Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Svět bez mojí lásky - 8.kapitola

24.10.2009 (16:15) • Lela • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2090×

Seděla jsem na pohovce a čekala až se Alice, Ness a Rose rozloučí se svými polovičkami. Já seděla uraženě na gauči dole v obýváku. Momentálně jsme se s Edwardem jen hádali. Ness to velmi těžce nesla. Zapomněl mě pozvat na ples! Nezdvořák jeden! Takže místo toho, abych se s ním líbala nahoře v pokoji, seděla jsem a vymýšlela pomstu.

Rose, Ness a Alice konečně slezli ze schodů. „Konečně. Už jsem si myslela že to tu nepřežiju.“

Obě se na mě usmály a pak Alice zavelela „Jedeme!“ Nasedly jsme do porshe a jeli směr New York.

Stála jsem v kabince, na sobě jsem měla tmavě modré šaty, místy lehce průhledné, byli na úzká ramínka po stranách, přes prsa na šňůrku. Alice je na mě navlíkla před třemi vteřinami. Vykoukla jsem ven kde čekala moje dcera, nejlepší kamarádka a sestra. „Já nevím.“ Alice se na mě usmála.

„Tohle Edwarda naštve. Dostatečně.“ Pak jsem se šla převléknout a Alice zaplatila šaty. Nakonec jsme se dohrabali do auta které přetékalo taškami s šaty, doplňky, botami, sponkami, korunkami a spodním prádlem.

„Alice, to by už mohlo stačit, za chvíli budeme potřebovat další auto.“ připoměla jsem jí. I Ness a Rose které narozdíl ode mě nákupy milovali už toho měly dost. Alice nás protáhl asi 20 000 obchody.

Dorazily jsme domů. Edward tam samozřejmě nebyl. To se dalo čekat od toho hajzla! Ale už by mě to ani nemělo překvapit. Jako dokonalý plán na pomstu jsem vzala to, že jdu s Mikeovým vnukem na ples. Ano, slyšíte správně. Na ples. S Peterem. V den plesu mě, Ness a Rose zahnala Alice do koupelny a nepustila nás odtamtud dlouhých 15 hodin!

„Alice, už toho nech!“ okřikla jsem jí když mi znovu začala předělávat vlasy. Alice, Rose i Ness už byli hotové, jen u mě se nemohly schodnout na účesu. „Hotovo Bello!“ vypískla Alice a pak jsme se valily do auta.

Tělocvična bla ohromná. Byla vyzdobená balonkama a vypadala tak obří. Alice, Jasper, Rose a Emmett hned šli tancovat a samozřejmě celý sál pozoroval jejich dokonalý valčík. Já čekala na Petera. Omluvil se mi SMS že ještě musí vyzvednout svojí sestřenku na letišti a že hned dorazí. Šla jsem se projít ven. A najednou mě něco drželo tak že jem se nemohla hnout.

„Alice! Uhni! Jdu se jenom projít!“ okřikla jsem jí. Ale ona mě nevnímala

„Bello! Nesmíš tam!“ začala mě prosit.

„Alice!“ nechala jsem větu vyznít do prázdna. Alice mě umučeně pustila a já se koukla za roh. Ach! Tak to bolí vidět Edwarda...jak líbá jinou dívku. Okamžitě jsem se stáhla nazpátek a sesunula se na zem. Pak jsem začala vzlykat a Alice mě odtáhla do auta. Nakonec jsme všichni jeli domů kvůli zkaženému večeru.

Doma se Emmett a Jasper dali do vystěhovávání Edwardových věcí. Nakonec měl všechny věci před barákem. Ale ani to mě neutěšilo. A já věděla co musím udělat.

8.kapitola Láska nevydrží věčně

Začala jsme do svého kufru házet věci. Brala jsem oblečení ze skříně a bylo mi jedno, co to bylo. Rychle jsem zacvakla kufr a došla k autu. Musím doufat že mě v Denali přijmou.

Přijela jsem před jejich dům. Alice mi dala do auta navigaci s uloženou polohou jejich domu. Než jsem stihla vystoupit stály venku. „Vítámě tě Bello, budeme rádi když se u námi rozhodneš chvíli přečkat.“ promluvil Eleazar.

„Děkuji.“ zašeptala jsem a Carmen mě mlčky odvedla do mého pokoje. Připravily pro mě pokoj. „To Alice.“ vysvětlila a já jen kývla.

„Chtěla, abys jí pak zavolala.“ zamumlala a odešla. Tušila jak se musím cítit. Lehla jsem si na postel a vytáhla z kabelky mobil. Vytočila jsem Alicino číslo a zavolala jí. Po třech zapípáních se ozvala.

„Promiň, musela jsem z dosahu Edwarda. Právě se hádá s Carlislem a s Esmé. Hrůza.“ Musela jsem se usmát. „Díky za ten pokoj.“

„Nemáš zač. Doufám že se někdy vrátíš.“ poslední slova byla spíš zašeptaná.

„Alice, je mi to líto, ale Jasper ti určitě řekl jak se cítím...“ taky jsme šeptala. Pak se Alice nadechla a odpověděla

„Já to vím, ale vysvětli to Ness. Dám ti jí k telefonu.“

„Dík,“ zašeptala jsem a pak jsem uslyšela hlas mojí holčičky. „Mami!“ zašeptala a vzlykla „Ness... Máš ještě Jaka, zvládněte to spolu ano. Já se vrátím.“ snažila jsem se jí uklidnit.

„Dobře, mami.“ zašeptala a pak to típla. Hodila jsem mobil spátky do kabelky a zavrtala se pdo deku.

V Denali jsem byla už třetí měsíc. Když jsem byla na lovu zazvonil mi mobil. Měla jsem dvě možnosti. Buď to vzít a přijít o velkého medvěda a nebo to nevzít a přijít o možné varování či zprávy. Rozhodla jsme se že to vezmu.

„Bello! Konečně! Musíš zdrhnout! Edward se pohádal s ní a jede za tebou. Tvrdí že to bylo náhlé zatmění mozku a že ona mu zatemnila mozek nějakým kouzlem. Jane jede za tebou. Mějte se ve Volteřře.“ poslední slova šeptala a já letěla nazpátek. Když jsem dorazila Carmen mi podala tašku s mými věcmi a pak smykem zabrzdila Jane. Rychle skočila ke mně do auta a mi ujížděli.

Bylo to vtipné, ale my ho prostě nechtěli potkat. Ani jsme nemluvili. Když jsme dojeli na letiště vystoupily jsem z auta, vzali svoje věci a vzali to poklusem do haly. Koupili jsme si dva lístky do Itálie a věděli, že už nás nebude stíhat. Po pěti minutách jsme byli v letadle a letěli za Arem. Určitě nás rád uvidí. Alec se vrátil už před půl rokem.

Vystoupily jsme z letadla a tam už na nás čekala černá limuzína. Když jsme vystoupily v soukromých garážích okamžitě nás přivítal Aro. „Jane, Bello, stýskalo se nám po vás.“ podívala jsem se na něj a tak Aro radši mlčel.

„Jane, můžeš jít, ale Bello, s tebou potřebuji mluvit.“ syknul a pak mě chytil za ruku. Táhnul mě k sobe do kanceláře a tam mě posadil na židli.

„Promiň za tu surovost, ale stále mě štve že ti nemůžu čít myšlenky.“ zamumlal a pak vešla Heidy. S nádherným asi dvou a půl letým chlapečkem. Byl strašně podobný Edwardovi....ale i mě. Jak je to možné?

Aro asi pochopil na co myslím a promluvil „Sami nevíme. Ale z jeho myšlenek vím že jsi jeho matkou a Edward jeho otcem. Mám teorii, že když jsi skočila do ohně, abys ho zachánila prokázala jsi velkou lásku v něj a z té lásky vznikl on. Nikdy s tebou nebyl spojen jako Ness, ale je to tvůj syn.“ zakončil Aro svůj proslov.

A Heidy mi podala dítě. Chlapec se na mě usmál „Ahoj mami. Jmenuju se Edward.“ Měl nádherný hlas. Mileráda jsem Arovi slíbila že se o něj postarám. Akorát jsem musela do města nakoupit jídlo. A tak jsme navečer když už nesvítilo slunko vyrazily.

Edward se mě držel za ruku protože už uměl chodit a to moc dobře. Ale stejně jsme ho chvilkama poponášela. Už jsem měli všechno. Oblečení, potravu a hračky když vedle nás zabrzdilo žluté porshe. Asi tušíte kdo to byl.

A hned za Porshem zastavil Mercedes. A pak vylezla Alice. „Je skoro stejné jako to, co mám ve Forks...“

A pak se na mě podívala. „Bello? To je...“ promluvila. Kývla jsem hlavou. A pak vylezli všichni ostatní a Edward se nechápavě díval.

„Mami? Jsou to oni?“ Všichni pochopily, koho tím myslí.

„Ano, Wille.“ zašeptala jsem. Říkala jsem mu Will. Pak jsem ho popadla a zašeptala „Budeme utíkat ano?“ kývl hlavičkou a já si ho vzala do náruče. Než mě kdokoli stihl zastavit utekla jsem jim. Bylo to zbabělé, ale správné. Vyčerpaně jsem se v paláci zhroutila na postel. Will vylezl ke mně a pak mě pohladil „Mamí...já bych je rád poznal.“ Jen jsem vzlykla a podívala se na něj

„Já vím, Wille, ale já bych mu pak odpustila.“ Will mě objal a snažil se mě tím uklidnit.

Jsem opravdu moc ráda že mojí povídku alespoň někdo čte. Taky se omlouvám že se mi nepovedlo vložit celou 7. kapitolu, proto začátek této je dokončení 7. Taky bych Vás ráda upozornila, že už bude následovat jen jeden díl.

Autor: Lela (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Svět bez mojí lásky - 8.kapitola: