Prosím neukamenujte mě, ale zase krátká kapča :-( Za to budete určitě překvapení, co se v ní stane. Je to takový úvod do druhé poloviny mého příběhu. Ještě tak šest kapitolek a čeká nás konec :-D JIstě budete nad míru překvapení, jak moje povídka skončí!!! Jinak přes víkend oslavuju 13. narozeniny takže nevím, jak budu stíhat další kapči!!!! Zatím papík!!!
25.05.2009 (22:00) • Lea • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1585×
Rychle jsem vklouzla do místnosti a nestačila se divit, přímo uprostřed haly ........ stáli čtyři muži. No muži ! Kluci! Tak patnáct, šestnáct .... měli tmavé vlasy a pleť. Stáli v místnosti jenom v kalhotách. Mou pozornost okamžitě upoutal jeden z nich jeho oči byly tak tmavé, tak hluboké, tak krásné. V hlavě se mi zatemnilo a podlomila se mi kolena. Nikdy jsem holkám nevěřila větu - „Podlomila se mi kolena.“ Jenže teď! Zažila jsem to ! Ten pocit naplnění... jakoby mi celý můj život chyběla jedna půlka a teprve teď jsem ji našla. Proběhl mnou elektrický proud a srdce mi párkrát vynechalo.
„Stevene! okamžitě vypadneme!!!“
Steven
Já se otiskl!!!! Nemůžu tomu uvěřit!!! Dvacet let jsem žil v Paříži, deset v Monacu a neotiskl jsem se. Už jsem si myslel, že se to nikdy nestane. Její oči!!! Pálily mě jako žhavé uhlíky. Prohlubovaly díru do mého srdce a připoutávaly se k němu dráty . Tenkými , ale pevnými drátky, které se kolem mě rychle motaly. Ten pocit jsem ještě nikdy nezažil.
„Stevene! okamžitě vypadneme!!!“ zařval Jakob.
Jenže, co když jí ty pijavice něco udělají!!??? Co potom já?? Zabil bych se!!! Nemohl bych bez ní dýchat...... žít ......
Otočil jsem se na smečku a zašeptal.
„Co když jí něco provedou!“
„Ona se sem jenom připletla!!Tak už pojď! Jde nám o krk!!Porušili jsme smlouvu !“ zabručel nervózně George.
„Vždyť oni jí taky porušili!!!! Proměnili toho Lucase v upíra.“ zařval jsem.
Všichni v místnosti ztichli a potom jsem slyšel ten nejhorší zvuk v mém životě. .... Její pláč. Pláč mého druhého já. Její bolest-moje bolest. Jestli je bolest nesnesitelná, co je proti tomu tohle!!! Dralo mě to na kusy.
Utekla .... vyskočila oknem jako kamzík. I v ten bolestný okamžik jsem si nemohl nevšimnout , jak je krásná!
„Nikomu to neřekne! Tím si můžeme být jistí!“ Prohlásil Sam a otočil se k odchodu.
Koukal jsem se za ní, svým zrakem jsem ještě spatřil její siluetu za horizontem. Klopýtala směrem ke svému domu. Hlavně aby neudělala žádnou hloupost!
Autor: Lea (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Smysl života - 12.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!