Edward zmizel a Bella se chtě nechtě zaměřuje na zbytek jeho rodiny, co zjistí? Příští kapitola: 13. září, to by mělo stačit pro představu.
22.08.2009 (07:30) • Lioness • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4663×
Kapitola čtvrtá – Ovoce vyzvídání
Druhý den byl lepší… a horší. Lepší proto, že jsem věděla, co mě čeká a horší proto, že se Edward Cullen nedostavil do školy.
Měla jsem teorii, že mu konečně došlo, že on do lidské školy prostě chodit nemůže. Nebo to nedošlo jemu ale někomu jinému z jeho rodinky. Ale stále mi to vrtalo hlavou, jako by tam byl zádrhel, jako by něoc logicky nenavazovalo. Netušila jsem, proč si to myslím, takže jsem se rozhodla k výzvědné akci.
Došla jsem do sborovny pro třídnici třeťáků, kde jsem potkala profesora Varnera, který učil trigonometrii ještě když jsem studovala. Neměla jsem ho příliš v oblibě, ale nebylo to kvůli němu jako spíše kvůli jeho předmětu. Nedokázala jsem se stále toho předsudku zbavit, ale udržovat s ním přátelské vztahy naštěstí ano.
„Dobrý den, pane Var… Henry,“ opravila jsem se, protože po mně chtěl, abych mu, jakožto již jeho kolegyně a ne studentka, tykala. Bylo to pro mě neobvyklé, skoro nepříjemné, ale chtěla jsem ten rozhovor mít rychle za sebou, a tak jsem na to přistoupila.
„Zdravím, Isabello. Tak co, jaký byl první den? Žáci jsou pořád stejní, což? Mění se jenom moda okolo nich,“ zasmál se a já jsem udělala to samé, vždyť měl naprostou pravdu.
„Včerejšek byl pro mě přesto poměrně povedený, a co pro vás?“
„Také tak,“ odpověděl stručně.
„I studenti byli v pohodě. Tedy až…“ tady jsem se trochu zarazila. Nebudu vypadat jako nějaká drbna? Co když si jich nevšimnul? Neměla bych spíše zkusit ženu?
„Ano?“ vzbudila jsem nejspíš jeho zvědavost, nemohla jsem couvnout.
„No, učil jste Cullenovi?“ A bylo to venku, skoro.
„Ach ták. Jasně, všechny. Ty asi taky, co? Hmm, vybočují docela z řady. Jak vzhledem, tak tím, jak se chovají. Trošku jsem prváky proklepával a věděli všechno! Všechno na co jsem se zeptal! To se mi snad ještě nikdy nestalo. Jo, a taky jsem už… v první den!… Už odchytil jedno psaníčko mezi dvěmi… dívkami z druhého ročníku. Počkej, možná ho ještě mám…“ sáhl do svého kufříku a opravdu ten lísteček vytáhl. Netušila jsem, že je zrovna pan Varner čte a ještě si je nechává. Vzpomněla jsem si na jedno psaníčko mezi mnou a Angelou o Jakovi, které nám zabavil. Také si ho přečetl?!
„Tady,“ podal mi ho a podíval se na hodiny na zdi za mnou. „Už bych měl jít do kabinetu, ještě se uvidíme na poradě, takže zatím ahoj, Isabello,“ a s těmi slovy mě nechal samotnou v té místnosti s jedným papírkem v ruce.
Skoro jako by mě začal pálit. Zandala jsem si ho do kapsy u džín a vydala se ke svému kabinetu. Chtěla jsem mít klid a sem mohl kdykoliv někdo vejít. Na rozdíl od Varnera jsem věděla, že mi prakticky daroval neocenitelný zdroj informací. Pokud to psaly právě ty dvě druhačky, na které jsem myslela, určitě se z toho dozvím dost o tom, co si o Cullenových vlastně celá škola po prvním dni myslí.
Hodila jsem na opěradlo židle svůj hnědý kabát a sedla si. Nezačínám být příliš posedlá? Možná. Ale určitě příliš zvědavá, tak zvědavá, že jsem nedokázala ani chvilku počkat. Rychle jsem to "psaníčko," skoro celou "nenápadnou" A4, rozbalila a přečetla.
...
… Nj, Brandon je prostě k nakousnutí! : ) Ale není jedinej, viděla si Cullenovi? Jsou jak nějací modelové, co?
Jj, to sou. Mně se nejvíc líbí ten blonďák, není sladkej? Jenom kdyby se okolo něj pořád nemotala ta malá. A i ten svalovec je zabranej : (
To mě se nejvíc líbí Edward, je krááásnej! Mlask! A ani zadanej neni, což by mi ani nevadilo… Ale jak se všem vyhýbali, bylo to divný… a sedli si sami. Ptala jsem se jedný holky z prváku, a prej je naprosto ignorovali!
Otočila jsem papír na druhou stranu…
Asi si myslí, že sme pod jejich úroveň. Myslíš že bych měla šanci u Jaspera?
...
Zbytek byl o ničem. Ale dozvěděla jsem se dost. Naši upíři neriskovali. Ale bylo divné, že si ta děvčata nevšimla Edwardovy konsternovanosti. Nebo se tak choval jenom při mně? Jsem ten důvod?
Neměla jsem však šanci se mu víc věnovat, nebyl ve škole celý týden, a tak jsem se mohla zaměřit na zbytek jeho rodiny. Každý byl úplně jiný, i když si byli v mnoha všecech podobní – krása, intelekt…
Alice byla občas mimo a vůbec nezaměřila zrak, jinak ale vypadala vždy dobře naložená a veselá. Občas si kreslila do sešitu, a to co jsem zahlédla, vypadalo jako návrhy oblečení.
Její láska, Jasper, byl opravdu z lidí trochu vystrašený, ale nezdál se příliš neklidný. Mluvil tiše a klidně a jakoby okolo sebe roznášel kladnou atmosféru.
Můj názor na Emmetta se potvrdil, neustále měl skvělou hravou náladu, a i když by se měl chovat nenápadně, občas jsem ho musela napomenout, když se chechtal až moc nahlas. Byl nejuvolněnější.
A jak jsem zjistila od svých kolegyň a někdy z pár slov “zašeptaných“ mezi studentkami, Rosalie měla nejhorší náturu. Byla hrdá a trochu odměřená, podle nich namyšlená, a zaměřená na sebe. Podle mě na to ale měla jisté právo pramenící z její dokonalosti.
Také jsem se něco dozvěděla o jejich “otci“ Carlislovi. Už jsem měla tu čest a seznámila se s ním při příležitosti mé další naraženiny. Byl to skvělý doktor, milý a přátelský k pacientům i spolupracovníkům. A byl stejně krásný jako ostatní Cullenovi, bylo zábavné pozorovat sestřičky v jeho přítomnosti. Ale také ohledně něho vyvstal problém, protože někteří lidé z La Push teď nechtěli chodit do nemocnice. Povzdechla jsem si, protože legendy nikdy neumírají a když se spojí s pravou quileutskou tvrdohlavoastí… Tohle se ještě muselo vyřešit.
A jako poslední zbývala Esme. Byla žena v domácnosti, a proto jsem o ní měla nejméně informací. Párkrát se objevila v nemocnici a její krása prý nebyla o nic menší, nežli ostatních z její rodiny. Působila vstřícným dojmem a očividně byli s Carlislem do sebe neuvěřitelně zamilovaní.
Jacobovi jsem tedy nemohla přinést žádné špatné zprávy. Sam se rozhodl promluvit s jejich vůdcem a já měla dojem, že je vše na dobré cestě. Netušila jsem, že ta cesta dopadne jinak, bude mít zákruty a pasti, a že bude tak složitá a trnitá.
předchozí kapitola x další kapitola
Autor: Lioness (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Soumrak - 4. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!