Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Svět bez mojí lásky-5.kapitola

20.10.2009 (09:31) • Lela • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2312×

5. Smrt nebo život?

Edward (ráno)

Seděl jsem v letadle a sledoval svítání. Krásná část dne.

Škoda že jí vidím naposled. Ucítil jsem jak mi v kapse od kalhot zvoní mobil. S povzdechem jsem ho vytáhl a podíval se na jméno volajícího.

Alice.

Jí ale muselo dojít že jí to nezvednu. Takže mi Alice chce dát najevo že už jedou za mnou. Velmi pomalým pohybem jsme jí to típnul a pak se podíval na displej. 15 nepřijatých hovorů a 5 SMS zpráv. Začal jsme od SMS. No co, nějak se zabavit musím. První psala Alice.

Musela jsme jim to říct.

Jsme na letišti.

Pak Nessie

Tati, prosím nedělej to.

I mě je bez maminky smutno, ale musím s tím vydržet.

Jak by ti bylo kdybych se zabila já?

Pak Emmett

Brácha, máš smůlu, myslím že tentokrát se ti taky nepovede nechat je aby tě zabily. Jsme ti v patách!

Esmé

Edwarde, prosím. Nedělej to. Stačí že Nessie má jen jednoho rodiče. Nemusí přijít i o tátu.

A znovu Alice

Všichni vědí že SMS nepomůžou. Myslím že jestli to přežiješ, ukamenuju tě. Všichni chtějí vědět jak to dopadne. Ještěže se k nám přidal i Jake a Ness. A...kdyby jsme to nestihly, tak si vzpomeň že tě máme všichni rádi.

Musel jsem se usmát. Ty SMS byli hodně upřímné. Rychle jsem vypnul mobil a pak ho strčil do kapsy. Podíval jsme se na hodinky.

Už jenom pár hodin života, už jenom pár hodin trápení.

Alice

Seděli jsme v letadle. Právě odbila 17:00. Edward by teď měl být ve Volteře. My přistávali. Stále máme asi tří hodinnový skluz.

Rychle jsem se podívala na Nessie. Už hodinu brečela.
„Ness. Prosím neplakej.“ snažil se jí Jake utišit. Ness se na něj jen podívala a pak znovu začala brečet.

Jestli to Edward nepřežije tak přísahám že rodina Cullenů bude na padrť. Stejně jako po Belliiném odchodu.

Edward

Vešel jsme do hradu. Sídlo Volturuiových. Budova na mě už neudělala stejný dojem jako po prvé.

Rychle jsem došel k recepci a odkašlal si. Recepční zvedla hlavu. „Přejete si?“ zeptala se nakřáplým hlasem.

„Přišel jsem za Arem.“ snažil jsem se abych nepůsobil ustrašeně.
„A máte s ním schůzku?“ znovu zanořila oči do papírů.

„Ne. Ale myslím že mě Aro rád uvidí.“

„Dobrá. Za hodinu začíná rada.Tam si s Arem budete moct promluvit.“ napsala něco propiskou do desek a pak je zaklapla.

Sedl jsem si na jednu lavici a přemýšlel. Tohle je, s trochou štěstí poslední den mého života. Mého trápení bez Belly.

Recepční se u mě objevila „Jak se vlastně jmenujete?“

Musel jsme se usmát „Edward Anthony Mason Cullen.“ poslední slovo jsem zdůraznil. Recepční ztuhla, došlo jí že to už někde slyšela.

Recepční ztuhla, Tsssss...toho Aro rád neuvidí, ale co. Nebudu mu to říkat.

Usmál jsme se. „Ne, Aro mě rád neuvidí ale myslím že vyhoví mému přání.“

Recepční se na mě podíval a pak došla k pultu

Kde je ten zatracený seznam? To jeho jméno mi něco říká. Je asi napsán v Nepřátelském seznamu. Rychle našla rudé desky a pak nalistovala stranu nadepsanou Cullenovi Hmmmm...tady to je. On čte myšlenky, to jsem si mohla myslet. A je to otec poloupírky. Ble. Zdvořile jsme si odkašlal a recepční radši odešla.

Hodiny odbily 18:00 a recepční mě vpustila do dveří. Aro, Marcus a Caius seděli v čele. Vedle nich seděly jen postavy v černých hávech. Ale tři místa byla volná.

„Dobrý den Edwarde.“ pozdravil Aro.

„Dobrý den Aro.“ snažil jsem se zachovat zdvořilost.

„CO si od nás žádáš, mladý Edwarde?“ bleee. Aro a ten jeho hlas.

„Smrt.“ bylo slyšet jak přítomní upíři vtáhli vzduch.
„Ale, ale. Už zase Edwarde?“ no Marcuse taky nemám zrovna v lásce.

„Ano Marcusi. A vy znáte důvod.“ Aro začal kývat hlavou.

„Takhle obdařeného upíra je škoda.“ stále kýval hlavou. Nahoru dolů, nahoru dolů, bylo mi z něj nanic.

V tom do sálu vstoupila trojice. Tři, zhruba stejně vysoké postavy. Nedalo se poznat zdali jsou to ženy či muži. Aro se na ně otočil. „Přátelé, příště přijít včas.“

Aro se otočil k radě. „Je tu někdo, kdo je proti aby tady Edward Cullen byl zabit?“ Jasná otázka.

Zprvu se nic nedělo, ale pak se zvedli tři ruce. Aro se na ně podíval. „To se dalo čekat, že?“

Jedna postava odpověděla. „Aro, to bylo jasné.“ Jane, uvědomil jsem si. Vedle ní se někdo zasmál a pak také promluvil „Přece víš co si myslíme.“ Alec. To mě donutilo sklopit hlavu ještě níž.

Těm dvou se do očí nemůžu podívat.

„Ale je vás menšina.“ připoměl Marcus.

Janin plášť se zavlnil a pak se zpod něj ozval smích „Dokážeme vás všechny ochromit.“

Aro smutně kývl hlavou. „Ale platí právo většiny.“ Pokynul gardě. „Tentokrát ti vyhovíme Edwarde. Připrav se na smrt.“ Zavřel jsme oči a pomyslel jsme na jedinou věc. Na Bellu.
Pak se strhly 3 věci naráz.

Bella

Seděla jsme na posteli a čekala až pro mě přijdou Jane a Alec. Na sobě jsem měla černý plášť a pod ním modré šaty. Když se ozvalo zaklepání rychle jsme pohlédla na hodinky. 18:20. Aro nás zabije.
„Jane, Alecu, kde jste se courali?“ Jane se na mě usmála a pak jsme vyrazily upíří rychlostí do sálu.

Vešli jsme dovnitř a Aro se na nás podíval. „Přátelé, příště přijít v čas.“ Pokáral nás.

Rychle jsme se posadili na svá místa a já si všimla záblesku měděné barvy mezi černou. Rychle jsme vzhlédla a pak jsem málem vykřikla. Edward! Nikdo si mého úleku nevšiml. A Edward měl hlavu zabořenou do země. Asi si mě nevšiml.

Pak mi došlo proč tu je. Aby zemřel. Ne! Ne! Ne! Musím ho zachánit! Je to moje jediná šance na odpuštění.

„Je tu někdo, kdo je proti aby tady Edward Cullen byl zabit?“ Aro se na nás všechny, na celou radu podíval, ale stejně už věděl kdo bude protestovat. Já, Alec a Jane jsme zvedli ruce. Bohužel se k nám nikdo nepřipojil. Smutný konec mé a Edwardovi lásky.

On zemře a ani neví že já jsem jedna z přihlížejících.

Aro se na nás otočil „To se dalo čekat, že?“

Jane se škodolibě zašklebila a pak mu odpověděla „Aro, to bylo jasné.“ Edward sebou trhl jako by si něco uvědomil. Alec se zasmál Janinu šklebu a pak řekl „Přece víš co si myslíme.“

Edward sebou znovu trhl. Aro se podíval na mě jestli nechci něco říct a já jen zavrtěla hlavou.

„Ale je vás menšina.“ připoměl Marcus. Ten slyzký odporný Marcus!

Jane se zasmála Marcusově samolibosti. „Dokážeme vás všechny ochromit.“ Aro kývl hlavou.Vypadl hluboce zarmoucený.A pak se přidal na Marcusovu stranu. „Ale platí právo většiny.“

Aro pronesl rozsudek smrti. „Tentokrát ti vyhovíme Edwarde. Připrav se na smrt.“ Edward zavřel oči a nejspíš na něco vzpomínal. A STALI SE TŘI VĚCI.

Autor: Lela (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Svět bez mojí lásky-5.kapitola: