem blížil ke mně. ,,Edwarde?´´ zeptala jsem se nevěřícně když jsem se podívala do jeho zmučeného obličeje. Vůbec jsem nevěděla co to mohlo znamenat. Přišla jsem blíž k němu a objala ho. ,,Je něco s rodinou? ´´ mlčel  ,,Edwarde mluv!!´´ napomenula jsem ho a znovu se na něj podívala. ,,Ne s naší upíří rodinou-´´ řekl ale já mu hned skočila do řeči. ,,Charlie? Rene? Phil? Nebo kdo? Edwarde co se stalo?´´ ,,Bello možná bysme měli jet za tvojí matkou do Phoenixu. A nebo já pro ni sjedu a dovezu ji sem.´´ Takže je něco s maminkou? ,,Co se stalo? Mluv!!´´  ,,Phil měl zápas a špatně se postavil. Od jednoho protihráče dostal pálkou do hlavy a bohužel už mu nebylo pomoci. Je mi to líto Bello. Je mi líto tvé matky.´´ silněji mě objal. Kdybych mohla brečet brečela bych. Úplně přesně jsem si dokázala představit jak se teď maminka asi cítí. Jak jsem se cítila já když jsme s Alici jely do Itálie a ani jedna jsme nevěděli jak to s Edwardem a s námy dopadne. Maminka právě ztratila milovanou osobu. Phila. On tak mladý tak zdravý. ,,K-kdy?´´ vykoktala jsem. ,,Dnes ráno. Pojď Bello pojedem tam.´´ snažil se mě Edward uklidnit. Pomalu jsem šla vedle něj a silně svírala jeho ruku která mě držela kolem pasu. Maminka ztratila milovanou osobu. Byl to její Edward. Opakovala jsem si stále dokola. ,,Bello klid já jsem tady.´´ říkal Edward když jsme jeli jeho Volvem na letiště. Zase se mi naboural do myšlenek to mi bylo jasné. Teď jsem byla oslabená takže to asi nebylo tak těžké. Teď jsem si přála jediné být zase člověk a smět usnout a utéct od všeho. Moc jsem nechápala proč mě Philova smrt tak bolí. Phil byl sice fajn ale moc jsme se nevídali. Došlo mi to až pak dýl strašně mě bolela myšlenka na to ,že já bych nepřežila Edwardovu ztrátu. Musím se pokusit to mamince co nejvíc usnadnit a odvézt ji pryč z Phoenixu kde by jí to Phila připomínalo. A to znamenalo jediné. Buď bude bydlet u Charliho  a nebo bude muset vstoupit do tajuplného světa plného upírů.

Autor: betuli (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Temný Úplněk 1. Ztráta: