Lidičky, moc se vám omlouvám ale nějak mi docházejí myšlenky.. asi jsem moc utahaná, tak se nezlobte za tuhle vysmolenou kapitolku.. :o)
27.09.2009 (09:30) • Regi • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 9180×
28,
„A nebo zkoušíš jaké je to s těhotnou??“ vyprskla výsměšně a vrhla se na Bellu..
Ale nebyla tak rychlá jako já, postavil jsem se jí do cesty a ona do mě narazila. Využil jsem toho a uvěznil ji ve svém objetí, aby nemohla utéct. Co jsem však nečekal, byli její rty na mých..
„Já věděla, že mě miluješ..“ vzdychala slastně Tanya.
A já až teď uvědomil jak to musí vypadat. Byl jsem s Tanyou v opětovném objetí, které muselo vypadat dost vášnivě. Odvrátil jsem hlavu a uvědomil jsem si, že dosáhla toho čeho chtěla..
Koutkem oka jsem spatřil Bellu, jak má odvrácenou tvář a nepřítomně hledí z okna.. z koutku oka jí vytekla slza..
Popadl mě záchvat zuřivosti, ten kousek odpuštění co mi Bella dala byl pryč a mohla za to jen jediná osoba! Tanya! Popadl jsem jí ještě pevněji a odtáhl z Bellina pokoje a toužil jsem jí zabít. Ani jsem jí neprotáhl dveřmi a už jí měla v rukou Rosalie. Její myšlenky nebyli zrovna mírumilovné. To ničí! Ale její.. Tanya zasáhla Rosalino nejcitlivější místo. Její rodinu! Tu si Rose chránila ze všeho nejvíc a teď, když mělo do rodiny přijít miminko, ještě víc.
„Vezměte ji pryč, dál od Belli..“ řekl Carlisle rychle a neslyšitelně, aby to Bella nemohla slyšet.
Tanya se v rukou Rose kroutila a snažila se jí praštit a vyvlíknout, ale to si rychle rozmyslela, když uviděla Emmetta jak se na ní vražedně koukl.
Rosalie jí odtáhla ven před dům a pustila se do ní. Tanyu bych litoval. Ale to by bylo to poslední, čeho by se ode mě dočkala. Vlastně mi to dělalo radost, kdyby mi ji Rose nevyrvala z rukou, zabil bych ji.
„To je mrcha, chtěla zabít moji sestřičku a synovce. Rose jen do ní..“zuřil Emmet. „Ale stejně by to chtělo nějaké sexi oblečky a bláto.“ Usmál se pro sebe a rovnou se mi omluvil.
Carlisle se na to nemohl dívat a odtrhl je od sebe a požádal Emmetta s Jasperem aby Tanyu odvedli domu a postarali se o to, aby tam zůstala. Musím říct, že si jí hodlali cestou dobře vychutnat..
Uvědomil jsem si že je Bella v domě úplně sama a že se musí bát. Chtěl jsem se za ní vrátit a všechno jí vysvětlit, ale Alice mě zastavila, že by to nebyl moc dobrý nápad. Dal jsem jí za pravdu, tohle jí muselo dost rozrušit. Poprosil jsem Esmé jestli by se o Bellu nepostarala, ta s radostí přijala a rovnou jí odnesla jídlo, co jí přichystala.
„Proboha, Bello! Zlatíčko.. dej mi to, vždyť si ublížíš! Carlisle!“ vykřikla Esmé z Bellina pokoje.
Strach který mě polil, nebyl nic proti zděšení které se mě ve mě usídlilo, když jsem spatřil Bellu. Seděla pod postelí a se slzami na tvářích zuřivě trhala polštář na malé kousíčky. Snažila se na něm vylít všechnu svou vnitřní bolest. Trhala jím a bušila do něj, co jí síla stačila. Pírka létala po celém pokoji...
Esmé se jí snažila uklidnit a obejmou, ale ona se nenechala. Dál cupovala ten polštář na padrť. Stál mezi dveřmi a pozoroval jsem tu scénu před sebou.. Toužil jsem jít a vytrhnout jí ten polštář z ruky a utišit ji, ale to by bylo to poslední co chtěla. Nejspíš by mě s radostí vyměnila za chuml cárů a pírek a to jsem nemohl dovolit. Ublížila by si.
Okolo mě se protáhl Carlisle a ze své lékařské brašny rychle vytahoval injekční stříkačku a průhlednou kapalinu.
„Neublíží jim to?“ zeptala se za mnou se strachem Rose, ani jsem ji neslyšel příjít.
„Ne, jen je to uklidní a uspí.“ Odpověděl jí tiše Carlisle. „Esmé, Rose.. potřebuji abyste na chvilku Bellu podrželi.“ A obě jí jemně chytly a snažili přidržet. Pořád sebou cukala a byla vyděšená. Carlisle jí rychle vpravil jehlu do žíly a ona se hned začala uklidňovat a usínat. Rose Bellu uložila do postele a podívala se na Carleslea s otázkou v očích.
„Potřebuje klid..“ konstatoval Carlisle. „Takovéhle rozrušení nedělá dobře jí ani dítěti.“
Zůstal jsem u Belli a pozoroval její spánek. Ostatní zabalovali nejnutnější věci na cestu a občas, spíš každou chvíli chodili tiše kontrolovat Bellu, jestli je v pořádku. Měli o ní velký strach a proklínali Tanyu, že jí nezakroutili krkem..
Alice zabalila věci i mě, jen Belle neměla co tak už plánovala velký nákup. Tiše jsem jí varoval, ať na to zapomene. Carlisle mě upozorňoval, že se Bella nesmí rozrušovat a má být v klidu. Taky ho trápilo, že Bella nejí a jestli to takhle půjde dál, bude jí muset začít krmit uměle a teď ještě do toho ta cesta. Správně by Bella v tomhle stavu neměla cestovat, ale museli jsme odtud odjed, už to tu nebylo bezpečné. Se všema jsme pro jistotu naplánovali cestu s pravidelnýma zastávkami a odpočinkem pro Bellu.
Autor: Regi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Sladký vánek - 28. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!