Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stíny minulosti - 6.kapitola

5.panika + Monickaa-Jacob + Bella

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Stíny minulosti - 6.kapitolaPro nedočkavce je tu další kapitolka :D ... Edward se nám zamiloval ... Doufám, že se vám to bude líbit a čekám na komentáře jestli mám pokračovat

22.09.2009 (10:45) • Petronela • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2806×

6. kapitola – Srdci neporučíš

Ráno jsem si uvědomila, že jsem nenapsala El. Musela jsem to napravit a tak hned po snídani jsem zapnula počítač a pustila se do psaní. Popsala jsem jí včerejší zvláštní den, obraz v knize, sponu do vlasů i Edwardovo divné chování. Po tom týdnu, který jsme strávili s Victorem, jsem opět zatoužila mít svou sestřičku u sebe, ale to si budu muset ještě dva týdny počkat.

Plánovala jsem si, jak dneska zajdeme s Victorem a možná i s Edwardem na koupaliště, ale bylo pod mrakem a tak to nepřipadalo v úvahu. Nakonec jsem se, ale rozhodla zajet do Rush. Oblékla jsem se a šla k Victorovi domů, abych se ho zeptala, jestli pojede se mnou.

„Ahoj Neale, je Victor doma?“ zeptala jsem se, když mi otevřel Neal.

„Jasně, hned ti ho zavolám „ a zavolal do domu „Victore, je tu Bella!“ ani jsem se nenadála a Victor byl dole.

„Ahoj.“ pozdravil mě a políbil na tvář.

„Ahojky Victore. Víš říkala jsem si, jestli nechcete jet do Rush?“

„To by nemusel být špatný nápad, hezky stejně nebude, tak můžeme společně něco podniknout v té malé tělocvičně.“ Měl pravdu, vypadalo to opravdu na déšť a doma bych se stejně nudila.

„Neale, jedeš taky?“

„Že váháš.“ a už se hnal k autu. Poslední dobou tam byl pečený vařený.

„Edwarde, pojedeš s námi?“ zeptal se Victor přicházejícího Edwarda. Kdyby na něj nepromluvil, ani bych nepostřehla, že přišel. Byl stejně tichý jako Victor, i když Victor si dával záležet na tom, aby pokaždé vydával nějaký hluk, protože když ne tak jsem vždy skoro vyskočila z kůže, jak jsem se lekla.

„No, pokud to nebude nikomu vadit, tak ano.“

„Super, takže můžeme vyrazit.“ Společně jsme tedy jeli Victorovým autem, přestože na Edwardovi bylo vidět, jak ho pomalá jízda unavuje. Určitě by cestu do Rush a zpět stihl za poloviční čas než my.

Náš příjezd znamenal všeobecné veselí už jen sám o sobě, a jakmile se holky dozvěděly, že s námi přijel další krásný, přestože velmi zamyšlený kluk, byly v sedmém nebi už jen z pohledu na něj.

„Bello, kdo to je?“ zeptala se hned Lee.

„To je Edward, Victorův kamarád.“ odpověděla jsem jí, když mě odtáhly od kluků, kteří si šli zahrát fotbálek.

„Je moc pěkný, seznámíš nás??“ zeptala se bez okolků. Edward jakoby přesně věděl, o čem se bavíme, se na mě otočil a dokonce se i usmál. Tak tohle jsem nečekala, jeho úsměv byl okouzlující, až se mi podlomila kolena. Potom jsem si v ducha začala nadávat, tohle se mi nesmí stávat, chodím přece s Victorem a nemůžou se mi podlamovat kolena pokaždé, když se na mě Edward usměje. Přesto jsem si, ale musela přiznat, že Edward je jeden z nejhezčích kluků, jaké jsem kdy za svůj život viděla a možná dokonce i hezčí než Victor, i když jenom jistým způsobem.

„Možná by to šlo.“ Potom jsme je s holkami pozorovali při hře. Edward byl neskutečně mrštný, připomínal mi svými pohyby kočku a myslím, že ne jenom mě. Lee z něho nemohla spustit oči. Edward se sem tam podíval k místu, kde jsme seděly, ale pokaždé se díval jenom na mě, až mě to začala znervózňovat. Jeho pohledy byly takové zvláštní, jakoby se mi snažil nahlédnout až do duše a já měla strach, že se mu to podaří.

Když kluci dohráli, šly jsme si s holkami zahrát volejbal. Protože nás, ale bylo málo, přidal se k nám ještě Victor s Edwardem. Edward do mého družstva. A samozřejmě jsme vyhráli. Hodně dlouho to bylo vyrovnané, ale Edward se potom dostal k podání a skóroval. Nestačila jsem zírat, má nadání snad na všechno.

Domů jsem dorazila naprosto vyčerpaná, osprchovala jsem se a zalehla. Netrvalo to dlouho a usnula jsem

Edwardův pohled:

Celý ten den mi připomínal dobu, kdy jsem byl obyčejný kluk a žil svůj obyčejný život s obyčejnými starostmi. Nepomírám, že jsem se musel hlídat, abych do hry nepoužíval svoje schopnosti, ale díky neustálému myšlenkovému napomínání ze strany Neala a Victora jsem to dokázal.

„Jak sis to užil?“ zeptal se Victor, když jsme vysedali z auta.

„Nepopírám to, bylo to vážně zábavné, už dlouho jsem se nechoval jako skutečný člověk. Mohli bychom to podniknout častěji.“ rád bych si to zopakoval hned zítra. Mohl bych být Belle znovu na blízku aniž by to nikomu připadalo divné. Mohl bych ji sledovat, jako dnes při fotbale nebo volejbale, kdy ji v očích zářily takové jiskřičky nadšení pro hru a štěstí díky našemu vítězství. Byla tak krásná, když se smála.

„V pátek můžeš jít s námi na tu oslavu Leiných narozenin.“ navrhl.

„A nebude to někomu vadit?“ nechtěl jsem se vnucovat.

„Myslím, že ne. Dneska si všem padnul do oka a myslím, že Lee ses dokonce i líbil.“ Tak a je to tu znovu. Zase budu muset někoho odradit, kvůli tomu co jsem. Leiny myšlenky jsem slyšel a poznal jsem, že se ji líbím, ale i kdybych byl normální člověk a mohl s ní chodit, asi bych to neudělal. Mě si líbila Bella. A jsme u toho, co mě na ni ještě více láká. Totiž to ticho kolem ní, nikde neslyším její myšlenky a tak jsem ani při hře nemohl přepokládat komu míč přihraje ani to jestli se jí taky líbím. Ale co to říkám, má přece Victora a on je úplně jiný než já. Přinejlepším jí není životu nebezpečný.

„Tak dobře domluvím se s Peterem až se znovu uvidíme. A ty už si běž lehnout, vždyť usínáš vestoje.“ dobíral jsem si jeho únavu.

„Tobě se to říká, když nemusíš spát.“ Zaslechl jsem, když šel po schodech nahoru do svého pokoje. Já se vydal za ním, ale neměla jsem v plánu dlouho v pokoji zůstávat.

Sotva jsem totiž za sebou zavřel, šel jsem k oknu a pohledem z něj jsem zjistil, že Bella už spí. Vyskočil jsem proto z okna a šel znovu k jejímu oknu. Vím, že bych to neměl dělat, ale srdci přestože zmrzlému a kamennému neporučíte a já ji musel znovu vidět, jak slastně spí ve své posteli.

Minulou noc jsem si v jejím pokoji všimnul houpacího křesla a tak jsem se dnes odvážil k tomu, abych do jejího pokoje vlezl a pozoroval ji déle než minule. Pomalu jsem si sedal a dával si pozor, aby nevydal nějaký zvuk, který by ji mohl zbudit. Přesto jsem neměl štěstí a křeslo zavrzalo. Lekl jsem se a na místě jsem doslova zamrzl a čekal na Bellinu reakci. Ta si jenom něco zamumlala a spala dál.

Byla tak rozkošná. Vlasy mírně rozcuchané, rozprostřené kolem hlavy jako svatozář. Staré obnošené pyžamo na ni vypadalo jako plesové šaty. Na tváři měla spokojený úsměv a tváře měla červené jako okvětní plátky růži. Tolik jsem si přál, abych mohl slyšet její myšlenky a vědět o čem se jí zdá.

Tahle jsem seděl celou noc a pozoroval dívku, která mi ukradla srdce, jak spokojeně spí a nemá vůbec ponětí, co se kolem ní děje. Kamarádí se s rodinou nesmrtelných a na věky prokletých lidí a jedním upírem. Tomuhle říkám opravdu přátele k nezaplacení.

Dva zamilovaní nesmrtelní a pouze jednomu smí lásku oplácet a bohužel to nejsem já. Dal bych celou svou nesmrtelnost za to, být nějaký čas s Bellou a moct ji říct, jak moc ji miluji a alespoň jednou ji políbit.

Seděl jsem na jejím houpacím křesle a rozjímal nad tím, jaké by to všechno mohlo být, kdybychom se potkali v jinou dobu, před tím, než jsem se stal upírem. V takových úvahách mě zastihlo svítaní a já musel její pokoj opustit a doufat, že ji dneska ještě uvidím.

Autor: Petronela (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Stíny minulosti - 6.kapitola:

 1
1. kikuska
03.08.2011 [21:06]

Takže... Pokiaľ som to dobre pochopila, Victor aj celá jeho rodina sú prekliati. A Victor niekedy v minulej dobe chodil s tou... Neviem ako sa volala. Emoticon Proste s tou ženskou, čo je tak strašne podobná Belle. Ďalej... Edwarda sa zamiloval do Belly, a mám taký pocit, že ani Belle nieje Edward ľahostajný. Toto je čistý problém. Ja som jednoznačne za E+B, ale nie som taká veľká sviňa aby som podporovala niečo také, ako je rozbitie vzťahu svojho najlepšieho priateľa. No nič. Pokiaľ chcem vedieť viac, musím ísť na ďalšiu kapitolu. No a aby som nezabudla, nádherná kapitola. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře