Ahoj, a máme tu další dílek:)... Dlouho jsem váhala, jestli ho sem mám vůbec dát, protože u toho předchozího byly jen 3 komentáře:(... Takže si rozmyslete, zda má vůbec cenu psát tuhle povídku dál a písejte pls komentíky... :)
06.09.2009 (10:00) • FallenAngel02 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3154×
5. kapitola - Nešťastná náhoda
Bella
„Ne, tohle není možné!“ Mumlala jsem si pro sebe a choulila se do klubíčka. Seděla jsem ve vzdálené části parku a opírala se zády o strom. Po tváři se mi kutálely slzy. Pořád dokola jsem si přehrávala Edwardovu tvář. Nemohla jsem uvěřit tomu, že jsem ho po dvou dlouhých letech znovu spatřila. Vážně jsem si připadala jako oběť čar a kouzel, případně snů a iluzí…
Nikdy by mě nenapadlo, že ho znovu potkám. Pomalu jsem začínala věřit tomu, že už ho nikdy nespatřím. Vlastně jsem si tím byla jistá. Protože on mě už nechtěl…
„Bello!“ Zaslechla jsem náhle něčí hlas, kterak volal mé jméno. Nevěnovala jsem tomu ale pozornost.
Rozhlédla jsem se a došlo mi, že začíná padat soumrak. To znamená, že tu sedím už několik hodin. Bylo mi to však jedno…
„Bello!“ Uslyšela jsem ten hlas znovu. Došlo mi, že je to Jacob. Povzdechla jsem si. Nechci ho teď vidět. Nechci vidět nikoho!
„Bello, tady jsi!“ Vydechl úlevou. Zvedla jsem hlavu a spatřila jeho ohromnou postavu ve svém zorném poli. Po tváři mi stekla další slza. Nevěnovala jsem tomu pozornost. Byla jsem jako smyslů zbavená…
Pohlédla jsem Jacobovi do očí. V těch mých byla bolest a rezignace. Já už prostě dál nemůžu. Jak se mám pokoušet začít nový život, když se znovu objeví on? Mé srdce se vždy vrátí do předchozího stavu, kdy bilo jen a jen pro něj… A já už nemám sílu vytrhnout ho z toho ničivého pocitu a vrátit do stavu nepříliš bolestné funkčnosti…
„Bells, co se stalo??“ Zeptal se Jacob starostlivě a běžel ke mně. Klekl si přede mě a vzal můj obličej do dlaní. Přinutil mě tak podívat se mu znovu do tváře. Nebyla jsem schopná promluvit. Téměř zacelená díra v mé hrudi se začala zvětšovat. Opět jsem si připadala jako bych se měla rozpadnout na milion kousíčků… Objala jsem se rukama a třela si paže. Nebyla mi zima. Spíš jsem se zoufale snažila udržet se pohromadě.
Cítila jsem Jacobovi ruce. Objal mě a přitisknul k sobě. Konejšivě mi přejížděl dlaněmi po zádech. Cítila jsem z jeho těla sálající horko…
„Povíš mi, co se ti stalo?“ Zeptal se tiše a stále mě držel v náručí. V hlase mu zazníval takový trpělivý a uklidňující tón. Dodávalo mi to pocit bezpečí. Ale přesto jsem se stále cítila tak moc prázdná…
„Já…“ Vzlykla jsem a nebyla schopná pokračovat. Znovu jsem se rozplakala… Jacob mě od sebe trochu odtáhl a podíval se mi do očí. Začínal mít o mě strach.
„Bello, jsi v pořádku?“ Zeptal se s obavami. Trochu jsem se od něj odtáhla.
„Jaku, on se vrátil…“ Zašeptala jsem a sklopila pohled. Nechtěla jsem vidět bolest v jeho očích, která se určitě objeví, jakmile mu dojde, o kom mluvím…
„Co… Cože?“ Zeptal se nechápavě a cítila jsem, jak celý ztuhnul. Stále mě upřeně pozoroval…
„Edward…“ Špitla jsem jeho jméno a nedokázala odvrátit další příval slz. Cítila jsem, jak se Jake začal celý třást vztekem. S obavami jsem na něj pohlédla.
„Jaku, jsi v pořádku?“ Zeptala jsem se a setřela si hřbetem ruky slzy. Neodpověděl mi. Rychle se zvedl. Třásl se však čím dál víc. Viděla jsem v jeho tváři soustředění, ale nedokázal to ovládnout. Najednou se jeho tělo roztřáslo tak silně až jsem začínala mít strach, že se mu něco stane. Vstala jsem a přistoupila k němu.
„Jacobe,“ chtěla jsem něco říct, ale v tom se to stalo. Bylo to neuvěřitelné. Nikdy jsem nic takového neviděla. Ale Jacob jako by vyskočil ze své podoby a rozletěl se na milion kousíčků. O vteřinu později stál přede mnou veliký rudohnědý vlkodlak a děsivě vrčel.
O kousek jsem couvla. Začínala jsem mít strach… Takhle děsivý mi Jake ještě nikdy nepřipadal. Rozhlédla jsem se kolem. Už byla skoro tma. Kolem nikde nikdo…
Jacob však přišel blíž a zuřivě na mě cenil zuby a vrčel. Vážně jsem z něj měla strach… Znovu jsem o krok ucouvla.
„Jacobe, prosím…“ Zamumlala jsem a natáhla k němu ruku. To jsem ale neměla dělat. Jacob vztekle zavyl a pak už jsem jen viděla jeho obrovské tesáky, kterak míří k mému obličeji. Ani jsem nestihla vykřiknout. Událo se to děsně rychle…
Najednou do mě něco narazilo z druhé strany a odhodilo pryč. Tvrdě jsem dopadla na zem. Bouchla jsem se do boku, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Zvedla jsem hlavu a zmateně se rozhlížela, co se stalo.
Do zorného pole mi padl nejdříve Jacob v podobě rozzuřeného vlkodlaka, ale pak mi došlo, že tu není sám. Stočila jsem svůj pohled trochu stranou a v tu chvíli se mi zastavilo srdce. Přímo naproti Jacobovi stál Edward. Pochopila jsem, že to on mě odhodil. Vlastně mi tím nejspíš zachránil život…
Moje útroby se sevřely strachem. Bylo to zvláštní, hloupé a nefér, ale já neměla strach o Jacoba. Bála jsem se o Edwarda…
„Edwarde…“ Zašeptala jsem, oči upřené na něj. Takže to nebyl sen. Je vážně tady… Na malou chvíli se na mě podíval. Zalapal jsem po dechu. Nemohla jsem uvěřit tomu, co jsem viděla v jeho očích… Byl tam strach a zlost, ale také touha, lítost a snad i… Láska?? Ne, tomu jsem nemohla uvěřit. Určitě se mi to jenom zdálo…
Z přemýšlení mě však vytrhlo další zavrčení. Pohlédla jsem na Jacoba a pohled na něj mě šokoval. Takhle rozzuřeného jsem ho snad ještě neviděla. Vážně z něj šel strach… On si mě ale nevšímal. Trochu se přikrčil a skočil na Edwarda. Ten však reagoval rychle. Hbitě uskočil a zavrčel na Jaka.
Hlavou mi blesklo jediné. Ani jednomu z nich se nesmí nic stát! Vyškrábala jsem se na nohy. V boku mě bolestivě píchalo, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. S obavami jsem sledovala ty dva.
Jacob znovu skočil po Edwardovi. Věděla jsem, že ten se mu díky své moci vyhne, ale byla jsem tak mimo a plná strachu, že mi to nedošlo. Rozeběhla jsem.
„Né!“ Vykřikla jsem a skočila mezi ně.
„Bello, ne!“ Zaslechla jsem Edwardův zděšený hlas. Poté jsem ale bolestivě vykřikla. Cítila jsem Jacobovy drápy, kterak se mi zaryly do paže, levého boku a stehna… Poté do mě narazilo jeho ohromné tělo. Bylo slyšet křupnutí. Píchlo mě na hrudi. Bolestivě jsem se skácela k zemi. Podlomily se mi kolena…
Avšak než jsem stačila dopadnout na zem, zachytily mě něčí ledové ruce. Neměla jsem sílu odporovat, nebo se snad postavit na nohy. Stulila jsem se v jeho studené náruči a zavřela oči.
„Bello…“ Zašeptal a přitiskl mě k sobě. Bolestivě jsem zasténala. Cítila jsem pach soli a rzi. Došlo mi, že je to má krev… Motala se mi hlava. Vůbec mi nedošlo, že jsem v náručí upíra, který touží po mé krvi víc, než kdokoliv jiný… Zaslechla jsem další Jacobovo zavrčení, ale následovalo tak srdceryvné skučení, až mi ho bylo líto. Pomalu jsem ale přestávala vnímat svět kolem…
„Bello, vydrž!“ Zašeptal mi Edward do ucha a rozeběhl se se mnou pryč. Držel mě pevně, protože jinak bych mu asi někde cestou vypadla. V dálce jsem slyšela bolestivé vytí…
Cítila jsem pulsující bolest v paži a stehně, avšak v boku a hrudi byla největší. Pomalu jsem ztrácela vědomí. Ale přesto jsem vnímala jeho studené tělo přitisknuté na mém. Jeho sladký dech mi vanul do tváře…
Přesto, že mi bylo špatně a byla jsem zraněná, cítila jsem se dobře, šťastná… Chtěla jsem tu iluzi zachovat co nejdéle. Připadala jsem si v bezpečí. Vůbec jsem si neuvědomovala, že by mu stačila mizivá vteřina a byla bych mrtvá. Kdybych však mohla zemřít v jeho náruči, neváhala bych. Stálo by to za to…
„Edwarde…“ Špitla jsem jeho jméno z posledních sil. Chtěla jsem se ho chytit pevněji, ale znovu se mi zatočila hlava. Omdlela jsem…
Kolem mě se náhle rozhostila temnota. Měla jsem dojem, že padám do hluboké propasti, ze které není návratu…
Pokračování příště!
Fallen_Angel
Předchozí / Další
Autor: FallenAngel02 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Růže nebo kopretina? - 5. díl:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!