Takže nová povídka. Určitě si přečtěte aspoň prvníkapitolu. Nebude o Belle, to předem upozorňuji. Zároveň tam nejsou Cullenovi jako hlavní postavy. Hlavní postavy jsou Ines a Lucas. Příjemné počtení. PS: prosím o komentíky
29.03.2009 (17:45) • Lea • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2328×
Ines
„Ahoj Ines“ pozdravil mě Lucas a usmál se na mně. V této chvíli jsem byla nejšťastnější člověk na světě. Nic mě nemůže tak rozveselit jako jeho úsměv. Ale pozor NECHODÍME SPOLU!!! Je jen můj kamarád a to je vše. Stejně by se mnou nechtěl chodit … „Ahoj Lucasi“ odpověděla jsem mu a snažila se jsem se mu aspoň z poloviny oplatit úsměv.
Lucas si mě měřil podezíravým pohledem. Není ve zvyku, že jsem v pondělí veselá. Tento den totiž sedím s Edwardem Cullenem. Je to hrozný náfuka, co si hraje na největšího borce. Zkrátka a dobře jsme si neseděli. Pokuď by se zrovna dalo říct, že si Cullenovi vůbec s někým rozumí….
Dnes jsem ale mohla být veselá. „Vidíš“ řekla jsem a namířila ruku k oknu. Konečně mu to došlo .
„Slunce“ vykřikl. Usmála jsem se Cullenovi nikdy když svítí slunce do školy nechodí. Já o tom silně pochybuji. Prý chodí „kempovat.“ Blbost!! Jména míst která občas slíchám když mluví o „kempu.“ Jsou buď smyšlená nebo je to oblast kde je nepřístupná krajina a velké množství lovné zvěře.
Z mého rozjímání mě vyrušil Lucas. „ Jdeme Ines.“ Jo, jasně. Trhla jsem hlavou a promnula si spánky. Ještě než jsme vyšli z domu směr – střední škola Forks , jsem se prohlédla v zrcadle. Byla jsem nic – moc. Hnědé prstýnky se mi spouštěli po hlavě jako háďata. Zelené oči jsem měla, po včerejším učení se na písemku z chemie unavené a mírně oteklé. Pleť mám tmavou a v tom je ten problém. Vysoce kontrastuju s každou dívkou ve Forks. Ony jsou světlé.
„Ženský, to se musí furt koukat do zrcadla!“ smál se Lucas a táhnul mě dál ze dveří. Taky jsem se musela usmát. Lucasův smích je nakažlivý a velmi rychle se přenáší z osoby na osobu rychlostí světla. Lucas to je vlastně taková hříčka přírody. Jeho černé vlasy ostře kontrastují s jeho jak - jinak světlou pletí. Oči má tak tmavé, že kdybych ho potkala a neznala, asi bych se ho lekla. A i přes to vše byla jeho povaha k nezaplacení. Vždycky mě uměl podržet a pomoct mi. Nikdo neví jak jsme se vlastně seznámili. Lucasova mám říká, že při párty na oslavu zasazení nových stromů v parku. Ta moje zase říká že, to bylo v lese – kam ráda chodívám. Ale Lucas má nejpravděpodobnější teorii. Rád a často říká, že jsme „spřízněné duše,“ že jsme se vlastně nikdy neseznamovali, že jsme odjakživa věděli, že patříme k sobě. Tuhle teorii mám nejradši…
První hodiny trigonometrie s Lucy – moje sousedka. Nejotravnější stvoření na světě a co víc miluje Lucase. Její nejčastější strategie jak se na něj vyptávat, je, - jak jsme to pojmenovali s Lucasem takzvaná „ otravná až za hrob.“ Což ona opravdu je. „Nemá Lucas nový tričko?“ Zeptala se Lucy a koukala přes uličku na Lucase. No koukala je špatné slovo, ona spíš zírala. Oči měla tak vytřeštěné, že jsem si snažila vzpomenout jak se zamačkávají oči zpět do důlku. „Jo a něco ti prozradím“ mrkla jsem na ní. Napjala se jako luk. „ Dneska si nevzal ponožky!“ „Ah“ vypískla Lucy. Asi se jí zdálo nesmírně zajímavé to, co jsem jí právě řekla. Celý den jsem se potom nemohla zbavit dojmu, že mu neustále kouká na nohy. Jednou to už ale bylo dávno, byla do něho dokonce tak zabraná , že vrazila do Emmetta Culena. Tvářil se naštvaně, ale když zahnul za roh, ozvalo se skoro „děsivý“ smích.
Lucas
Po škole jsem přistoupil k Ines. „Víš nechceš mě dnes doprovodit domů“ tvářila se nechápavě. Zářivě jsem se na ní usmál. Tuto zbraň používám nerad, ale vím , že na ní naprosto perfektně zabírá. „Tak jo“ řekla poněkud rozpačitě. Kdybych nevěděl, že je to jen má kamarádka Myslel bych si, že se jí líbím. Ines je hezká… velmi. Sakra na co to myslím. Je to JEN kámoška.
Ani jeden nebydlíme daleko od školy a proto nejezdíme auty. Jezdily jsme na motorkách. Ines se, ale ta její porouchala a to je to moje překvápko. Opravil jsem ji a chci jí ji dát už dnes večer. Jak jsme se blížili k domu najednou se mi roztočila hlava. Někdo tomu říka „šestý smysl.“ A najednou jsem věděl jediné. „Ines okamžitě utíkej !!!Do La Push!“ nevím proč jsem řekl zravna tohle místo, ale byl jsem si jistý, že tam musí.
Ines
. „Ines okamžitě utíkej !!!Do La Push!“ Hned jak to zařval začala jsem utíkat. Mylela jsem si, že je to jen žert a tak jsem naschvál utekla co nejdál, až k lesu. Když jsem se ohlédla čekal mě šok. U Lucase stáli tři muži a i na tu dálku jsem poznala jak se jim třpytí ve slunci pleť. Nejhorší na tom včak bylo, že se svýma červenýma očima vpíjeli do Lucase, jako do nějaké kořisti.
Autor: Lea (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Smysl života - 1.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!