Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sladký vánek - 11. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Sladký vánek - 11. kapitolaCo dodat.. Jen že si balím věci a mizím na Sibiř..

27.08.2009 (14:30) • Regi • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 8217×

 

11,


Měla jsem divný pocit, že tu nejsem sama. Tu jsem je spatřila, vystoupili ze stínu. Pět postav v tmavých pláštích... Moje srdce se pozastavilo.

Blížili se ke mě a moje srdce se nahodilo a dostalo rychlý rytmus. Během vteřiny se objevily u mě. Bylo mi jasné, že jsou to ti upíři co nás již delší dobu sledují. Přikrčila jsem se na sedadle a rukama si chránila bříško.

Zastavili se u auta, a jeden menší zarazil druhého upíra, co se chtěl vyrazit okénko,  se slovy „Nezapomeň nesmí mít ani škrábnutí, jinak nás všechny spálí. Prý je to unikát a nesmí se jí nic stát a už vůbec ne tomu dítěti v ní. Mohla by se sklo pořezat já bych se neudržel, voní božsky,“ připomínal mu tiše.

 

Klepala jsem se a přemýšlela jak z toho ven. Bylo mi jasné, že jestli teď přijde Jake, tak ho zabíjí. Napadlo mě že bych mohla vydat dobrovolně, ale měla jsem strach o své maličké.

Pak mi to došlo... Uvědomila jsem si jejich slova. Oni chtějí moje dítě. Ale proč? Jak by mohli vědět, že otec toho dítěte je upír. Odkud? Vědí to vůbec? Nikdo to nevěděl, až na vlky a i když nechtěli aby se to malé narodilo, byla jsem si jistá že oni by to těm stvůrám neřekli.

Ne, musí být v tom něco jiného. A já nevěděla co.

 

Pomalu, ale jistě obstoupili auto jako kdybych mohla utéct. Nevěděla jsem na jakou stranu se mám dřív dívat. Ze strany řidiče se otevřeli dveře. V tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem zamkla jen dveře u sebe, už bylo pozdě...  Něčí studené ruce táhly z auta.

„Už tě máme děvče. Teď půjdeš hezky s námi.“ Rozkázal mi vysoký upír, který mě držel.

Točila se mi hlava a nebyla jsem schopná se postavit, natož jít. Jen jsem si křečovitě držela pás, jako bych se bála že mi dítě vyndají přímo z lůna. Začínala jsem pomalu, ale jistě panikařit.

 

Když viděl, že nejsem schopná se pohnout, tak mě vzal do náruče. Na vteřinu jsem mu přes kapuci viděla do obličeje. Byl krásný.  Do rudých zlověstných očí mu padali tmavé vlasy. Ty oči mi naháněli strach.  Pokožka jako jemný sníh, ve tváři ostré rysy, které mi připomněli Edwarda a mě píchlo u srdce.

 

„Honem, než se vrátí ten smradlavej člověk,“ řekl ženský hlas jako rolničky, upírka zahalená pod pláštěm.

Chytl mě pevněji, že jsem si na chvíli myslela že mě rozmáčkne. Asi si to uvědomil a sevření uvolnil.

V hlavě mi blesklo, řekla člověk ? Oni si myslí že je Jakob jen obyčejný člověk? Vždyť museli cítit že je to vlkodlak? Přeci si navzájem páchnou?

 

Ucítila jsem vítr, jeho chlad mě štípal ve tváři. Upír se mnou běžel rychlostí při které jsem neviděla nic jiného než mihotající se čáry. Zavřela jsem oči a víčka pevně semkla. Nevěděla jsem kam mě odnáší, ani co se mnou udělají.

Srdce mi bylo o závod. Točila se mi hlava a zvedl se mi žaludek. Nevím jak dlouho jsme takhle běželi, než jsme dorazili na menší mítinku v lese. Konečně mě pustil. Věděl, že nemám kam utéct. Unaveně jsem se opřela strom na kraji paloučku.

 

„Proč?“ zeptala jsem se, aniž by má otázka někomu patřila.

„Podívej Isabello, bylo to tak snadné,“ řekla výsměšně a povýšeně se na mě usmála upírka. Koukla jsem se směrem který ukazovala. Ze začátku jsem nic neviděla, když se mé oči přizpůsobili tmě, zbystřila jsem dva stíny, které se pomalu přibližovali.

V jednom stínu jsem poznala mužskou postavu a druhý nejspíš patřil psovi...  Nějaký páníček venčí a hraje si se svým miláčkem, napadlo mě. Ale proč mi to ukazuje? A co tady vlastně dělají? V noci a v lese...

 

Dvě siluety se rychle přiblížili a já poznala jak jsem se mýlila!

 

Vždyť to nebyl člověk, byl to upír a bojoval s rudohnědým vlkodlakem.

Oba byli špinavý, potrhaný, pokousaný a potřísněný vlkodlačí krví. Po tváři mi začali téct slzy.

„Edwarde... Jakobe... Nee!“ Chtěla jsem vykřiknou, ale na víc než šepot jsem se nezmohla.

 

Bojovali na život a na smrt! Chtěla jsem je zastavit, chtěla jsem k nim běžet, ale nohy mi po dvou nepatrných krocích zkameněli.

„Ne!“ vyjekla jsem slabě a prosila ať toho nechají. V uších mi zněl smích upírky, která neskrývala své pobavení.

Nechápala jsem co se děje. Proč to dělají? Edwarde, anděli...  lásko.  Jaku, příteli...

V momentě něco okolo mě přeletělo, a já s leknutím spadla na záda. Jake odhodil Edvarda na strom kousek ode mě, ten s dunivým praskotem dopadl kousek ode mně. Kmen stromu se od nárazu zlomil a já jen viděla jak se odlomená část stromu řítí na mě.

Život i můj výkřik se v té chvíli zpomalil, už mi netekli slzy, už mě nebolelo srdce, když mi tíha stromu rozdrtila břicho. Cítila jsem jen prázdnotu. Moje dítě bylo mrtvé a já umírala s ním..

Na prstech jsem si prohlížela svou krev i krev svého miminka.

Už mi bylo jedno že se na mě kouká několik párů rudých očí, už jsem neslyšela volání svého jména..

 

Okolo mě byla už jen tma...

 

 

 

((-- --))

 

 

Autor: Regi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sladký vánek - 11. kapitola:

 1
1. MatikEsmeCullen
30.06.2011 [13:30]

MatikEsmeCullenPrepáč ale si v poriadku ???? To čo robíš??? Ťa neučili že toto sa nerobí .... Teraz mám také nervy, že až až ... Musia prežiť a je mi jedno ako Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře