Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Světlo v temnotě 5.část

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Světlo v temnotě 5.částCo se stane, když se Samuel setká s Lucil beze svědků?

05.06.2009 (09:00) • tilo21 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1275×

 Věděla jsem, že je to on. Jeho vůně. Slyšela jsem, jak mu buší srdce. Byl na mém oblíbeném místě, kde se louka v lese dotýká skály nad oceánem. Vede sem jen malá stezka. Jak jí našel? A co tu dělá?

 

Opět mě přepadla touha lovit. Bylo by to tak jednoduché. Nikdo tu není. Mohl by přeci spadnout ze skály. Nemusela bych ani ochutnat kapku jeho krve. I lidé vraždí, tak proč ne já? Mám přeci dostatečný důvod. Ohrožuje mne, mou rodinu, všechno na čem mi záleží.

 

Vjel do mne vztek. Chce mě o všechno připravit? Před očima se mi vynořila má rodina. Ana by s tím nesouhlasila. Vím to, ani Carl, ani Eric a James. Neublížil nám. Nic neprovedl. Zatím. Ale mám čekat, až něco udělá?

 

Věděla jsem, že neuvažuji realisticky, ale nemohla jsem si pomoc. Ta bestie ve mně, věděla, že nás může ohrozit. Rychle jsem se k němu přibližovala. Rychle na lidské poměry.  Věděl o mně, jeho srdce nyní bouchalo rychleji.

 

Otočil se ve chvíli, kdy jsem stála u něho. Ucukl. Musel se polekat mého výrazu. Černé oči a běs ve tváři. Rychle však našel svou vyrovnanost, alespoň navenek, srdce se zastavovalo a bouchalo v nepravidelných intervalech.

 

„Chceš mě zabít?“

 

Jak jednoduchá otázka. Řekl ji tichým hlasem. Klidným hlasem. Jen to srdce ho zrazovalo.

 

„Ano chci.“

 

„Tak proč to neuděláš?“

 

No tak proč? To bych také ráda věděla. Chvíli bylo mezi námi ticho. Poté pokračoval se zaníceností v hlase. Ta zanícenost byla bolest.

 

„Jsi přeci upír. Monstrum, co vraždí nevinné lidi. No tak dělej! Slyšíš? Jsi vrah. Zrůda.“

 

Jeho slova bolela. Zabodávala se někde tam, kde mělo být srdce uvnitř mé hrudi. Pálili mě oči. Nejsem vrah, já nejsem zrůda. Nevybrala jsem si tento život. Nemá právo mě soudit. Opět ten vztek.

 

Musel rozpoznat mé pocity vzteku. Otočil se a utíkal pryč. Jak naivní. Byl to přeci jen člověk. Věděl, že jsem upír a nevěděl, že ho doženu velmi rychle? Dala jsem mu náskok. Byl už skoro u své motorky, ale byla jsem tam dříve. Pobavila mě jeho rozmrzelost a v úsměvu jsem odhalila své špičáky.

 

„Já tě chci také zabít.“ Šeptal velmi tiše.  A v ruce držel kolík.

 

Zasmála jsem se. Ti lidé a jejich pověry. Ještě mi řekne, že spávám v rakvi. Z té představy se mi udělalo mdlo. Nesnáším stísněné prostory. Miluji volnost a svobodu.

 

„Tebe a celou tvou rodinu.“ Opět ten tichý šepot.

 

Při jeho slovech mnou projel záchvěv. Až doteď,  jsem byla schopná kontroly nad svým jednáním, ale při zmínce o mé rodině má kontrola vzala za své.

 

Skočila jsem směrem k němu s takovou rychlostí a silou, která překvapila oba dva. Strhla jsem ho k zemi, ale padla jsem také. Jeho krk byl tak blízko. Cítila jsem pulzy v krční tepně. Chtěla jsem. Tak strašně moc jsem chtěla. Ale nešlo to. Překvapila mě jeho blízkost, vůně jeho pokožky. Já nechci být monstrum, nechci být vrah. Prosím, prosím nechci.

 

Pomalu, velmi pomalu jsem zvedla hlavu. Ležel pode mnou celý ztuhlý, překvapený mým útokem. Jeho dech mi hladil tvář. Bylo to tak příjemné.  Už zase mě pálili oči. Dívala jsem se do těch jeho. Byl stejně překvapen jako já. Zračila se v nich otázka, ale také očekávání a odhodlání.  Jeho ruce se pomalu zdvihaly. Všechno jsem měla rozmazané. Dotkly se mé tváře. Palci mě jemně pohladil pod ušními lalůčky a přitáhl si mou hlavu. Cítila jsem, jak rychle dýchá, ale nebyl to jen jeho dech, ale i můj.

 

„Pane Bože, musím to udělat.“ Po těchto slovech mě políbil. Velmi zlehka. Jeho rty byly teplé. Ty moje musely studit jak led.  Zavřela jsem oči. V hlavě mi migrovala změť myšlenek.

 

Znovu mě políbil, ale teď s větší důrazností. Nebránila jsem se. Z hrdla se mi ozval tichý sten, který mě vyděsil a vrátil zpět do reality. Mlha před mýma očima se rozplynula. Rychle jsem se mu vytrhla a vyskočila na nohy. Během sekundy jsem byla u své motorky. Stačilo jen nastartovat a ujet. Utéct to jediné mě teď zajímalo. Hezky rychle pryč.

 

Na lesní pěšině jsem ani nerozsvítila světlo. Viděla jsem dost jasně, větve stromů a keřů na kraji lesa.

Cítila jsem jeho horké ruce na mých čelistech a jeho horké rty na svých. Zrychlovala jsem, ale nedalo se tomu ujet. Začalo pršet a cesta lesem byla obtížná. I přesto jsem stále zrychlovala. Pokaždé utíkám.

 

Ležel jsem na zemi ještě hodnou chvíli. Co se to stalo? Zaútočila na mě a pak? Byla tak blízko, ale nic neudělala. Nezabil mě. Když odvrátila hlavu od mého krku a podívala se na mě, byl to smutek ,  co se zračilo v jejích očích? A když ano, tak nad čím? Nad tím, že to neudělala nebo, že to nebyla schopná udělat? Vždycky jsem si myslel, že upíři jsou krvelačné šelmy, které se nezastaví před ničím. Ale tuto dívku něco zastavilo a vím jistě, že jsem to nebyl já. Musí být sakra silná, že mě nezabila. Byla tak blízko.

 

Uvědomil jsem si, že se nechci zvednout. Zůstat ještě chvíli  tak, jak jsem byl s ní. Nevím, co mě to napadlo. Když jsem viděl její oči, měl jsem najednou silnou touhu chránit jí. Obejmout a políbit. Byla tak překvapená, když jsem ji uchopil tvář. Dýchala rychle, přestože upíři dýchat nemusí. Její pokožka byla chladná a pevná. A ty rty. Přes všechen ten chlad to bylo po čertech dokonalé.

 

Jak jsem mohl políbit upírku?  Rychle jsem se zvedl. Tak to nebylo to, co jsem si sliboval, že udělám, až nějakého upíra potkám. Chtěl jsem ho zabít a ne se s ním líbat. Co jsem to provedl? Jenže někde tam uvnitř mi hlásek našeptával, že to chci udělat znovu. Že chci, aby mi opět ležela v náručí a že sem si jist, že ona to chce také.

Autor: tilo21 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Světlo v temnotě 5.část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře